Češi mohou poslat vzkaz záhadným vesmírným „skřítkům“

  14:36aktualizováno  14:36
Čeští tvůrci přístroje pro francouzskou sondu Taranis nabízejí laikům digitální výlet na oběžnou dráhu Země. Na sondě, která bude zkoumat blesky ve vysokých vrstvách atmosféry, takzvané skřítky, je místo pro vzkazy od české veřejnosti.

Sonda TARANIS na ilustraci | foto: CNES

Když řeknete blesk, všichni si představí výboj mezi oblakem a zemí. Ale od té doby, co se lidstvo dostalo nad oblaka a do vesmíru, víme, že blesková zoo je mnohem bohatší.

Mezi nejzajímavější patří i takzvaní skřítci (někdy rudí skřítci nebo rudé přízraky). Tak se označují atmosférické výboje vznikající v silném elektrickém poli a vystřelující z výšek okolo 50 km až k takzvané hranici vesmíru kolem 100 km. Skřítci mají typicky načervenalou až oranžovočervenou barvu a mohou tvarem připomínat mrkev, sloup, ptačí kost, strom s kořeny, medúzu či dokonce lidskou postavu.

Jejich pozorování ze zemského povrchu je velmi obtížné, proto o nich i na prahu 21. století stále máme minimum informací. Jak se ukazuje v posledních letech, jde přitom o jev poměrně častý. Současné odhady tvrdí, že skřítků je asi jedno procento všech blesků, což by měly být celoplanetárně nejméně statisíce ročně.

Přichází bůh hromu a s ním Češi

Jejich zkoumání by se měla v brzké době začít věnovat i francouzská sonda TARANIS, na jejíž výrobě se podíleli i čeští vědci (a také Poláci a instituce z USA). TARANIS dostala jméno po keltském bohovi hromu. O něm toho dnes už moc nevíme, ale sonda by měla provést zatím nejúplnější průzkum blesků a také záblesků gama záření vznikajících ve vysokých vrstvách atmosféry.

Družice bude Zemi obíhat po kruhové heliosynchronní polární oběžné dráze ve výšce až 700 km nad povrchem. To znamená, že bude létat v podstatě kolmo na rovník přes póly se stejnými intervaly jako Slunce, a každý den se tak bude vracet na stejná místa na obloze v podstatě ve stejnou dobu.

Rozvoj skřítka v atmosféře je velmi rychlý. V tomto případě byl zhruba osm...

Rozvoj skřítka v atmosféře je velmi rychlý. V tomto případě byl zhruba osm milisekund (ms). Pro srovnání, mrknutí oka trvá zpravidla 200 až 400 ms

Zhruba 150 kilogramů vážící TARANIS by se měl do vesmíru podívat v roce 2018, zřejmě jako druhotný náklad při jednom z letů rakety Arianne. A vy můžete být tak trochu i na palubě. Časopis Vesmír spolu s Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy totiž pořádá soutěž, která zájemcům umožňuje poslat v paměti sondy i krátký digitální vzkaz.

Dva důležité vědecké přístroje totiž pro sondu vyvinuli a postavili ve spolupráci s kolegy z CNES čeští vědci z oddělení kosmické fyziky a oddělení horní atmosféry Ústavu fyziky atmosféry a ze skupiny kosmické fyziky MFF UK. Jedno z nich představuje přístrojová platforma vysokofrekvenčního analyzátoru velikosti přibližně archu papíru o tloušťce kolem 5 cm, který bude zpracovávat data z čidel.

Když novinář Marek Janáč z časopisu Vesmír v podstatě jen před několika málo dny při návštěvě v UFA AV domlouval s vedoucím týmu, prof. Santolíkem, časosběrný dokument, přišla řeč na kapacitu paměti vysokofrekvenčního analyzátoru. A ukázalo se, že aparatura ponese 2 paměti, přičemž každá má kapacitu 2 MB (Posměváčkům, kteří se nyní pošklebují a vytahují se s kapacitou paměti svého chytrého mobilu, vezme vítr příslovečný z plachet stručné upozornění, že tyto paměti musí mít dostatečně „masivní“ konstrukci, aby se dokázaly vypořádat s extrémními vlivy kosmického letu, na jaké by jejich milovaný mobil těžce doplatil). Po zaplnění obou pamětí potřebnými údaji zbývá ještě asi 1,5 MB volného místa (sonda nevyužívá systému vícenásobného zálohování dat, proti případnému poškození vesmírným zářením se bude chránit jinak, hlavně vypínám elektroniky v případě problémů).

