Odepsaná vesmírná loď Orion se nakonec vydá k asteroidu

aktualizováno 
Americká NASA oznámila, že plánuje vyvinout novou kosmickou loď. Nejdříve poslouží jako záchranná loď u Mezinárodní kosmické stanice. V budoucnu s ní plánuje misi na asteroid, na který nejdříve vyšle bezpilotní sondu.

Na základě Orionu vyvinutý prostředek MPCV v představě ilustrátora nad Marsem | foto: NASA

V roce 2004 vyhlásil tehdejší prezident George Bush mladší program Constellation, návrat lidí na Měsíc a později let na Mars. Krátce nato se začala vyvíjet nová kosmická loď Orion, rakety Ares a řada dalších zařízení.

Když před rokem prezident Barack Obama program Constellation zrušil, dotklo se to všech prostředků, které se v rámci něho vyvíjely, tedy kosmických lodí i raket. NASA místo toho má více spoléhat na soukromé společnosti, které zajistí dopravu nákladů a časem i posádek na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). 

Test bezpečnostního systému lodi Orion (a nyní i MPCV), který má astronauty...

Test bezpečnostního systému lodi Orion (a nyní i MPCV), který astronauty katapultuje v případě potíží při startu.

Nicméně v rámci programu Constellation vznikala kosmická loď Orion určená pro lety na Mezinárodní kosmickou stanici a v budoucnu právě pro návrat na Měsíc. Byla by pochopitelně škoda s šest let trvajícím vývojem přestat, jenže NASA už o loď Orion neměla žádný zájem. Snad kromě využití jako záchranné lodi pro stanici ISS. Ale vyvinout novou kosmickou loď jen pro takové použití je neodůvodnitelný luxus.

Přejmenovaný Orion si najde nový cíl

I přes zdánlivý nezájem se ale výrobce Orionu, společnost Lockheed Martin, rozhodla ve vývoji pokračovat. Rozhodnutí se nakonec vyplatilo. Americká kosmická agentura NASA na konci května oznámila, že s lodí počítá pro delší mise například k asteroidům. (A platí i, že bude použita jako záchranný modul u ISS.)

Stroj dostal nové označení Multi-Purpose Crew Vehicle (zkráceně MPCV, česky Víceúčelový dopravní prostředek pro posádku). S prvním startem se počítá už na rok 2016.

Samotná loď má maximální průměr ve spodní části konstrukce 5 metrů. Je tedy o 1,1 metru širší než velitelský modul kosmických lodí Apollo, které létaly k Měsíci. Do kabiny o prostoru 8,95 m3 se vejde čtveřice kosmonautů. V něm bude také posádka trávit veškerý čas (pokud se k němu nepřipojí další kosmická loď).

Pozemní zkouška motorů původního Orionu

Pozemní zkouška motorů původního Orionu

K asteroidu v roce 2025, o 5 let později na Mars

Pilotovaná loď by se k asteroidu mohla vydat v roce 2025. Délka mise ani cíl prozatím nejsou známy. Můžeme však předpokládat, že půjde o měsíce. Základní provedení kosmické lodi MPCV sice dovoluje "jen" 21 dnů dlouhé mise, ale lze je prodloužit pomocí přídavných modulů. Výhledově se hovoří také o misi na Mars, která by mohla následovat se stejnou komickou lodí už po roce 2030. S návratem na Měsíc se v souvislosti s touto lodí nepočítá.

NASA se bude moci zřejmě spolehnout na to, že dění na oběžné dráze přeberou soukromé společnosti a sama se bude věnovat technologicky náročnějším a zajímavějším misím. Například společnost SpaceX plánuje zásobovat Mezinárodní kosmickou stanici loděmi Dragon už tento rok a vypsán je také program pro zajišťování výměn posádek. Návrat na Měsíc tak NASA může přenechat právě těmto společnostem, zatímco sama bude létat do meziplanetárního prostoru. Jestli to tak opravdu bude, ukáže ale až budoucnost.

Co pak, až tam budeme?

Až (a jestli) v upraveném Orionu lidé jednou k asteroidům dorazí, bude před nimi stát jeden obtížný úkol: přistání. Hlavní potíže s sebou přináší zanedbatelná hmotnost, a tedy i gravitace těchto těles.

