Diskuse k článku
Raketoplány: dopravní prostředek budoucnosti - nebo minulosti?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
![]() |
VampirkomentářMusí to být samozřejmě velký zážitek a krása proletět se raketoplánem,ale za a) se to trochu prodraží a za b)je to trochu spotřeba na ropu a neekonomické,protože jestli jste se dívali na pořad závody v dobývání vesmíru tak Wernher von Braun říkal:Raketa má 4 motory,každý motor při startu spálí za vteřinu bazén směsi kerozínu 90% a kapalného kyslíku 10%,ideální by bylo zavést více rakety na methanol a jiné alkoholy. |
![]() |
ktvekonomika raketoplanuuz se to tu resilo a ja nasel jeden zdroj z 90tych let ktery tvrdil ze cena jednoho letu (tj. naklady na udrzbu a provoz raketoplanu v danem roce deleno pocet startu v danem roce) je cca 100mil $, pridat nebo ubrat 1 let z jiz hotoveho manifestu je cca 40mil, nasledne jsem nasel material z roku 2002 ktery rikal 400mil a 100mil a v diskusi pak nekdo prohlasoval ze za rok 2006 to bylo pres 1mld $ na jeden start!! je to mozne?! |
![]() |
JirkaRe: ekonomika raketoplanuMě by zase zajímalo ekonomické srovnání s tím jak byl konstruovaný ruský Buran, tedy místo vlastních motorů nosná raketa na jedno použití. Pokud vím, tak motory amerického raketoplánu jsou to, co nejvíc komplikuje a prodražuje jeho provoz. Buran měl jen motory na korekce dráhy a sestup, tedy podstatně slabší a jednodušší. |
![]() |
JirkaRe: ekonomika raketoplanuMě by zase zajímalo ekonomické srovnání s tím jak byl konstruovaný ruský Buran, tedy místo vlastních motorů nosná raketa na jedno použití. Pokud vím, tak motory amerického raketoplánu jsou to, co nejvíc komplikuje a prodražuje jeho provoz. Buran měl jen motory na korekce dráhy a sestup, tedy podstatně slabší a jednodušší. |
![]() |
A. VítekOznačování startů (dokončení)STS-51A 5 ... poslední číslice označení finančního (rozpočtového) roku, z něhož byl let financován (finanční rok v USA je např. od 1.10.1984 do 30.9.1985 a ten se označuje FY 1985, tedy starty měly tedy "5") 1 ... číslo kosmodromu, z něhož let byl uskutečněn (1=Cape Canaveral, 2=Vandenberg AFB v Kalifornii, odtud se mělo taly létat, ale po hávarii Challengeru byly všechny starty odtamtud zrušeny) A ... pořadové písmeno startu v pořadí, jak byl let naplánován. Když se nějaký nakonec škrtnul, tak se písmeno již nepoužilo.
0/0
21.12.2007 12:31
|
![]() |
GrushMně by zajímalaekonomická bilance. Dalo by se to aspoň nějak přibližně porovnat, náklady na vývoj provoz údržbu atd. s hypotetickým případem že by se zmiňovaný objem provozu obstarával klasickými raketami? Čili lidově, jestli to vlastně stálo za to? |
![]() |
NoName1978Re: Mně by zajímalaJa sem nad tim tez uvazoval, ono to ma spojitost. Nechci vypadat jako debil, ale sem v tomhle uplnej laik, zajimalo by me, jestli se neco z rakety vraci zpet na zem atd. Nemam vubec poneti, jak funguje nepilotovana raketa. |
![]() |
xRe: Re: Mně by zajímalaZ nepilotovane rakety se nevraci vubec nic - jen prvni stupne dopadnou na zem, ale jsou tak zniceny. Snad jen vyjmecne mohou pristat na padacich - jako ty urychlovaci rakety na tuhe palivo raketoplanu. |
![]() |
tomassuperDiky pane Vitku, krasne cteni!!! Bohuzel ale je to jen pro nadsence, kteri si uz nejake ty informace, odborne, precetli predem. Nechal clanek precist i manzelku a ta vubec nechapala odborne nazvy a terminy. No ale tna druhou stranu, tenhle clanek nebude cist ten kdo aspon trochu neni zapalenej :) Udelal jsem si dalsi vytisk a uz je to na peknou malou encyklopedii(tistenou, ale tezko na MEK :) Ocekavam, ze v pristim dile bude o Columbii a napad na jeden z dalsich dilu by byl, jak psal jeden ze ctenaru, pokus(zdarily) SSSR o reakci na Schuttel, Buran. Dale pak neco o Aresu a jeste dale neco do budoucnosti. Mozna by taky nebylo od veci se vice rozepsat o Apollu, ale to ybste se vraceli zpet, coz by asi slo dost negativne. Mozna neco o budoucnosti pilotovanych letu, nejaka osobni vize do budoucna. |