Marek Janáč si v té chvíli vzpomněl na již dřívější mezinárodní akce typu „send your name“, kdy nadšenci ze všech koutů světa mohli umístit svá jména, ale také vzkazy, někdy rovněž osobní fotografii nebo v poslední době vlastní umělecká díla, na palubu sond, které se vydaly v programech americké NASA, japonské JAXA i evropské ESA na Mars, k Měsíci, k planetkám, ke kometě i do hlubin planetární soustavy. Známý je také vzkaz nezapomenutelného astrofyzika dr. Carl Sagana a jeho týmu, který jako zpáteční adresu nesou k dalekým hvězdným světům americké sondy Pioneer 10 a Pioneer 11, a rovněž dvě sondy Voyager, vybavené dokonce jednoduchou gramofonovou deskou s přehrávacím zařízením. A tak vznikl nápad dát podobnou šanci i Čechům - u nás se totiž nic podobného nikdy nekonalo.

Jak a o co se „hraje“

Pokud chcete, aby vaše jméno kolovalo vesmírem, nebo máte vzkaz na zhruba sto znaků, který by se dal a měl „tesat“, můžete se o část volného místa ucházet sami. Vaše slova budou alespoň nějakou dobu kolovat vesmírem. Výrobce garantuje, že paměť bude bez chyb fungovat dva roky, ale téměř určitě vydrží déle. Ale sonda letí po poměrně vysoké dráze, takže ve vesmíru vydrží dlouhá desetiletí.

Nezbytné je poslat SMS za tři koruny na telefonní číslo 900 11 03 někdy mezi 14. dubnem a 3. květnem 2016. Vybrat si můžete ze dvou variant: v té jednodušší stačí poslat pouze zprávu „SKRITEK JMENO PRIJMENI“. Jmen ponese sonda tolik, kolik se jich do volné části paměti vejde.

Pokud obrazně řečeno míříte výše, můžete poslat i zprávu ve tvaru „SKRITEK JMENO PRIJMENI“ a k tomu vzkaz do maximální celkové délky 160 znaků. Tak se zařadíte do soutěže, ve které se bude vybírat celkem 101 výherních textíků vyrážejících do vesmíru. Vybírat z došlých vzkazů bude šestičlenná komise, ve které zasednou například genetik Václav Pačes či spisovatel vědecko-fantastické literatury Ondřej Neff. Z jednoho čísla je možné poslat maximálně pět zpráv.

Nejlepších deset vzkazů se dočká i několika hmotnějších cen počínaje účastí na vyhodnocení testovacích dat z mise Taranis a exkurzí v Ústavu fyziky atmosféry, kde česká část kosmických projektů vzniká, a konče knižními cenami a předplatným Vesmíru. Více informace najdete na stránkách soutěže.

Autoři: ,

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

VIDEO: Do nezdaru na Měsíci zbývaly sekundy, astronauty zachránila propiska

K 50. výročí přistání na Měsíci připravilo Planetárium Praha maketu modulu...

Jen příprava na start z Měsíce trvala astronautům čtyři hodiny. Tak složitá byla situace dvojice Američanů, kteří...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Co kdyby posádka Apolla 11 zemřela na Měsíci? Bílý dům s tím počítal

Pohled na veškeré vybavení, které astronauti na povrchu zanechali: vlajka,...

Pro případ neúspěchu mise Apollo 11 měl prezident Nixon připravený smuteční projev, který by přečetl světu. Těla...

Další z rubriky

Mytická studená fúze funguje. Neprodukuje však energii, nýbrž peníze

Větší demonstrační systém E-Cat, který podle Itala Andrea Rossiho měl ukázat...

Brad Pitt, vdova po Stevu Jobsovi a velký britský investiční fond vložili desítky milionů dolarů do firmy, která se...

Samé otázky. Vědci pronikli do neznámých prostor u hrobky zpovědníka krále

Podle jasně čitelného letopočtu na papírku se vzkazem od dělníků, kteří...

Skupina historiků a dalších odborníků v přímém přenosu vyzvedává schránu s ostatky králova zpovědníka Jindřicha...

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz