Snímek bílé sluneční koróny pořízený během expedice vědců z VUT Brno v dubnu...

Snímek bílé sluneční koróny pořízený během expedice vědců z VUT Brno v dubnu 2023. | foto: ČTK

Česká expedice za zatměním Slunce přinesla snímky bílé sluneční koróny

  • 10
I když nad Českem budeme moct pozorovat úplné zatmění Slunce až v roce 2135, na různých místech je k vidění výrazně častěji. Právě za těmito úkazy se již mnoho let vydávají vědci z VUT v Brně a vždy pořídí velice zajímavé snímky.

Při poslední výpravě se specialisté z Vysokého učení technického v Brně vydali letos v dubnu na západní pobřeží Austrálie. Právě tam bylo možné sledovat zatím poslední úplné zatmění Slunce. Na této výpravě pořídili záběry bílé sluneční koróny i jedinečné obrazy záření iontů železa a argonu.

Jen pro připomenutí, koróna je jasně zářící okolí Slunce tvořené žhavými plyny, nejlépe ji lze pozorovat při zatmění, když sluneční kotouč překryje Měsíc.

Unikátní fotografie

Tisíce pořízených záběrů zpracoval do výsledných obrazů matematik Miloslav Druckmüller, jenž pro tento účel vyvinul speciální software. „Letos jsme překonali všechno, co se nám až doteď podařilo. Snímky bílé sluneční koróny v tomto množství a kvalitě nikdo jiný nemá. A co se týče snímků spektrálních čar iontů železa a argonu, ty jsou světově naprosto unikátní,“ uvedl Druckmüller.

K dobrým výsledkům letos přispělo počasí bez oblačnosti, ale také inovovaná aparatura. Nákladné filtry, které umožnily lépe pozorovat záření iontů železa, financovala Havajská univerzita. Brňané se slunečními fyziky z Havaje dlouhodobě spolupracují. Jeden filtr stál 8 500 dolarů, tedy asi 185 000 korun. V aparatuře na jednom pozorovacím místě jich je osm.

Naložil techniku na dvoukolák a vyfotil kometu. Snímek zabodoval u NASA

K dalšímu zlepšení pomohla optika, kterou výzkumníci pořídili levně na internetových portálech. „Jsou to sice špičkové objektivy, ale na dnes již nepoužívaný fotoaparát Contax. Jeden kus se dal koupit za 200 až 300 dolarů, vykoupili jsme snad všechny zbývající zásoby na světě,“ uvedl Druckmüller. Třetí zlepšení přinesl nákup nových kamer. Mají desetinásobně lepší rozlišení než ty původní.

Díky speciálnímu vybavení mohou vědci sledovat chování prvků, které ztratily mnoho svých elektronů a vyzařují světlo ve specifických barvách, respektive vlnových délkách. Mezi dominantní prvky na Slunci patří vodík a helium. V koróně se vyskytují i železo, nikl, kyslík, uhlík a vápník. „Letos se nám poprvé podařilo pozorovat devětkrát ionizovaný argon, to je velký úspěch. Již od roku 2008 pozorujeme ionty železa a niklu. Aby vznikl daný iont, je nutná určitá teplota. Díky pozorování iontů tak máme v podstatě metodu, jak nepřímo měřit teplotu sluneční koróny, kterou jinak změřit neumíme,“ popsal Druckmüller.

Expedice začala zhruba dva týdny před zatměním kompletním přebudováním aparatury, kvůli kterému letěla brněnská část týmu nejprve na Havaj a odtud pak do Austrálie. „Z Havaje jsme odlétali se zhruba půl tunou vybavení, které se muselo nejprve proclít. A dalších 250 kilogramů dříve odeslané techniky nás už čekalo v australském Learmontu,“ popsala matematička Jana Hoderová, která se expedice také zúčastnila.

V Austrálii se tým rozdělil na dvě skupiny, a to kvůli zvýšení šance na úspěšné pozorování. I jediný mrak v nesprávnou chvíli může zhatit celoroční úsilí. Pokud jsou navíc pozorovací místa dost daleko od sebe, dají se ze snímků vyčíst dynamické změny ve sluneční koróně. Hlavní skupina zvolila pro pozorování pevninský Exmouth. Dobrodružnější zážitek měl zbytek týmu, který vyrazil malou lodí na jeden z bezejmenných ostrůvků v souostroví Lowendal.

Na další úplné zatmění Slunce zamíří tým příští rok do Mexika. Zatmění tam bude trvat dlouhé čtyři minuty.

20. února 2021

,