Pohlédnout na hrozbu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině z čistě technického hlediska není zrovna jednoduchá věc. Přesto jsme se o to pokusili v nejnovějším vydání Technet podcastu s vojenským expertem a publicistou Jiřím Vojáčkem. Pro odborníka je tento stav v jistých rovinách velmi zajímavou studijní látkou.
„Po skončení studené války se většina ozbrojených konfliktů odehrávala asymetricky, to znamená, že se střetávaly velké armády, ale proti nim stály guerillové bojůvky. To jsme viděli například v Afghánistánu,“ říká Jiří Vojáček. „Teď proti sobě stojí dva symetričtí a silní protivníci. Ono se to u nás málo připomíná, ale ruská a ukrajinská armáda jsou dvě největší armády v Evropě. Ukrajinská armáda je větší než francouzská, německá či britská.
Ve světových médiích se mnohokrát zmiňovaly počty vojáků a techniky na obou stranách. Podle Jiřího Vojáčka by však bylo fér si prostě přiznat, že jde o odhady, vycházející z celkových stavů armád, a skutečná čísla v dané oblasti zná jen velmi malý okruh lidí.
Přesto si dovolíme střízlivý odhad sil. „U vojáku to může být poměr jedna ku jedné. U tanků může být převaha Ruska jedna ku jeden a půl až dvě ku jedné. Někdy je zmiňována i větší převaha,“ odhaduje Jiří Vojáček.
Velmi zajímavou kapitolou je výzbroj obou stran a způsob boje, který by volily. V Technet podcastu s Jiřím Vojáčkem tuto problematiku rozebíráme podrobněji. Obecně ovšem platí, že tradiční ruskou zbraní je dělostřelectvo.
„Je to tradice už od druhé světové války. Každá velká sovětská ofenzíva začínala mohutnou dělostřeleckou palbou. Důvod je zejména finanční. Jedna dělostřelecká hlaveň vás stojí samozřejmě méně, než vyrobit a do výzbroje zavést letadlo a vyzbrojit ho. Staré rčení říká, že bůh války je dělostřelectvo,“ vysvětluje Vojáček a dodává:
„Dělostřelectvo s moderní naváděnou municí je schopné působit velice efektivně. Současné dělostřelecké radary jsou schopné v řádu sekund zjistit, odkud míří nepřátelská palba, a okamžitě na to navést své dělostřelecké jednotky. Každý dělostřelecký granát může být naváděný. Rusové to vědí a je to pro ně jednodušší, než investovat do letectva.“
Letectvo je samozřejmě další podstatnou kapitolou. Podle Jiřího Vojáčka nelze srovnávat někdejší sovětské letectvo se současným ruským, které se potýká s celou řadou problémů. Nicméně Ukrajina je na tom se zastaralými stroji a s malým hodinovým náletem pilotů mnohem hůř. Podrobněji jsme o tomto tématu psali v tomto článku.
Jiří Vojáček to shrnuje takto: „Ukrajinci jsou schopni do pole postavit poměrně velkou flotilu tanků, samozřejmě starších typů. Jsou schopni do pole postavit i poměrně velký počet vojáků, kteří by teď měli být poměrně dobře vybaveni pro protitankový boj. Nicméně tam, kde Ukrajina opravdu hodně zaostává, to je ve vzduchu. Potřebovali by nějaké protivzdušné systémy. Ukrajinci prostě potřebují něco, co by zastavilo ruské letectvo.“
Přesto je podle Vojáčka možnost, že by v případě bojů mohly ruské jednotky utrpět citelné ztráty, a to v případě pozemních bojů ve městech.
„Velice důležité byly dodávky protitankových systémů, které jim dodávali ve velkých počtech Američané. Tanky jsou bez podpory pěchoty velice zranitelné, proto pokud se Ukrajincům podaří ty tisíce javelinů (protitankový raketový systém, pozn. red.) vhodně umístit jednotkám na východní části Ukrajiny, tak si myslím, že by tam v případě bojů mohli Rusové utrpět poměrně těžké ztráty.“
Podstatná část nového dílu Technet podcastu se zabývá i vojenskými cíli na Ukrajině, které mohou být pro Rusko zajímavé. Podrobnější analýzou se lze dostat k překvapivě logickému závěru, který Jiří Vojáček již v minulosti publikoval na Technetu v tomto článku.
„Všechny analýzy jdou tím směrem, že Ukrajina byla velmi významnou základnou zbrojní výroby. Nevýznamnější byly zbrojovky v Záporoží, v Nikolajevu a Charkově,“ vysvětluje Jiří Vojáček a pokračuje:
„Pokud jde o čistě technické problémy, tak Rusové nemají dostatek motorů pro své velké transportní letouny, nemají motory pro své nově vyráběné válečné lodě, dlouho neměli motory pro své vrtulníky řady Mil a nemají kde stavět velké lodě. Zároveň asi dva tisíce tanků T-80, které mají ve výzbroji, nemají kde servisovat. Řešení těchto zásadních problémů ruské armády přitom leží na východní Ukrajině.“
Více o této problematice se dozvíte v aktuálním vydání Technet podcastu.