MPCV v tovární hale výrobce Lockheed Martin

MPCV v tovární hale výrobce, firmy Lockheed Martin

Pokud by tak chtěla kosmická loď přistát, musela by se ukotvit. Pohyb astronautů po jejím povrchu by byl ještě složitější a v úvahu připadá použití sítí, raketových batohů nebo metod podobných těm z horolezectví. Astronauti by tak mohli po asteroidu doslova šplhat, zatímco modul kosmické lodi by se pohyboval v jeho blízkostí.

Na asteroidu nemusí posádka přistát. Astronauti se mohou jen přiblížit a uskutečnit výstup do volného prostoru nebo vzorky odebrat robotickým ramenem.

NASA hledá nejlepší řešení problému přistání na malých tělesech v rámci projektu NEEMO (NASA Extreme Environment Mission Operation), jehož úkolem je najít a například pod mořskou hladinou vyzkoušet metody, které by umožňovaly přistání a pohyb po asteroidu.

Potápění dovoluje nejlépe simulovat beztížný stav. Trénink v bazénu přitom není žádnou novinkou. Běžně jej například podstupují astronauti, kteří pak provádí výstupy z Mezinárodní kosmické stanice. První, kdo si podobnosti potápění a beztížného stavu všiml, byl astronaut s českými předky Eugene Cernan. Po svém první výstupu do volného prostoru prohlásil, že se cítil jako ve vodě a nápad byl na světě.

Robot vyrazí napřed

Ještě před lidmi se k asteroidu vypraví v roce 2016 kosmická sonda Origins-Spectral Interpretation-Resource Identification-Security-Regolith Explorer (zkráceně OSIRIS-REx), která jistě ještě dostane nějaký přívětivější název.

Má jít o první americkou sondu, jejímž úkolem bude odběr vzorků z asteroidu a jejich doprava zpět na Zemi. Tedy totéž, co se poprvé povedlo Japoncům se sondou Hayabusa, která úspěšně přistála v létě minulého roku. Američané ovšem na rozdíl od Japonců použijí k odběru horniny robotické rameno.

NASA už dokonce vybrala cíl: asteroid 1999 RQ36 o velikosti zhruba pěti fotbalových hřišť. Podle plánů sonda doletí k asteroidu v roce 2020 a o tři roky později se vrátí na Zem přistávací pouzdro se vzorky. Cena mise by neměla překročit 800 milionů dolarů.

Výzkum asteroidů je do budoucna velmi perspektivní oblastí, jelikož můžeme zjistit mnoho informací nejen o těchto tělesech, ale také o vzniku sluneční soustavy, potažmo života. Navíc blízkozemní asteroidy představují pro naši civilizaci poměrně velké riziko.

Autor:

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Kdy ani ochranný oblek nepomůže. Co dokáže granát nebo zákeřná motýlí puma

Podívejte se s námi k pyrotechnikům PČR

„Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“ Vtip, který laika pobaví, ale z pohledu pyrotechnika je otřepaný a...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Další z rubriky

Indii se asi nepodařilo přistát na Měsíci. Modul se odmlčel nad povrchem

Ilustrace přistání indického modulu na povrchu Měsíce.

Indii zatím zřejmě nebude čtvrtou zemí, která „měkce“, tedy kontrolovaně přistane na Měsíci. Řídící středisko ztratilo...

Vozítko Curiosity našlo na Marsu „nohu“

Snímek okolí marsovského roveru Curiosity, který zhruba uprostřed ukazuje útvar...

Na začátku srpna dorazily na Zemi další snímky, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity. Ne jednom z nich je...

Indická loď míří k Měsíci. Udělá mu 3D snímek a vysadí na něm vozítko

Indická vesmírná loď Čandrájan-2 obsahuje přistávací modul Vikram a satelit,...

Indie je na dobré cestě k tomu, aby se stala čtvrtým státem, kterému se povede měkké přistání na Měsíci. V noci na...

SpaceX se nepovedl start prototypu Starhopper. Zastavila jej po zážehu

Zážeh experimentální rakety Starhopper společnosti SpaceX

Poměrně kuriózní byl první „letecký“ test rakety Starhopper. Krátce poté, co byl proveden zážeh, zůstala stát raketa na...

Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?
Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že mateřské školky navštěvuje více dvouletých dětí oproti dřívějšku. Naopak ne všechny předškoláky, kteří mají předškolní docházku povinnou, rodiče do školky přihlásí. Jaké jim hrozí sankce?

Najdete na iDNES.cz