Případ mikrobiologa Karla Bezoušky, profesora Přírodovědecké fakulty a zaměstnance Mikrobiologického ústavu Akademie věd, se patrně změnil v největší český vědecký skandál moderní doby.
Známý a úspěšný český vědec byl v minulém roce zaznamenám kamerami, jak pronikl do laboratoře jiného týmu a podle všeho se chystal k manipulaci se vzorky (více v našem starším textu). Události začaly řešit akademické orgány, konkrétně etická komise, ustavená oběma institucemi, ve kterých byl Karel Bezouška zaměstnán.
Ohlédnutí na začátekPřípad vznikl při snaze vysvětlit jiné nejasné události: při ověřování výsledků práce Karla Bezoušky z roku 1994. Její výsledky se nepodařilo zopakovat, a práce tak byla nakonec stažena. Bezouškův kolega Vladimír Křen v roce 2011 zahájil ve své laboratoři s Bezouškou opakování práce. Mělo se zjistit, zda v prvním případě došlo k nějaké chybě, či nikoliv. Ovšem Křen a jeho podřízení říkají, že zaznamenali manipulaci s vzorky z pokusu. Do své laboratoře instalovali kamery pro noční vidění, na kterých byl ve dvou případech v nočních hodinách 21. března zachycen Karel Bezouška, jak vchází do laboratoře a otevírá chladničku se vzorky (podrobnosti najdete v našem předchozím článku o případu). Vědec byl následně propuštěn z úvazku v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd a odvolán z pozice šéfa katedry biochemie na Přírodovědecké fakultě UK (dnes už zaměstnancem není). Karel Bezouška nepopřel, že v laboratoři byl. Ale tvrdil, že nechtěl manipulovat s výsledky. V prohlášení pro radu Mikrobiologického ústavu uvedl, že chtěl zkontrolovat průběh experimentů. Pojal prý podezření, že ty neprobíhají tak, jak se s Vladimírem Křenem dohodli. Obvinění z manipulace je prý výsledkem vzájemných osobních sporů mezi ním a Vladimírem Křenem. Oba byli dlouholetí spolupracovníci. |
Komise skončila práci ve druhé polovině prosince, ale shrnutí závěrů zveřejnila až 25. ledna na stránkách Mikrobiologického ústavu i Přírodovědecké fakulty (celá zpráva zveřejněna nebude). Bezouška podle komise manipuloval se vzorky a s největší pravděpodobností opakovaně uměle připravoval pozitivní výsledky. Dopustil se tak nepřípustného jednání (i komise používá anglický výraz "scientific misconduct", který se překládá jako "nebezpečné nebo nezodpovědné odchylky od přijaté praxe, jak provádět výzkum").
Komise se opírá nejen o výpovědi svědků a rozbor materiálů, ale také starší zprávu britského Medical Research Council (MRC) z roku 1999. Ta věnovala pozornost práci Karla Bezoušky v době, kdy byl na stáži v Británii. Spolu s kolegy tehdy zveřejnil práci v časopise Nature o vlastnostech jisté bílkoviny (je dostupná zde, a zabývá se vazbou sacharidů na protein NKR-P1).
Bezouškovi vlastní spolupracovníci ovšem upozornili na některé nesrovnalosti a na to, že v práci se objevují výsledky, které se nepodařilo nikdy zopakovat. MRC nakonec ve zprávě dospělo k závěru, že český vědec se dopustil nečestného jednání a mohlo dojít k manipulaci s výsledky. Bezouška podle komise měl zprávu k dispozici od roku 1999, ale o její existenci neřekl nikomu ze svých nadřízených ani na fakultě, ani akademii.
Česká etická komise dospěla k závěru, že provinění českého biochemika je více. Napočítala u něj celkem čtyři případy "scientific misconduct". V tiskovém prohlášení však také uvádí: "Je to veliká škoda, neboť prof. Bezouška byl považován za vynikajícího biochemika, jednoho ze zakladatelů proteomiky v českých zemích, výborného přednášejícího a obětavého pracovníka."
Kde je analýza?
V jedné otázce ovšem jasno není. Aktéři oslovení Technetem v době zveřejnění případu říkali, že důležité je především vyřešení vědecké stránky celého případu. Ale to stále nemáme.
Původní plán tedy byl, že vzorky z pokusu, který měl Bezouška narušit, se zašlou některé nestranné laboratoři v zahraničí. Vybrána byla skupina laboratoří v USA (tzv. Konsorcium funkční glykomiky). "Bohužel, nezávislé zahraniční laboratoře odmítly provést biochemické analýzy (přesněji vazebné testy), které by jasně odpověděly na nejasnosti kolem původů samotných vzorků, jejich přípravy a manipulace s nimi," říká ředitel Mikrobiologického ústavu Martin Bilej.
Čeští vědci oslovili ještě laboratoř ve francouzském Grenoblu, kde ovšem dopadli podobně. Zřejmě proto, že ani jedna z nich není forenzním pracovištěm, a možná se tak obávají následků svého zapojení do případu, myslí si Bilej.
Práce je i tak zřejmě zdiskreditována a je jen otázkou času, kdy bude zcela stažena nebo dále opravena (jednu opravu už za sebou má). Ale otazníky visí i nad dalšími výsledky. Karel Bezouška je totiž podepsaný pod více než stovkou publikací.
Nezbývá zřejmě nic jiného než je projít a zkontrolovat. Právě to chtějí udělat v Mikrobiologickém ústavu: "V rámci našeho ústavu se to od roku 1993 týká zhruba 70 prací," říká jeho ředitel Martin Bilej. Zdaleka ne všechny však budou úplně špatně, dodává: "Můj odhad je, že důkladně bude nutné prověřit nějakých dvacet prací." U ostatních Karel Bezouška přispíval buď jenom metodicky či konzultací.
