Téměř stometrovou vlnu, která zasáhla grónskou vesnici, způsobil sesuv

aktualizováno 
Na pobřeží Grónska došlo na začátku léta k poměrně vzácné geologické události: sesuv svahu vyvolal téměř sto metrů vysokou přílivovou vlnu. I když se původně hovořilo o tom, že příčinou bylo zemětřesní, zřejmě tomu bylo jinak, jak ukázala výprava vědců na místo.

Pohled na jeden ze zničených domů ve vesnici Nuugaatsiaq, kterou 17. června 2017 zasáhla velká přílivová vlna. | foto: Hermann Fritz (Georgia Tech)

Večer 17. června místního času se fjordem Karrat na jihovýchodě Grónska prohnala megatsunami. Vlna v nejvyšším bodě vysoká zhruba devadesát metrů zasáhla mimo jiné i malou rybářskou vesnici Nuugaatsiaq ve vzdálenosti zhruba 20 kilometrů, kde zničila jedenáct domů a odnesla čtyři lidi.

První zprávy hovořily o tom, že mohlo jít o následek relativně malého zemětřesení (magnituda 4,1), které je v této seismicky klidné oblasti výjimečnou událostí. Podobnější pohled na seismologické záznamy ovšem ukázal, že to bylo zřejmě jinak - událost, která způsobila vlnu, zřejmě vyvolala také otřesy.

Závěry potvrdila v posledních dnech výprava seismologů, která se na místo katastrofy během července dostala. Její členové jsou podle zprávy časopisu Nature přesvědčeni, že šlo „pouze“ o důsledek sesuvu půdy. Došlo zřejmě ke zcela spontánnímu sesuvu kamení ze svahu zhruba tisíc metrů nad hladinou moře. Maximální výška vlny byla zhruba 90 metrů, na druhé straně šest kilometrů širokého fjordu voda vystoupala zhruba 50 metrů nad běžnou výšku hladiny. Třicet kilometrů od místa události se dostala deset metrů nad běžnou výšku hladiny.

Pohled na místo, kde došlo 17. června k sesuvu, který vyvolal 90metrovou vlnu....

Pohled na místo, kde došlo 17. června k sesuvu, který vyvolal 90metrovou vlnu. V levé části rámečku je vidět místo, kde v brzké době evidentně hrozí další masívní sesuv.

Může se zdát zvláštní, že pro podobnou místně omezenou událost se používá výraz megatsunami. Ten se však obecně vžil pro označení přílivových vln, které v podstatě představují jen vlny šířící se od místa dopadu nějakého velkého tělesa či velkého množství materiálu do moře. Na rozdíl například od katastrofických tsunami z roku 2000 a 2011 jsou viditelné už na moři, ale byť jsou ohromné - s výškou desítek až stovek metrů - v naprosté většině případů mají jen úzce lokální dopad. Megatsunami se skutečně globálními následky, jaké může vyvolat například pád meteoritu, jsou vzácné i v měřítkách geologického času.

Otázkou stále je, jak běžné jsou tyto události v lokálním měřítku. Vědci o nich první hmatatelné nepřímé důkazy získali v 50. letech minulého století. Jen o několik let později, v roce 1958, se jim pak dostalo do rukou mnohem dramatičtější přímé svědectví o megatsunami ze zátoky Lituya. V důsledku zemětřesení a následného velkého sesuvu, který vyvolal pohyb ještě větší masy ledovce a usazenin, v ní vznikla obří vlna, která se „vyšplhala“ v jednom místě až zhruba 520 metrů nad běžnou hladinu moře (vážnějším zájemcům o tuto událost doporučujeme dva odborné prameny v angličtině, které dobře shrnují události i naše chápání přesného mechanismu vzniku v události - na této stránce a v tomto PDF).

Kus ledu vyplavený na břeh fjordu Karrat dokládá, jak vysoko a daleko od břehu...

Kus ledu vyplavený na břeh fjordu Karrat dokládá, jak vysoko a daleko od břehu voda z přílivové vlny vystoupala.

Podobných událostí jsme nezaznamenali mnoho. Seismologové a geologové se na místě události ve fjordu Karrat měli pokusit také určit, zda to i v případě Grónska bude platit nadále. V oblasti se zdá být reálným trend vzestupu teplot, který by s sebou teoreticky mohl nést i zvýšené riziko vzniku velkých vln po sesuvech rozmrzajících svahů tamních fjordů.

Ale odhady budoucího vývoje se dělají jen těžko, navíc je nutné brát v potaz přesné detaily místní geografie - a ty v případě téměř liduprázdného Grónska nejsou popsány příliš přesně. Tým v blízkosti místa letošního sesuvu objevil místo, kde by podle jejich odhadů pomalé odtávání svahu mohlo nenadále vést k dalšímu velkému sesuvu. Varoval úřady, které pak nařídily evakuaci tří blízkých rybářských vesnic. Nejen od jejich obyvatel se vědci zřejmě brzy dočkají řady obtížných otázek.

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Témata: Grónsko

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Vědci částečně obnovili činnost zvířecích mozků několik hodin po smrti

Prase domácí

Vědcům se podařilo částečně obnovit činnost v mozku zvířat zabitých o několik hodin dříve. Speciální umělý oběh znovu...

Tyto geny můžete jen závidět. Chrání před cukrovkou a obezitou

Obezita má svou genetickou složku, o tom dnes není sporu. Velké potíže...

„Poruchy“ v naší DNA mohou mít někdy nečekané výsledky. Ilustruje to mimo jiné i výzkum univerzity v Cambridge. Ukázal,...

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

ZE ŽIVOTA: Jak fungujete po rozvodu?
ZE ŽIVOTA: Jak fungujete po rozvodu?

Ahoj maminky, co jste rozvedené, napsaly byste mi prosím, jak fungujete po rozvodu? Myslím, co se týče třeba rozvržení času dětí mezi Vámi a ex, oslav narozenin, svátků, vánoc. A jak to snáší děti? A vy? Já mám děti ve věku 2 a 4. Tohle je jediný důvod, proč jsem od manžela ještě neodesla, bojím se, že budu mít výčitky, že jsem dětem něco vzala. Nebýt dětí jsem od něj dávno pryč.

Najdete na iDNES.cz