| Jméno plavidla | 1) Komsomolec 2) Admiral Flota Lobov 3) Ukrajina |
|---|---|
| Výtlak | 9300 t standardní, 11 280 t plný |
| Délka | 186,4 m |
| Šířka | 20,8 m |
| Ponor | 8,4 m |
| Pohon | 4 CODOG plynové turbíny, 2 hřídele, 90 000 kW |
| Výzbroj | 16× protilodní P-500 Bazalt, 8×8 protiletadlový S-300PMU, 2×20 protiletadlový OSA-MA, 1×2 130 mm víceúčelové dělo AK-130, 6× 30mm systém blízké obrany AK-630, 2× protiponorkový RBU-6000, 10× 533mm torpédomet |
| Letadla: | 1 vrtulník Ka-25 nebo Ka-27 |
| Posádka | 500 námořníků |
| Pozn.: Výzbroj nebyla v plné míře na raketovém křižníku Ukrajina nainstalována. | |
Chudé devadesátky
Osud tohoto křižníku kopíruje pohnutý osud námořnictev obou nových států Ruska a Ukrajiny. Tři dokončené lodě zahájily službu v ruském námořnictvu, zatímco nedokončené čtvrté plavidlo přešlo do vlastnictví Ukrajiny, po níž bylo nově pojmenováno.
Detail hlavních zbraňových systémů na přídi nedokončeného křižníku Ukrajina: 130 mm víceúčelové dělo AK-130 a raketomety protilodních střel P-500 Bazalt
„Po rozpadu Sovětského svazu Rusko ztratilo schopnost stavět velké hladinové lodě ale také jejich pohony. Závod na výrobu plynových turbín se totiž nacházel také v Mykolajivu. Ukrajina tak dodávala až do roku 2014 turbíny pro ruské lodě, které nyní ostřelovaly strategická zařízení, přístav, loděnice i tento závod. Technologickou unikátnost našich turbín dokazuje to, že se o osud Mykolajiva a tohoto závodu velmi zajímalo indické námořnictvo, jehož většina lodí je vybavena právě ukrajinskými turbínami. Rusové tak ohrožovali bojeschopnost indických lodí. Dnes je naštěstí po osvobození Chersonu město Mykolajiv mimo dosah frontového dělostřelectva jak z Chersonské fronty, tak z poloostrova Kinburn,“ řekl ředitel mykolajivského přístavu Alexander Medvedik.
Kromě křižníku Ukrajina zůstalo v mykolajivských loděnicích ještě jedno téměř dokončené velké plavidlo – torzo letadlové lodi Varjag (původně Riga) třídy Kuzněcov, která byla ve výstavbě v černomořských loděnicích v Mykolajivu od roku 1985.
Stavba sovětských letadlových lodích v černomořských loděnicích v Mykolajivu na satelitním snímku z roku 1984
V roce 1998 zakoupila za zvláštních okolností rozestavěnou letadlovou loď soukromá čínská společnost s tím, že z lodi udělá plovoucí kasino a hotel. Později se ukázalo, že šlo o zástěrku, loď byla předána čínskému námořnictvu, které jej po dokončení v roce 2012 zařadilo do služby jako první čínskou letadlovou loď pod jménem Liaoning. Následně začala Čína výstavbu druhé téměř totožné letadlové lodi domácí produkce Shandong. Zařazena do námořnictva 2019. Nejnovější čínská letadlová loď, která je nyní ve výstavbě, už ze sovětských vzorů nevychází a svou velikostí i užitými technologiemi se blíží americkým letadlovým lodím třídy Ford.
Převoz rozestavěné letadlové lodi Varjag do Číny pod záminkou přestavby na kasino.
