„Máme peníze na 42 teleskopických antén, část z nich už stojí a zbývající postaví naši technici během několika týdnů,“ řekla na mezinárodním astronomickém kongresu v Praze Jill Tarterová, ředitelka programu hledání mimozemských inteligencí Ústavu SETI v Kalifornii.
Až astronomové soustavu 350 antén dokončí a propojí, získají pohyblivý teleskop odpovídající „talíři“ o průměru 140 metrů. Takový systém může naslouchat rádiovému vysílání 32 objektů současně. „Vzhledem k tomu, že v tomto okruhu budeme zabírat kromě hvězd i další objekty, jako jsou pulzary, hnědí trpaslíci a podobně, vypomůžeme astronomům. Ale prvotní bude hledání signálů umělého původu,“ dodala Tarterová.Prvních 42 antén zahájí pátrání v centru Galaxie. Celou soustavu chtějí astronomové dokončit v červnu 2008. Zatímco dosud prozkoumali Američané a Australané rádiové signály od tisíce blízkých hvězd, Allenův systém by měl nakonec prohlédnout 100 tisíc až milion objektů.
Dosud probíhalo pátrání po životě ve vesmíru na aparaturách prvotně určených pro radioastronomy. Institut SETI spolu s Kalifornskou univerzitou staví od loňského roku v údolí Hat Creek (kde už pracuje známá radioastronomická observatoř) Allenovu soustavu teleskopů specializovanou na hledání signálů cizích inteligencí. Z předpokládaných 350 talířovitých teleskopických antén s průměrem 6,1 metru, které mají stát na jednom hektaru půdy, jich do poloviny srpna instalovali deset.
Kromě chytání rádiových signálů pokračuje i pátrání po jakýchkoli formách života u vzdálených planet (exoplanet). Astronomové však zatím nemají tak výkonné dalekohledy, aby dokázali tato tělesa ve vzdálených končinách vesmíru spatřit. Zkoušejí to pomocí několika nepřímých metod.
Situace by se však mohla změnit do deseti let. V roce 2013 chtějí USA vypustit na oběžnou dráhu Webbův kosmický teleskop, který by mohl být vybaven aparaturou na detekci planet o velikosti Země do vzdálenosti 32 světelných let. V této oblasti je na tisíc hvězd. U některých z nich už exoplanety známe, jsou však mnohem větší, než bychom si přáli. „V pozorovatelném vesmíru je na sto miliard galaxií,“ upozorňuje Tarterová, „každá má přes sto miliard hvězd. To je víc než zrnek písku na všech plážích světa.“
Země nemůže být jediná
Mnozí vědci pochybují, že by Země byla jedinou výjimkou a že by se v tom gigantickém množství nenašly planety obdařené životem, navíc inteligentním.
Radioastronom Frank Drake vytvořil před lety rovnici, podle níž se odhadoval možný počet vzdálených světů, na kterých žijí rozumné bytosti: polovina hvězd má nejméně jednu planetu, na níž existují příhodné podmínky pro život. Ten se mohl vyvinout pouze na polovině z nich, přičemž pouze na pětině by mohl vzniknout život inteligentní. Řekněme, že pětina těchto inteligencí má zájem na komunikaci s ostatními. A takto Drakeovi vyšlo, že pouze v naší Mléčné dráze čili Galaxii by mohlo existovat na tisíc vyspělých civilizací, které si vyměňují informace.
„Jakákoliv kosmická technika, na kterou bychom narazili, bude mnohem starší než naše,“ zdůraznila Tarterová. „Nesmíme zapomenout, že Galaxie vznikla před deseti miliardami let, zatímco náš sluneční systém před 4,6 miliardami let.“
