Raketa ve čtvrtek úspěšně dopravila modul Tchien-che (Nebeská harmonie) na stanovenou oběžnou dráhu. Poté se od modulu odpojila a zůstala v kosmu, aniž by měla naplánovaný sestup do atmosféry. O tom, že se příslušný manévr uskutečnil, se žádný z činitelů čínského vesmírného programu nezmínil.
Before the CZ-5B started flying there were NO "by design" uncontrolled reentries above 10 tonnes since 1990. DOS-6 (Salyut-7), STS-107 and Fobos-Grunt were all failures.
„Let rakety CZ-5B je prvním od roku 1990, kdy nebylo přímo počítáno s řízeným návratem tělesa s hmotností nad 10 tun. V případech DOS-6 (Saljut-7), STS-107 a Fobos-Grunt byl neřízený návrat způsoben poruchami,“ píše na Twitteru astronom Jonathan McDowell.
Také pád vůbec první testovací čínské stanice Tchien-kung 1 v roce 2018 byl nekontrolovaný. To však způsobila porucha, a stroj se tak stal padesátým největší objektem, který se nekontrolovatelně zřítil k Zemi od roku 1957. Čína sice původně chystala její kontrolovaný návrat do atmosféry Země, ale to se nepovedlo, protože v březnu 2016 přestala reagovat na pokyny řízení a nakonec přestala fungovat úplně.
Bez řízeného sestupu je místo dopadu loterie
„Bude to jeden z největších případů nekontrolovaného návratu kosmického zařízení, které by mohlo dopadnout do obydlené oblasti,“ souhlasí také server SpaceNews. Pravděpodobnější však podle serveru je, že raketa spadne na neobydlené místo, jako jsou oceány, které pokrývají 70 procent povrchu planety. Pravděpodobnost, že úlomky z vesmíru někoho zasáhnou, je mimořádně nízká, odhaduje se na jedna ku několika bilionům.
Určit dráhu klesající rakety je obtížné, ne-li nemožné, protože výpočet účinku atmosférického odporu na ni zahrnuje příliš mnoho neznámých, poznamenal další portál specializující se na výzkum vesmíru Space.com. Atmosféra Země se totiž může rozpínat, nebo smršťovat v důsledku sluneční aktivity, takže je těžké přesně odhadnout, kdy a kde zbytky raketového nosiče dopadnou.
Budování čínské vesmírné stanice
První modul budované čínské stanice Tchien-che je dlouhý 18 metrů a těžký 24 tun a na svém boku má nápis „Čína osídlila vesmír“. Zařízení bude využíváno jako obytná sekce pro tříčlennou posádku. Lidé by měli stanici navštěvovat na dobu až šesti měsíců. Modul bude pomocí svých solárních panelů zajišťovat energii pro celý orbitální komplex a bude se také starat o jeho pohon.
Celý plánovaný komplex by se měl skládat za tří modulů. Pozdější připojení těchto modulů umožní spojovací uzel na Tchien-che, který bude využíván i k zakotvení pilotovaných a nákladních lodí Šen-čou a Tchien-čou. Uzel poskytne také přechodovou komoru pro výstupy astronautů ze stanice.
Čína plánuje v letech 2021 a 2022 k dokončení svého orbitálního komplexu jedenáct misí. Zahrnují vypuštění tří modulů, čtyři zásobovací lety nákladních lodí Tchien-čou a čtyři cesty posádek loděmi Šen-čou. Do výcviku je zapojeno nejméně 12 astronautů, kteří by se mohli na stanici vydat. Jsou mezi nimi jak lidé se zkušenostmi z předchozích letů do vesmíru, tak nováčci. Nechybějí ani ženy. Podle amerických expertů je jeden z letů plánován na květen a další na červen. Čína počítá s nejméně desetiletou životností.
Dokončená čínská orbitální stanice ve tvaru písmene T bude obíhat ve výšce 340 až 450 kilometrů nad zemským povrchem a bude mít s 66 tunami přibližně pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Čína plánuje, že své obydlí na oběžné dráze nabídne v rámci mezinárodní spolupráce i dalším zemím.
V přípravách na svou vlastní vesmírnou stanici Čína v posledním desetiletí umístila na oběžnou dráhu kolem Země dvě experimentální stanice Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2 (Nebeský palác 1 a 2). První z nich nekontrolovaně shořela v atmosféře v roce 2018.
Nebeský palác se zřítí v noci na pondělí. Na zem dopadnou až tři tuny |
Druhá, na níž čínští astronauti strávili 33 dní, kontrolovaně zanikla o rok později.
Mise Tchien-che přichází jen několik týdnů před plánovaným přistáním čínské sondy na Marsu.
Čínská pojízdná laboratoř před rozbalením solárních panelů a sjetím z přistávacího modulu na povrch Marsu
Pokud se přistání podaří a na Marsu začne pracovat čínské robotické vozítko, stane se Čína teprve druhou zemí po USA, jež dokáže na rudé planetě provozovat takového automatického výzkumníka. Čínská sonda Tchien-wen obíhá kolem Marsu od února a sbírá data.
23. července 2020 |
