Letecká kampaň v plném proudu
Operace Desert Storm byla zahájena leteckým úderem v noci 16. ledna 1991. Následovala nepřetržitá letecká kampaň trvající 42 dnů a nocí. Pro představu o leteckém úsilí, spojenci provedli přes 100 000 vzletů a svrhli přes 850 000 tun letecké munice. Šlo o nejintenzivnější bombardování v historii. USS Theodore Roosevelt se k operaci aktivně připojila 19. ledna, kdy vyslala své piloty poprvé do akce. Do 28. února, kdy došlo k „zastavení palby“, provedli piloti CVW-8 celkem 3 897 vzletů ve prospěch operace Desert Storm a svrhli přes 2 000 tun letecké munice. Kromě pozemních cílů pustili piloti CVW-8 řádně žilou iráckému námořnictvu potopením 31 plavidel.
Při tak intenzívním operačním nasazení se CVW-8 nevyhnuly ztráty. První bylo 24. ledna zmizení F/A-18 od VFA 15 Valions kdesi nad Zálivem. Pilota se naštěstí podařilo záchranným vrtulníkům najít, vylovit a vrátit k mateřské peruti. Méně štěstí měla osádka A-6E Intruder s volacím znakem Heartless 531 od VA-36 Roadrunners, která se 2. února nevrátila z náletu na ostrov Faylaka. Oba muži, pilot LCDR Barry Cook a bombometčík/navigátor (B/N) LT Patrick Kelly Connor, byli zpočátku prohlášeni za nezvěstné MIA (Missing In Action) a později za padlé KIA (Killed In Action). O tři dny později rozšířil seznam padlých LT Rob Dwyer, pilot F/A-18 Hornet s volacím znakem War Party 401 od peruti VFA-87 Golden Warriors. Smuteční mše a symbolický pohřeb všech tří letců do vln zálivu se konal na palubě CVN-71 následující den 6. února.
A-6 Intruder při vzletu katapultem
Tíhu přesných úderů na pozemní cíle nesly osádky osvědčených A-6E Intruder. Intruder byl palubní útočný letoun, schopný provádět údery v noci a za každého počasí. Byl vyvinutý firmou Grumman a zalétaný v roce 1960. Jednalo se o první palubní letoun s integrovaným leteckým a zbraňovým systémem. Intruder mohl nést jaderné zbraně a zvládal všechny druhy odhozu, včetně bombardování „přes rameno“ v poloautomatickém režimu. Letoun byl dvojmístný. Pilot seděl vlevo, B/N vpravo, trochu vzadu a níže, aby nepřekážel pilotovi ve výhledu.
Klíčem k úspěchu A-6 bylo digitální integrované útočné a navigační vybavení DIANE (Digital Integrated Attack/Navigation Equipment) sestávající z dvojice radarů, umožňujících vyhledávání cílů a kopírování terénu, z radiovýškoměru, inerciálního navigačního systému a palubního počítače. DIANE osádce A-6 zobrazoval na VDI (Vertical Display Indicator) počítačem generované symboly překážek a trasu k cíli. Ve své době se jednalo zřejmě o nejpokročilejší systém, který se sice zpočátku potýkal s problémy, ale potom fungoval velmi dobře.
Na palubě USS Theodore Roosevelt byla během operace Desert Storm nasazena modernizovaná verze A-6E TRAM (Target Recognition Attack Multi-Sensor). A-6E dostal nový multifunkční radiolokátor, postavený na spolehlivějších a výkonnějších integrovaných obvodech a nový inerciální navigační systém. Největší změnou byla gyroskopicky stabilizovaná věžička TRAM, zahrnující infračervený senzor FLIR (Forward Looking Infra Red), laserový dálkoměr, detektor a značkovač cílů. Díky tomu mohla osádka jednoho letounu bombardovat cíl, který si sama označila, municí s laserovým naváděním. Navíc TRAM spolupracoval s palubním radarem a indikátorem pohyblivých cílů AMTI (Airborne Moving Target Indicator), který objekty, jako jsou tanky nebo vozidla automaticky sledoval a dokázal spočítat opravu nutnou k eliminaci jejich dopředné rychlosti.
