Úterý 7. dubna 2020, svátek má Heřman, Hermína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. dubna 2020 Heřman, Hermína

Rekordmanka se vrátila domů. Astronautka Kochová na ISS vešla do historie

aktualizováno  10:48
Ve čtvrtek 6. února přistála na Zemi loď Sojuz se třemi členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Včetně astronautky Christiny Kochové, která se zařadí mezi největší vesmírné vytrvalce vůbec. Na stanici strávila 328 dní místo obvyklého půl roku.

Když 14. března 2019 startovala Christina Kochová k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), měla „služební cestu“ schválenou na půl roku. V dubnu 2019 však NASA oznámila, že na ISS zůstane až do 6. února 2020. Což se také úspěšně v 10 hodin a 12 minut našeho času povedlo.

Rozhodnutí astronautku, která byla ve vesmíru poprvé, katapultovalo do nečekané společnosti. Díky němu má při svém prvním startu za sebou pátý nejdelší let v dějinách kosmonautiky. Zároveň drží první místo mezi ženami v této „disciplíně“.

Selfie Christiny Kochové během její první vesmírné procházky v průběhu Expedice...

Selfie Christiny Kochové během její první vesmírné procházky v průběhu Expedice 59. I při ní probíhal upgrade bateriového systému na „lionky“.

V délce pobytu na oběžné dráze Kochová zůstane jen těsně za americkým mužským rekordem, který s pobytem o délce 340 dní v letech 2015–2016 stanovil astronaut Scott Kelly. Už na sklonku roku 2019 Kochová překonala dosavadní americký ženský rekord Peggy Whitsonové, která na ISS pobyla celkem 289 dní v kuse. Whitsonová mimochodem strávila ve vesmíru nejvíce času celkem ze všech astronautů či astronautek, a to 665 dní. Absolutním rekordmanem „na jeden zátah“ je Valerij Poljakov, jehož druhý let ve stanici Mir byl dlouhý 437 dní, 17 hodin a 58 minut.

Když jsme u rekordků, pro úplnost ještě dodejme, že Kochová za sebou má sice pátý nejdelší let, ale v žebříčku je před ní celkem šest mužů. Jsou před ní totiž dvě dvojice, které strávily ve vesmíru zcela shodný čas, protože letěly spolu. První tvoří Vladimír Titov a Musa. Manarov, kteří v roce 1987 strávili ve vesmíru něco málo před 365 dní. A již zmíněného Scott Kelly měl po celou dobu pobytu na ISS za společnost Michaila Kornijenka.

Kochová se vrátila ruským Sojuzem spolu se dvěma zkušenými astronauty: Rusem Alexandrem Skvorcovem, který byl na ISS již dvakrát (v letech 2010 a 2014/2015) a italským kosmonautem Lucem Parmitanem, který byl palubním inženýrem expedic 36 a 37. Jeho pobyt si možná budou pamatovat i někteří čtenáři, protože Ital během něj zažil velmi nezvyklou a nepříjemnou příhodu. Nechybělo mnoho a mohl se na oběžné dráze utopit. 

31.ledna 2020 v 19:46, příspěvek archivován: 05.února 2020 v 21:24

It’s getting real. First time in the Soyuz with Alexander Skvortsov and @astro_luca for our suit leak checks in preparation for undocking next Thursday!⁣ https://t.co/4RrntIXlpL

Kochová se Svorcovem a Parmatinem 31. ledna 2020 při zkoušce těsnosti skafandrů pro návrat na Zemi. Jak vidíte, mnoho místa v Sojuzech není.

Procházky ve volném vesmíru

Christine Kochová je vzděláním elektrotechnička se specializací na vývoj vědeckých přístrojů pro astronomii a astrofyziku. Na ISS ovšem přičichla k řadě dalších disciplín. Nasbírala přes 42 hodin pobytu ve volném vesmíru. Jejich cílem byla mimo jiné obnova energetických systémů ISS. Několik měsíců poté, co byla udělena dlouho očekávaná Nobelova cena za lithium-iontové baterie, tak jediná kosmická stanice u Země využívá už pouze a výhradně „lionky“ (do ledna 2020 ještě z části dosluhovaly nikl-vodíkové (NiH2) baterie).

Kochová na oběžné dráze samozřejmě dělala víc než jen údržbu. Na ISS se podílela na celé řada vědeckých experimentů. Jí samotné v paměti nejvíce utkvěl výzkum s medicínským zaměřením, konkrétně pokusy v rámci programu Microgravity Crystals.

04.února 2020 v 00:28, příspěvek archivován: 05.února 2020 v 21:21

Jedním z koníčků Christiny Kochové je fotografie, a na jejích snímcích z oběžné dráhy je to znát.

V jeho rámci astronauti pěstovali na oběžné dráze krystaly z látek, které se běžně vyskytují v našem těle. Bílkoviny zajišťují prakticky všechny životní funkce buněk. Dnešními metodami nelze jednoduše „zaostřit“ na bílkovinu v buňce, musíme ji izolovat a přimět, aby se změnila v krystal. Právě díky krystalizaci byla popsána první bílkovina v polovině 19. století (konkrétně hemoglobin). Díky rentgenovému snímku krystalu DNA se podařilo zjistit, jak a proč funguje. 

