Sopka Cumbre Vieja emisní povolenku nemá, ale ovlivňuje klima

Jako se žhavé magma vulkánu pod tlakem žene k povrchu, aby z jícnu sopky vyrazilo ven a stalo se lávou, dere se spolu s každou další sopečnou erupcí do popředí otázka, jaký je vliv sopek na planetární klima.
Na Kanárských ostrovech se probudila sopka Cumbre Vieja, láva pronikla k...

Na Kanárských ostrovech se probudila sopka Cumbre Vieja, láva pronikla k obydleným oblastem. (20. září 2021) | foto: Reuters

To, že většina vulkánů děsivě soptí a zahaluje nebe dýmem sopečných plynů, je nepřehlédnutelné. A není přitom zřejmé, kdo jim na toto scénické drama vydává emisní povolenky.

Každý vulkán je tak trochu originál, a konkrétní objem produkovaných plynů závisí na řadě faktorů. Obecně roste s rozdílem tlaku mezi taveninou a atmosférou. Magma totiž obsahuje plyny, které jsou za vysokých tlaků v magmatu rozpuštěné, ale jak tlak směrem k povrchu klesá, plyny se z magmatu uvolňují a vybublávají. 

Jejich konkrétní chemickou skladbu a množství ovlivňuje složení hornin; hloubka, z jaké magma vyvěrá k povrchu; typ sopky (explozivní je z hlediska plynů jednorázově vysoce produktivní, výlevné zase charakterizuje nižší koncentrace oxidu siřičitého a celkově postupnější uvolňování), a spousta dalších podstatných maličkostí. Aby to celé nepřipomínalo pohádku o tom, jak šla sopka na vandr, dá se zobecněně konstatovat, že plynná složka tvoří u každé erupce přibližně 1–5 % celkové hmotnosti sopečného magmatu.

17. října 2021

Vypustí miliony, i skromné tuny

Složení sopečných plynů dominuje ze 70–90 % vodní pára, následována oxidem uhličitým, siřičitým a sirovodíkem. Kromě nich mohou být přítomny ve stopových koncentracích vodík, dusík, chlór, fluor, arsen, síra a oxid uhelnatý, doprovázené fluorovodíkem, chlorovodíkem a řadou dalších, toxických a životu nebezpečných substancí. Kolik jich může z jedné sopky do atmosféry uniknout? Záleží doslova kus od kusu.

Erupce filipínské Mount Pinatubo v roce 1991 byla schopna expedovat za jediný den do svrchních vrstev atmosféry 250 milionů tun sopečných plynů, včetně 20 milionů tun oxidu siřičitého. Vedle toho vypadá zlověstný kužel Pu‘u ‘Ō’ō havajského vulkánu Kilauea, který od roku 1983 „upouští“ každý den průměrně 150–1800 tun oxidu siřičitého, vyloženě skromně až neškodně. Zapomenout bychom neměli ani na jednu z nejmasivnějších erupcí známé historie, k níž v květnu 1815 došlo na stratovulkánu Tambora. Do atmosféry tehdy bylo „vyneseno“ stěží představitelné množství 160–213 kilometrů krychlových materiálu, a okolo 60 milionů tun oxidu siřičitého. Tato vpravdě super-kolosální událost si vysloužila ve vulkanologické klasifikaci VEI (Indexu vulkanické aktivity) stupeň č. 7, zatímco současná velmi aktuální erupce sopky Cumbre Vieja na Kanárských ostrovech se z ospalého VEI-0 propracovala na VEI-2, a v podstatě zatím opakuje scénář svých předchozích erupcí z let 1949 a 1971.

Tím nechceme snižovat obraz lidské tragédie, jen podotknout, že katastrofy spojené s erupcemi mohou mít o dost dynamičtější a hrozivější podobu, než na Kanárech. Cumbre Vieja zatím nedominuje světovým statistikám v úhrnu škod, ztrát na lidských životech a nakonec ani objemu produkovaných sopečných materiálů. Zato nejspíš přesvědčivě vede mediální pozorností, která je jí věnována. Snad proto, že je to Evropa a ne Asie nebo Pacifik. Takže i to, že se nad celou La Palma nyní do ovzduší dostává okolo 6 000 – 9 000 tun oxidu siřičitého denně (alespoň dle předběžných měření místně příslušného Kanárského vulkanologického institutu Involcan) někomu stačí k rýpnutí, že takový nepředložený a neplánovaný přísun do emisní statistiky snad ohrožuje evropské a světové klimatické cíle. Nemohli bychom se ovšem mýlit víc.

