V roce 2024 by měl na povrchu Měsíce přistát lunární modul s posádkou v rámci programu Artemis, který pro NASA měla vyrobit jedna za tří původně oslovených firem. Ty měly v první fázi výběrového řízení nabídnout svou verzi a spočítat náklady na celý projekt. Na začátku tohoto roku si NASA na základě předložených variant a propočtů vybrala nakonec jednu společnost, kterou byla firma SpaceX.
Podle společnosti Blue Origin ale NASA neudělala dobře, když si ve výběrovém řízení na pilotovaný lunární modul vybrala místo ní konkurenci. Spolu s dalším neúspěšným uchazečem, kterým byla firma Dynetics, tak nejdřív podala stížnost k Americkému vládnímu kontrolnímu úřadu (Government Accountability Office, GAO), což je obdoba našeho Nejvyššího kontrolního úřadu. Stížnost Blue Originu měla padesát stránek (PDF) a mimo jiné se v ní psalo, že během procesu přípravy a předkládání návrhů NASA naznačila převažující záměr udělit dvě zakázky, ale udělila jen jednu.
GAO však rozhodl, že k žádnému pochybení nedošlo a rozhodnutí o výběru této SpaceX je platné. NASA si tak mohla vybrat více, jednoho nebo žádného vítěze tendru.
Blue Origin se však rozhodla v boji proti svému vyřazení z miliardové zakázky pokračovat a napadnout rozhodnutí u federálního soudu. Stejně jako u předchozí stížnosti NASA musel nechat vývoj modulu pozastavit. Mezitím však stihla vyplatit na další vývoj u SpaceX 300 milionů dolarů.
Nyní soudce Richard Hertling z amerického soudu pro federální vyhověl návrhu federální vlády, která je v případu žalovanou stranou, na zamítnutí žaloby podané společností Blue Origin.
Práce na modulu označovaném obecně jako Human Landing System (HLS), tak mohou pokračovat. NASA na kontrakt na vývoj dopravního prostředku pro dopravu lidí na Měsíc vyčlenila 2,9 miliard dolarů. Zda se kvůli několikaměsíčnímu zdržení posunou termíny letu na Měsíc zatím není známo.
Blue Moon patrně končí
Vše začalo loni, když NASA všechny tři výše zmíněné firmy oslovila s nabídkou na zahájení prací na vývoji lunárního modulu. Každá z firem přitom dostala různě vysokou pobídku. V celkovém součtu se tohoto výběrového řízení v rámci programu HLS rozhodla NASA udělit pobídky ve výši 967 milionů dolarů.
Finalisté výběrového řízení NASA na vývoj lunárního přistávacího systému pro lidskou posádku
Právě Blue Origin chtěla být v boji o kontrakt pro let k Měsíci jedním z hlavních konkurentů. V květnu 2019 tak Jeff Bezos představil svou vizi letů do vesmíru prostřednictvím své společnosti Blue Origin a také plány na přistání na Měsíci s označením „Blue Moon“. V jeho rámci vznikl takzvaný národní tým, jehož členy se staly firmy Lockheed Martin, Northrop Grumman a Drape. Tato skupina získala v dubnu 2020 v rámci zmíněného výběrového řízení celkem 579 milionů USD (12,5 miliardy korun) na vývoj přistávacího systému pro člověka.
Po necelém roce pak organizace vyhodnotila výsledky a vybrala nejlevnějšího dodavatele, kterým byla společnost SpaceX.
HLS je součástí programu Artemis, který zahrnuje celou cestu astronautů ze Země na Měsíc a zpět. První let se měl uskutečnit v roce 2024, ale vzhledem k současným problémům se může tento termín ještě posouvat.
Rozhodnutí soudu povede patrně k dalšímu odchodu zaměstnanců od Blue Origin. Již dříve ji podle serveru CNBC ji po udělní kontraktu SpaceX začali opouštět někteří klíčoví inženýři, z nichž někteří již přešli ke konkurenci. Firma přitom během posledních dvou let nabrala asi 1 500 zaměstnanců.
Pro Blue Origin to není první spor se SpaceX, ve kterém je „zapletená“ NASA. Podobně si stěžovala na rozhodnutí o užívání slavné odpalovací rampy LC-39A. SpaceX chtělo rampu využívat exkluzivně, zatímco Blue Origin navrhovala vybudování kosmického přístavu, který by sdílelo více firem. I zde rozhodoval GAO, který 12. prosince 2013 protest Blue Originu zamítl.
