Malá sonda CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) vyrobená firmou Advanced Space měla hned na začátku problém s komunikací, kdy se několik dní po úspěšném startu 28. června přerušila. Tu se naštěstí po mnoha hodinách trápení pozemního personálu podařilo obnovit. Sonda se tak mohla připravit na motorický manévr pro důležitou úpravu dráhy.
@TerranOrbital successfully executed #CAPSTONE’s first trajectory correction maneuver today, July 7 at 11:30am ET. Terran's Guidance Navigation & Control systems perfectly performed the maneuver as designed by @AdvancedSpace.
Stay tuned for more details ️
$LLAP https://t.co/K3XhrTDgSR
Mise tohoto satelitu, kterou platí NASA, je zajímavá hned z několika důvodů. Do kosmu ji na nízkou oběžnou dráhu totiž vynesla raketa Electron americké společnosti Rocket Lab, která si naplánovala stejně jako SpaceX, že své rakety také bude opakovaně používat. Naposledy si vyzkoušela zachycení vypuštěné rakety z vrtulníku, ale u větší verze plánuje i přistávání.
Zajímavé také je, že spolu se sondou CAPSTONE se do kosmického prostoru dostal vůbec poprvé stupeň rakety s označením Lunar Photon. Ten spolu se sondou kroužil kolem Země šest dní po eliptických drahách, při nichž se zvyšovala za pomoci motorů HyperCurie rychlost do bodu, kdy sondu vypustil na její dlouhou cestu k Měsíci. Samotný Lunar Photon pak proletí kolem Měsíce a bude dál pokračovat ve své cestě vesmírným prostorem.
CAPSTONE se však vydá jinou dráhou, ta družici zavede až do vzdálenosti 1,3 milionu kilometrů od Země, kde jí gravitace Slunce postupně upraví dráhu tak, aby zamířila k Měsíci. K němu má dorazit zhruba za čtyři měsíce. U naší přirozené oběžnice pak sonda za pomoci svého hydrazinového pohonu zamíří na oběžnou dráhu označovanou jako NRHO (Near-Rectilinear Halo Orbit). Tam teprve začne její hlavní úkol, a to ověřit stabilitu a možnosti této dráhy, po níž by později měla cestovat samotná stanice Gateway.
Protáhlá dráha NRHO využívá prostor, kde se vyrovnává gravitace Země a Měsíce a nabízí tak stabilitu pro dlouhodobé mise, jako je Gateway, přičemž od nich vyžaduje minimum energie k udržení pozice.
Oběžná dráha přivede CAPSTONE každých sedm dní do vzdálenosti cca 1 600 kilometrů od jednoho měsíčního pólu při blízkém průletu a 70 tisíc kilometrů od druhého pólu v době maxima, což vyžaduje méně pohonných kapacit pro kosmické lodě letící na povrch Měsíce a zpět než jiné, třeba kruhové dráhy.
Samotná družice o hmotnosti 25 kg je cubesat formátu 12U. Na palubě má vedle kamery i palubní komunikační systém, který dokáže určit, jak daleko je CAPSTONE od dříve vypuštěné sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter a jak rychle se vzdálenost mezi oběma sondami mění. Tyto informace mezi sondami budou použity v softwaru pro autonomní navigaci CAPS, který po úplném vyladění umožní budoucím misím určit jejich polohu, aniž by se musely spoléhat výhradně na sledování ze Země.