Lidé vs. sopky? Vedeme víc než stokrát

Potenciálně činných sopek, když tedy vynecháme ty skryté pod hladinou oceánů, je v současnosti známo na světě okolo 1 500. A zhruba třetina z nich o sobě už dala erupcemi vědět a platí za sopky aktivní. K obloze funící Cumbre Vieja je jen jednou z mnoha v dlouhém zástupu jiných aktivních, a ve své podobě přináší jen velmi skromný příspěvek k celosvětové emisní bilanci vulkánů. Podle odhadu expertů amerického USGC vypustí do atmosféry ročně okolo 260 milionů tun oxidu uhličitého. Že to zní jako zásadně velká suma?

Nebezpečnější než láva je plyn

Ničivý obraz sopek v našich myslích obvykle utváří masivní exploze vlastní erupce, metající do vzdálenosti desítek kilometrů sopečné pumy; sesedající šedavý popílek, vrstvící se v metrových horizontech a hlavně plazivě nezastavitelná láva. Ve skutečnosti tyto projevy vulkanické aktivity pro lidské životy představují menší hrozbu, než sopečné plyny. Jsou poměrně těžké, klesají k povrchu, usazují se v neprofukovaných údolích a terénních depresích, vyčkávají. Sopkou produkovaný sirovodík nám v 0,000001% směsi se vzduchem může nepříjemně polechtat žaludek svým zápachem po zkažených vejcích, ale v koncentraci 0,01 % svůj zápach ztrácí, a jeho toxicita extrémně narůstá. Během pěti minut vás může připravit o vědomí, a do půl hodiny o život. Podobně si při 15% koncentraci počíná oxid uhličitý, zatímco vysoce koncentrovaný oxid siřičitý může dráždit sliznice a leptat. Vražednou silou těchto plynů je především to, že na rozdíl od žhavě se po povrchu sunoucí lávy zůstávají neviditelné.

Vtip je v tom, že tato setrvalá činnost vulkánů je součástí přirozeného atmosférického pozadí, a ani zdaleka se neblíží našim každoročním antropogenním emisím. Přesněji: zatímco globální vulkanické emise produkují okolo 0,26 miliard tun ročně, ty antropogenní v současnosti přesahují 32,3 miliard tun. Vliv lidí na atmosféru je tedy, vyjádřen emisí bilancí, 120× větší, než příspěvek sopek. Které se svou aktivitou nepodílí ani na ekvivalentu 1 % antropogenní emisní bilance. A znovu – vulkány se chrlením sopečných plynů do atmosféry projevovaly vždy, zatímco měřitelně výraznější vliv ryze antropogenních emisí na globální oteplování lze datovat k počátkům Průmyslové revoluce.

Abychom ovšem sopkám neubírali všechny jejich zásluhy: oxid uhličitý, který emitují do atmosféry, nebyl sice zatím nikdy schopen propsat se do detekovatelného oteplení atmosféry (na rozdíl od našich antropogenních emisí), přesto svou nezanedbatelnou roli při globálním oteplování hrají. Neprotiřečíme si. Protože ona velmi horká vulkanická činnost paradoxně přispívá k ochlazování atmosféry. Jak?

Opravdu velký mrak udělá zimu

U vysokoenergetických erupcí může vyvržení materiálu, prachových částic a plynů do stratosféry, snížit prostupnost atmosféry pro sluneční paprsky, tím, že Zemi zastíní. Nejde jen o polétavé prachové částečky – oxid siřičitý a sulfan reagují s vodní párou na kyselinu sírovou, a vytváří aerosol, který setrvává ve vyšších vrstvách atmosféry 2–3 roky. Schopnost těchto částeček blokovat sluneční záření je proti klasickému prachu asi 10× vyšší. Zvýšené albedo, odrazivost slunečních paprsků, snižuje solární příjem planety, což vede k postupnému ochlazení. Sopečné zimě. V kontextu vulkanické činnosti a globálního oteplení se dá hovořit spíš o pozitivním vlivu sopek na stabilizaci klimatu.

Pravda, ne vždy to je úplně komfortní. Když ponecháme stranou odhad oněch 10 – 92 000 mrtvých, přímo navázaných k super-kolosální erupcí sopky Tambora v roce 1815, musíme započítat miliony dalších lidí, nepřímo ovlivněných následky této tragédie. Následující sezóna, ovlivněná sopečnou zimou, byla přezdívána Rokem, v němž nepřišlo léto. Katastrofou indukovanáproměna mikrobiologických společenstev, snížení úhrnu srážek, ovlivnění chemismu půd a kvality vodních zdrojů vyústilo v nadregionální neúrodu a hladomor. Což asi za snížení průměrné globální teploty o 1°C po dobu tří let asi úplně nestálo. U Mt. Pinatubo se pak dá hovořit o snížení průměrné globální teploty o 0,5–0,3°C, a vliv sopky z ostrova La Palma je prakticky nedetekovatelný.

