Prezidenti na palubě
Jiskřičku naděje vnesl do osudu křižníku Ukrajina prezident Leonid Kučma, který v roce 1998 rozhodl o dokončení stavbu křižníku, a dokonce přijel na jeho palubu vztyčit vlajku. Konala se velká slavnost, sešla se posádka a křižník vypadal, že má před sebou zářnou budoucnost. Netrvalo ale dlouho a v roce 2000 byly práce na dokončení plavidla zastaveny. Tentokrát trvale.
Slavnostní vztyčení vlajky a nástup posádky na nedokončeném křižníku Ukrajina prezidentem Leonidem Kučmou v roce 1998
V roce 2010 ukrajinský prezident Viktor Janukovyč sice prohlásil, že Rusko a Ukrajina budou na projektu dostavby křižníku spolupracovat, ale reálně se s lodí nic nedělo a zůstávala zakotvená v Mykolajivu. Později po Majdanu a změně politického kurzu vedení Ukrajiny se uvažovalo o jejím prodeji do zahraničí nebo sešrotování z důvody vysokých nákladů na její údržbu.
Poslední prezidentem, který nedokončený křižník navštívil byl nově zvolený Volodymyr Zelenskij, který ovšem o její dostavbu neprojevil příliš zájem.
Prezidentská delegace na návštěvě rozestaveného křižníku Ukrajina v roce 2019
Strategický cíl invaze - Mykolajiv
Po zahájení invaze na Ukrajinu se sesterská loď křižníku Ukrajina vlajková loď ruské černomořské flotily křižník Moskva zapojil aktivně do válečných operací. Hned první den 24. února 2022 vedl svaz lodí při obsazení Hadího ostrova, jehož posádka se proslavila větou, která od té doby charakterizuje nezlomnost ukrajinských obránců proti drtivé převaze ruské armády „Ruská válečná lodi, jdi do p_dele!“
Jediná známá fotografie křižníku Moskva při útoku na Hadí ostrov
Rodiště křižníku Moskva Mykolajiv byl pro Rusy další velký strategický cíl, s obřími loděnicemi a roční překládkou 23 milionů tun je to druhý největší přístav Ukrajiny hned po Oděse, specializuje se na obilí, kovy a hnojiva. „Přístav Mykolajiv je strategickým uzlem Ukrajiny. Mykolajiv jsme ubránili, ale je tu mnoho lodí z celého světa, které nemohou vyplout na moře kvůli ruské blokádě. Ty, které se o to na začátku války pokusily, byly zasaženy ruskými raketami a musely se vrátit,“ říká ředitel mykolajivského přístavu Alexander Medvedik.
Pohled na přístav Mykolajiv | foto: Tomáš Kolařík
Rychlý postup ruské armády a operace černomořské flotily nedávaly obráncům Mykolajiva světlé vyhlídky. Velení námořnictva se proto rozhodlo k těžkému rozhodnutí – posádka dostala 4. března 2022 rozkaz potopit vlajkovou loď ukrajinského námořnictva fregatu Hetman Sahajdačnyj, která v té době v mykolajivských loděnicích podstupovala opravu.
Křižník Moskva se ještě několikrát přiblížil ukrajinskému pobřeží i svému rodišti v čele mohutné flotily obsahující i vyloďovací plavidla, ale k vylodění ruské námořní pěchoty nakonec nedošlo a křižník se nadále věnoval ochraně konvojů mířících na výspu ruských ofenzivních plánů, na Hadí ostrov.
14. dubna 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvA právě jedna z těchto rutinních plaveb se se stala křižníku Moskva osudnou. 13. dubna 2022 ve večerních hodinách zasáhla ukrajinská armáda plavidlo dvěma protilodními střelami typu R-360 Neptune a na lodi došlo k požáru. Škody, které loď utrpěla vedly následující den odpoledne k jejímu potopení. Raketový křižník Moskva se tak stal je největší ruskou vojenskou lodí potopenou ve válečné době od konce druhé světové války a první ruskou vlajkovou lodí potopenou od Knížete Suvorova v roce 1905, během rusko-japonské války.
