„Odhadujeme, že Artemis III (...) nebude dříve než v roce 2025,“ prohlásil Nelson s odkazem na název programu, jenž v první fázi nazvané Artemis I počítá s nepilotovaným robotickým letem k Měsíci.
Součástí fáze Artemis II má být dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě vesmírné lodi. Astronauti v rámci Artemis III pak už mají stanout na lunárním povrchu. O odložení mise informovala v úterý v noci agentura Reuters.
Jako hlavní důvod pro zdržení Nelson uvedl sedm měsíců trvající soudní spor, který bránil komunikaci mezi NASA a firmou Space X Elona Muska ohledně práce na lunárním modulu. Rozhodnutí Národního úřadu pro letectví uzavřít smlouvu v hodnotě 2,9 miliardy dolarů (62,6 miliard korun) (ilustrace) Starship u základny na našem Měsíci výhradně se Space X totiž soudně napadla konkurenční firma Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose.
NASA má problém. Její nejmodernější teleskop uráží queer astronomy |
„Cíl Trumpovy administrativy přistát na Měsíci v roce 2024 nebyl založen na technické proveditelnosti,“ řekl Bill Nelson. „Ztratili jsme skoro 7 měsíců soudními spory a to nejspíše odloží přistání lidí na Měsíci minimálně na rok 2025,“ doplnil šéf NASA.
Minulý týden soud žalobu Blue Origin zamítl a NASA se nyní chystá obnovit spolupráci se SpaceX co nejdříve. Jako další důvod podle agentury AP Nelson označil to, že Kongres agentuře neposkytl dostatek peněz na vývoj přistávacího systému.
Starship u základny na našem Měsíci
Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na lunární povrch, kde byli naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo. Poprvé by na něm měla stanout také žena.
NASA původně plánovala návrat na Měsíc do roku 2028, ale Trumpova administrativa zvolila ambicióznější cíl dostat tam znovu americké astronauty v roce 2024, poznamenal Reuters.
19. března 2021 |