![]() |
tomasRe: superNebo clanek ktery by se venoval nejmedialnejsim soucanym i minulym sondam - Pioneer a Viking...atd |
![]() |
LáďaSkvělá práceVýborný seriál, psaný opravdovými znalci ve svém oboru. Našel sem ho až dneska a všechno sem zhltnul. Pánové, máte mé uznání |
![]() |
NoName1978Re: Skvělá práceJa to taky zhltnul, ale potom sem jeste musel hledat lety a nehodu, ktera tam uz chyby. |
![]() |
pasik_Holdenčíslování letůNevíte někdo jaké byly důvody pro odlišné číslovíní 10. až 25. letu? A proc pak i ty ostani nejsou poporade? |
![]() |
BrlochRe: číslování letůLet dostane číslo už při plánovaní mise a ty pak můžou být časově zpřeházené. |
![]() |
PetrRe: Re: číslování letůNavic, jestli se nepletu, pokud je ta mise zrusena, cislo se nerecykluje. Coz znamena, ze na seznamu _uskutecnenych_ letu, let s timto cislem neni. |
![]() |
A. VítekRe: Re: Re: číslování letůZpočátku se létalo poměrně málo, takže raketoplány startovaly v pořadí, jak jim bylo přiděleno pořadové číslo letu na začátku plánováni. Později, se to začalo přehazovat, takže se některým manažerům zdálo, že je v tom zmatek.Tak aby udělali ten zmatek ještě větší, zavedli nové označování jednotlivých misí, které vypadalo takto, např.: Pokračuje v dalším bloku |
![]() |
MartinOpet super clanekOpet super clanek, tentokrat i s obrazkama. Priste jeste video a je to dokonaly :) PS: Jo a jeste nejakou soutez o listek na raketoplan. |
![]() |
Heralik2Re: Opet super clanekNebo o pozemek na mesíci :-) Jinak souhlas, článek je pěkně, čtivě a zajímavě napsán. Jen tak dál... |
![]() |
hurchyA co SSSR??Velmi pěkný článek. Jen mi tam, vzhledem k názvu článku, trochu chyběla zmínka o raketoplánech Buran ze SSSR. |
![]() |
sidRe: A co SSSR??Buran neni prilis vyznamny. Az na to, ze ho mnozi z nas meli moznost videt na vlastni oci |
![]() |
A. VítekRe: A co SSSR??O Buranu se už v tomto seriálu psalo. Co se týče havárie Columbie, tak zta bude mít samostatné pokrčování (19. díl - předpokládám). |
![]() |
Chris Kelvin"...technici přehlédli závažnou konstrukční závadu..."Technici nic nepřehlédli, technici to věděli již velmi brzo po zkouškách. Také věděli, že znovu použité bloky budou po pádu deformované a jejich rovnání probíhá ne zcela ideálním způsobem. Nikdo z MANAŽERŮ projektu nebo výroby u dodavatele SRB se neodhodlal ke konstrukčním změnám.... |
![]() |
topol mRe: "...technici přehlédli závažnou konstrukční závadu..."nejdrazsi ohnostroje na svete poradaji americani rusaci tvori iss nazdar |
![]() |
NoName1978GGGrrrrrrrrJe to neuplny. :( Zajima me let 16.1.2003 Columbia STS 107 ** 1.2.2003 |
![]() |
NoName1978Re: GGGrrrrrrrrUz sem to nasel. http://t-nomad1.smartblue.net/dir/www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts-107/index.htm |
![]() |
m.l.Pěkný článekDrobné upřesnění: těsnicí kroužky nebyly z teflonu ale fluorovaneho elastomeru FPM (Viton), viz http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19940013602_1994013602.pdf Vitonové o-kroužky se dají normálně koupit a každý si může doma vyzkoušet co se s nimi asi stalo v mrazu. |
![]() |
A. VítekRe: Pěkný článekMáte úplnou pravdu - udělal jsem přílišné zjednodušení, když jsem použil pojmenování teflon. |
![]() |
NoName1978paradni clanek
0/0
19.12.2007 11:28
|
![]() |
MirekPravdepodobnostMasinku, kterou, USA posilali mela na zacatku bezpecnost 1:100. coz znamen ze kazda 100ta spadne. Ale to je prijatelne miro rizika. Jak pro sebevrahy (astrounauty} tak pro konstruktery, kteri to spachali. Konstrukteri odvedli maximum prace a kdyz se zactete do protokolu, tak vlastne vse spachali poliltici, kteri reklil letime. Ale vsude jsou stejni, prostuduj napr. ruske.vypravy.
0/0
19.12.2007 3:45
|