Evropská meteorologická družice MetOp-B měla podle plánu startovat z ruského kosmodromu Bajkonur 23. května. Její vypuštění však ruská kosmická agentura Roskosmos musela odložit na neurčito. Nestalo se tak kvůli technickým potížím.
Středeční sloupekVždy ve středu vychází na Technet.cz sloupek od jednoho z našich předních odborníků. Pravidelně se zde budete setkávat s názory biochemika, bývalého předsedy Akademie věd a dnes předsedy Učené společnosti, Prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc., neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. a šéfa České kosmické kanceláře a specialisty na dálkový průzkum Země Doc. Ing. Jana Koláře, CSc. |
Družice i nosná raketa Sojuz 2-1-a s přidaným stupněm Fregat jsou připraveny ke startu. Ani počasí by v této roční době nemělo dělat na kosmodromu v kazašské stepi potíže. A důvod? Spory na mezistátní úrovni.
Kazachstán, na jehož území Bajkonur leží, odmítl dát povolení na zábor míst na svém území, kam by dopadly čtyři postranní stupně rakety Sojuz. Z Bajkonuru sice rakety Sojuz startují běžně s vládním souhlasem, ale ten platí jen pro vypuštění východním směrem, na dráhy se sklonem k rovině rovníku v rozsahu zhruba do 60°, což je drtivá většina všech startů.
Družice MetOp-B ale musí být umístěna na polární dráhu, aby přelétávala nad celým povrchem naší planety. A to vyžaduje severní směr. Francouzsko-ruská společnost Starsem, která prodává starty rakety Sojuz, spolu s agenturou Roskosmos mají před sebou úkol najít způsob, jak získat souhlas vlády v Astaně i pro tento netypický azimut, při němž stupně dopadnou na území u severní hranice Kazachstánu jinde než obvykle.
Vláda argumentuje nebezpečím jak přímého dopadu do obydlených míst, tak i znečištěním prostředí zbytky toxického paliva. Družice MetOp-B je druhá družice tohoto typu. První provozuje evropská organizace Eumetsat od roku 2006, tehdy ji poslali z Bajkonuru na polární dráhu bez problémů.
Je to v poslední době už druhá negativní zkušenost z kosmonautické spolupráce, kterou Evropa udělala. Na jedné straně je spolupráce něco, co je pro kosmonautiku zásadní a samozřejmou záležitostí, která je příkladem pro jiné oblasti lidské činnosti. Avšak spolupracovat současně znamená přijmout jistá rizika spojená se závislostí na partnerovi.
A předešlá negativní zkušenost? NASA počátkem roku odvolala z finančních důvodů svoji účast na dvou společných evro-amerických sondách k Marsu plánovaných na startovací okna k rudé planetě v letech 2016 a 2018. Členské státy ESA teď musejí přehodnotit plán a spolu s tím i rozpočet na tento program.
V současném případě jde o závislost na cizí pomoci ve vynášení družic na oběžnou dráhu. Evropa nemá pro tento typ družice svůj nosič. To byl i důvod, proč ESA před pár lety uzavřela zvláštní dohodu s Ruskem na vypouštění raket Sojuz také z evropského kosmodromu v Kourou. Kontrakty na starty se s provozovateli nosičů ale uzavírají s několikaletým předstihem. Vyjde to levněji, než domluva na poslední chvíli, tedy zhruba jeden rok před plánovaným vypuštěním.
O autoroviDoc. Ing. Jan Kolář, CSc. Vystudoval jadernou fyziku. Je průkopníkem využívání pozorování Země z družic a odborníkem na kosmonautiku. Přednáší dálkový průzkum na Univerzitě Karlově. Založil a je ředitelem České kosmické kanceláře, která podporuje rozvoj kosmických aktivit a zapojení do mezinárodní spolupráce, především s Evropskou kosmickou agenturou. Je členem správní rady Mezinárodní astronautické akademie IAA a odborné komise Mezinárodní astronautické federace IAF. |
Z toho důvodu a také proto, že nebyly žádné náznaky komplikací, Eumetsat spolu s ESA podepsal kontrakt se společností Starsem na vynesení družice MetOp-B stejným způsobem jako její starší dvojče v roce 2006. Teď je obtížné měnit plán.
Družice leží umístěna ve speciálním čistém skladu na Bajkonuru a čeká na potvrzení startovacího dne. Původní datum 23. května to nebude. Kdy se vypuštění uskuteční, závisí zcela na dohodě mezi Ruskem a Kazachstánem, Evropě nezbývá než čekat. Může to být za několik týdnů, ale zrovna tak i za několik měsíců.
Státy Eumetsatu si tuto zkušenost určitě zapamatují, a to včetně České republiky, až budou rozhodovat o vypuštění třetí družice série MetOp-C, se kterým se nyní počítá v roce 2016.
Družice je potřebná ve společné soustavě meteorologických družic. Na polárních drahách pořizují data pro předpověď počasí i pro vědecké výzkumy dvě družice NOAA a (po startu MetOp-B) také dvě družice evropské.
Polární družice se vypouštějí na slunečně synchronní dráhu, takže sbírají údaje na každém místě zeměkoule vždy za stejných podmínek osvětlení sluncem. Evropské družice přelétají rovník ve výšce kolem 820 km ze severu na jih vždy v půl desáté dopoledne místního času a družice NOAA v půl druhé odpoledne.
MetOp s hmotností přes 4 tuny a rozměry 17,6 m × 6,6 m × 5,2 m je druhou největší evropskou družicí po Envisatu, která hlídá přírodní poměry na Zemi. Nese sedm "tradičních" přístrojů na měření teploty a vlhkosti v atmosféře, větru a ozonu a pořizování obrazové informace v různých spektrálních pásmech. Ty jsou shodné i s vybavením družic NOAA. Navíc je na palubě MetOp pět evropských přístrojů nové generace. Vývoj družice a evropských přístrojů proběhl v programu ESA, Eumetsat nese náklady na postavení dalších dvou kusů a vypuštění a provoz všech družic.
Data z družice MetOp-B čekají meteorologické služby na celém světě včetně té naší. Přispějí ke zpřesnění předpovědi a také k prohloubení znalostí o fungování klimatických procesů.