Sopky mohly a samozřejmě stále ještě mohou svými emisemi plynů výrazně ovlivňovat planetární klima. Potenciál kanárské Cumbre Vieja je ale v tomto ohledu, a ve srovnání s emisemi antropogenními, skrovný až naprosto zanedbatelný. A to i v případě, že by se vulkán, tak už jako dvakrát dříve, do čtyř týdnů od první erupce opět neukáznil. Nelibost nad tím, že naše komíny tepelných elektráren už oxidy síry do ovzduší vypouštět nesmí, zatímco si nějaká sopka svéhlavě emituje tisíce tun denně, musíme překonat. Vulkány formovaly atmosféru naší planety po celou dobu její existence, zatímco náš ryze lidský příspěvek skleníkových plynů je čerstvější, a řádově větší.

  • Nejčtenější

K čemu „ty brýle od Applu“ vlastně jsou? Odpovídáme na překvapivý dotaz

v diskusi je 162 příspěvků

22. února 2024

K čemu to je? To byla nejčastější reakce na headset Apple Vision Pro pod článkem, kde jsme jej jako...

Návrat USA na Měsíc po více než 50 letech. První soukromý modul úspěšně přistál

v diskusi je 94 příspěvků

22. února 2024  16:09,  aktualizováno  23.2

Měsíční přistávací modul Nova-C pojmenovaný Odysseus se v pátek dostal na povrch Měsíce. Splnil tak...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pravda o mobilech. Profesor Vrba vysvětluje vliv záření na lidské zdraví

20. února 2024

Premium Francouzi vloni zakázali prodej celé série mobilních telefonů iPhone 12. Podle nich z přístrojů...

Nejvzdálenější sonda ve vesmírném prostoru neodpovídá. NASA neví, co s tím

v diskusi je 40 příspěvků

22. února 2024

Premium Je to více než deset let, co sonda Voyager 1 vyletěla jako první stále funkční lidský výtvor...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Airbus se vzácnou livrejí potěšil Prahu a připomněl nedávnou katastrofu

v diskusi jsou 4 příspěvky

23. února 2024

Před nedávnem jsme měli možnost, prohlédnout si na letišti Václava Havla v Praze vzácný Airbus...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Stovky tun hnijícího ovoce promění v kabelky a polstrování aut

v diskusi jsou 4 příspěvky

27. února 2024

Barcelona (Od zpravodaje Technet.iDNES.cz) Ve Španělsku každoročně vypěstují až 500 000 tun kaki, přičemž skoro polovina úrody prý přijde z...

Ovládejte svůj počítač na dálku z mobilu. Vzdálená plocha vám pomůže i při práci

v diskusi nejsou příspěvky

27. února 2024

Premium Například výborně poslouží, když se budete chtít třeba z dovolené připojit ke svému počítači, který...

Podívejte se do budoucnosti. Lenovo ukázalo notebook s průhledným displejem

v diskusi je 17 příspěvků

26. února 2024  14:16

Barcelona (Od zpravodaje Technet.cz) Na lednovém veletrhu spotřební elektroniky CES ukázali někteří výrobci průhlednou televizní...

To že má nahradit recepční? Největší exponát vyvolal spíš rozpaky

v diskusi je 12 příspěvků

26. února 2024  9:30

Barcelona (Od zpravodaje Technet.iDNES.cz) Velký zájem a údiv v různém smyslu slova vzbudil v předvečer veletrhu Mobile World Congress exponát...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Dcera Vladimíra Ráže žije bez ruky. Protézu odložila po dvaceti letech

Veronika Rážová (43) je dcerou slavného českého herce Vladimíra Ráže. Narodila se bez levé horní končetiny. Za hendikep...

Bufet v Českém Krumlově se stal přes noc hitem. Zaujal řízkovým chlebíčkem

Fotografie chlebíčku na řízku obletěla na sociálních sítích během středečního dne téměř všechny skupiny. Tuto...

Jak uspokojit ženu? Odborníci vědí, jak na to. A za pokus to rozhodně stojí

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku, co...

Prý vypadám jako chlap. Kritika na sítích mě ranila, přiznává Julia Robertsová

Julia Robertsová (56) je americká herečka a bývalá modelka, jejíž jméno a filmové role zná celý svět. Navzdory slávě se...