Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

  19:58aktualizováno  19:58
Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích ledových ker, které se dostávají do plavebních cest. Výstavba ochranných zdí a dalších bezpečnostních prvků je však pro úřady nevýhodná, živly je vždy během několika let zcela zničí.

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu. | foto: Profimedia.cz

Vesnice Uummannaq, která se rozkládá na malém ostrůvku při pobřeží Grónska, byla domovem hrstky Inuitů pět tisíc let.

Téměř stometrovou vlnu, která zasáhla grónskou vesnici, způsobil sesuv

V průběhu věků se stala jedním z obchodních center ostrova a zastávkou pro plavidla, která se vydávala z Kanady do Evropy skrze nebezpečné arktické vody,  připomíná agentura Bloomberg.

V polovině června však zdejší obyvatele postihla katastrofa, jakou zde nepamatují. Vesnici smetla bezmála sto metrů vysoká blesková vlna tsunami, kterou rozpohyboval masivní sesuv svahu.

„Takové vlny jsou rychlé jak stíhací letoun,“ vysvětluje David Holland, který se v regionu jedenáctým rokem zabývá studiem oceánu a ledových ker.

Podívejte se na model sesuvu, po němž vlna tsunami zničila Uummannaq:

Červnová tragédie je pouhým zlomkem toho, jaká nebezpečí čekají na místní obyvatele i nákladní plavidla. Eroze, sesuvy půdy a tsunami jsou za polárním kruhem relativně běžné. Souvisí s pravidelným sezónním cyklem ústupu a přibývání ledu. Situaci v posledních letech nepřispívá stále častější roztávání permafrostu, kvůli čemuž se stávají zdejší svahy ještě nestabilnější.

Milionová opatření, která nevydrží

Ročně jsou na bezpečnostní opatření vynakládány miliony dolarů. Města a vesnice na grónském pobřeží chrání celá řada bezpečnostních prvků včetně zdí a „rozražečů“ ker. Bez nich by mnohé osady byly už dávno minulostí. Stometrové přílivové vlny však nezastaví nic. Nápor rozmarů počasí navíc většinu bezpečnostní prvků během několika let zdevastuje.

Následky stometrové vlny tsunami, která zničila vesnici Uummannaq

Následky stometrové vlny tsunami, která zničila vesnici Uummannaq

Ochrana těchto vesnic a podrobný monitoring oceánů přitom není jen nutností, ale rovněž investicí do budoucna. Arktické vody se oteplují a otevírají se stále většímu počtu lodních dopravců. V roce 2015 tudy lodě provezly zboží v hodnotě desítek miliard dolarů.

Jedním z následků globálního oteplování je také četnější odpadávání ker z ledového příkrovu Grónska. Za letošní rok se pod 48 stupňů severní šířky dostalo asi tisíc ker, což je dvojnásobek dosavadního ročního průměru, uvádí The Economist. V dubnu například jedna z nich dorazila až do Kanady (více o gigantické kře u kanadského města Ferryland se dočtete zde).

Monitoring ker pomocí satelitů i letadel

Hlavní zdroj ledových ker leží asi 320 kilometrů jižně od Uumannaq. U městečka Ilulissat se nachází jedno z mála míst, kde grónský ledový příkrov dosahuje až k moři. Ročně z něj do vody odpadne asi 20 miliard tun ledu. S výjimkou Antarktidy se v tomto místě tvoří nejvíce ker na světě. Ledové kry se zde dostávají do Labradorského proudu, který je unáší na jih, přímo na hlavní plavební cesty.

Inuitská vesnice na Aljašce se potápí, přestěhování by stálo miliony

Monitoring ker je pro bezpečnost dopravy klíčový. „Z Grónska se do oceánu dostává mnohem více ker než v minulém desetiletí. Tito obři mají neuvěřitelnou ničivou sílu,“ popisuje Martin Truffer z Aljašské univerzity. Na čištění dopravní cest se používá celá řada postupů od nasazení vodních děl, které kry rozbíjí na menší kusy, až po odtahování kusů ledu speciálními remorkéry.

Firmy se do nejnovějších technologií nebojí investovat, protože jim doprava přes tuto oblast přináší zisk. V rámci monitoringu tak není výjimkou nasazení dronů či satelitní a letecké snímkování, píše server News Deeply. O bezpečnost na této lodní trase se stará také tým International Ice Patrol, kterému velí americká pobřežní stráž.

Přesun vesnic

Trend dopravní plavby přes stále severněji položené cesty je patrný už mnoho let. V srpnu letošního roku například moderní ruský tanker proplul takzvanou Severní arktickou cestou bez pomoci ledoborců. Trasu navíc urazil v rekordním čase. Ochránci životního prostředí se nyní obávají, že cestu začne v následujících letech využívat velké množství plavidel.

Ruský tanker poprvé zdolal arktické vody bez ledoborce. Pomohlo i oteplování

Na obyvatele grónských vesnic však myslí málokdo. Dosavadní bezpečnostní opatření jsou podle klimatologů spíše nouzovým řešením. Preventivní přesun obyvatelstva v podstatě neexistuje. Úřady reagují pozdě. Příkladem je i zničení Uummannaq i sousední vesnice Nuugaatsiaq. Dánská vláda vyhradila peníze na přesun zdejších obyvatel do bezpečnější oblasti až po červnové tragédii.

Vzorem pro dánské úřady by mohla být Aljaška, kde přesun osad do bezpečněji položených oblastí funguje lépe. Reportáž z aljašských vesnic, které ohrožuje globální oteplování, přinesl v listopadu loňského roku server The New York Times.

Uummannaq

Uummannaq

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store © freytag & berndtSHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

Objasnění květnové nehody v Moskvě. Letoun přistál v plamenech kvůli blesku

Ruské dopravní letadlo Suchoj Superjet společnosti Aeroflot muselo kvůli požáru...

Letoun Suchoj Superjet 100, na jehož palubě při květnové havárii zahynulo 41 lidí, zasáhl blesk, který vyřadil...

Jedenáctkrát šibenice. Bagdád vyřešil Francii její problém s džihádisty

Bojovník Islámského státu v syrském městě Rakká roce 2014

Rozsudky smrti nad jedenácti francouzskými občany v Iráku ukázaly, co se nejspíš stane se stovkami zajatých bojovníků...

Johnsonův plán brexitu vyvolává otázky, pochyby mají i spolustraníci

Boris Johnson mluví na konferenci konzervativní strany v Birminghamu (2. 10....

Kandidát na britského premiéra Boris Johnson chce rozdělit současnou dohodu o brexitu a například o kontroverzní irské...

Najdete na iDNES.cz