Existují však i bílkoviny, které se přes snahu řady týmů nepodařilo ke krystalizaci nikdy přimět, a tak o nich nemůžeme mnoho říci. Některé z nich jsou extrémně zajímavé z hlediska medicíny. Experiment na ISS se zaměřil na bílkoviny, které výrazně přispívají k přežití rakovinových buněk v těle. Astronauti je v mikrogravitaci úspěšně vypěstovali a vyfotografovali. Nové poznatky mohou pomoci například při vývoji léků proti rakovině

Kochová experimenty nejen prováděla, ale také sama byla pokusným subjektem. Stejně jako jiní obyvatelé ISS měla pomoci zjistit, jak lidské tělo reaguje na dlouhodobý pobyt mimo Zemi.

Christina Kochová při práci s mikroskopem během experimentu s krystalizací...

Christina Kochová při práci s mikroskopem během experimentu s krystalizací bílkovin, které se na Zemi nikdy nepodařilo připravit. Na ISS beze zbytku platí, že „inteligent zvládá chaos“.

Přílet Christiny Kochové (první zprava) na ISS 14. března 2019 s expedicí 59

Přílet Christiny Kochové (první zprava) na ISS 14. března 2019 s expedicí 59

Co to s námi udělá?

Podobnou snahou byl veden i rekordní Poljakovův let. Jen záběr experimentů se postupně rozšiřuje, jak se objevují nové nástroje a otázky. Kromě tradičních fyziologických údajů mohou vědci ve vzorcích Kochové sledovat například změny v aktivitě genů, jak tomu bylo v případě amerických dvojčat a astronautů Marka a Scotta Kellyových.

Dodejme, že zatím jde o studie spíše „popisné“. Dnešní testy umožňují velmi přesně změřit, jak se aktivita genů v těle mění, ale jen málokdy lze říci, co to pro jejich nositele přesně znamená. Studie na „astrodvojčatech“ ukázala, že na oběžné dráze se změnila aktivita velké části genů, brzy po přistání ovšem většina z nich začala pracovat normálně. Došlo ovšem k dlouhodobým změnám v aktivitě některých genů, o kterých víme, že přispívají k regulaci imunitního systému, oprav DNA nebo tvorby kostní tkáně.

Christina Kochová demonstruje chování kapalin ve stavu mikrogravitace

Christina Kochová demonstruje chování kapalin ve stavu mikrogravitace.

Kochová bude pod podobným lékařským drobnohledem jako bratři Kellyové, byť dvojče ke smůle vědců a lékařů nemá. I tak budou její údaje cenné, protože většina rekordmanů na oběžné dráze byli muži a ženské a mužské tělo nejspíše bude na různé aspekty letů do vesmíru reagovat různě. Podle dosavadních údajů se u mužů častěji projevují změny zraku známé jako SANS ( space flight-associated neuro-ocular syndrome), u žen zase slabost daná poklesem krevního tlaku při náhlé změně polohy (ortostatická hypotenze).

Anne McClainová (vlevo) a Christina Kochová vyrábí na oběžné dráze „pizzu“....

Anne McClainová (vlevo) a Christina Kochová vyrábí na oběžné dráze „pizzu“. Komu se příčí pizza Havaj, ať si raději obrázek nepřibližuje a nerozklikává.

Sama Kochová na sobě nepozoruje žádné velké změny. Trpěla do jisté míry podobnými problémy jako jiní obyvatelé oběžné dráhy, například se jí špatně usínalo nebo neměla chuť k jídlu. Minimálně s tím posledním pomáhá rozbití zaběhnuté rutiny; Kochová vzpomínala ještě z oběžné dráhy na občasné „večery s pizzou“. Tu astronauti dostávají příležitostně v podobě polotovarů a podle Kochové je příprava vlastního jídla „v improvizované vesmírné peci z alobalu“ pro posádku velmi příjemným zpestřením pobytu na ISS.

Je zvědavá, jak si bude zvykat na omezení gravitace: „Už během návratu, třeba při 0,2 g je znát rozdíl, že musíte vynaložit energii, abyste zvedli ruku,“ řekla v nedávném rozhovoru z paluby ISS. „To mi bude chybět nejvíc,“ prohlásila na kameru a otočila se s lehkostí, jakou poskytuje pouze mikrogravitace, o 360° kolem své osy.

Aktualizováno: Doplnili jsme informace o úspěšném přistání a text předvedli do minulého času. Jasněji jsme vysvětlili, proč uvádíme, že Kochová je na pátém místě historického žebříčku, byť před ní je v tabulkách šest astro- či kosmonautů.

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

USA na čele, Čína přizná další nemocné. Vývoj pandemie v grafech

Těžiště současné pandemie koronaviru zůstává ve vyspělém světě, rychlý růst případů zažívají především USA, a není to...

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Webkamery jsou vyprodány. Vyrobit si ji ale můžete i z chytrého telefonu

Jedna z věcí, po které se v uplynulých dnech v e-shopech doslova zaprášilo, jsou webové kamery – ve většině obchodů...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Země má dočasně druhý měsíc, je velký jako osobní auto

K Zemi se dostalo malé těleso, které zachytila naše gravitace. Objekt velký asi jako automobil má elipsovitou dráhu,...

Ke Slunci míří unikátní sonda. Česko na ní ukazuje, že se vesmíru nebojí

V pondělí nad ránem se vydala na svou cestu poměrně unikátní sonda Evropské kosmické agentury, která má zkoumat Slunce....

Evropa a Rusko odložily společnou misi k Marsu. I kvůli koronaviru

Původně měla druhá mise ExoMars probíhat v roce 2018. Postupně se termín posunul na letošek s tím, že se toto léto vydá...

Sonda v mezihvězdném prostoru měla problémy. Byla přetížená, říká NASA

Sonda Voyager 2, která již před dlouhou řadou měsíců opustila hranice heliosféry a pohybuje se v mezihvězdném prostoru,...

Najdete na iDNES.cz