Tanker Christophe de Margerie přepravoval kapalný zemní plyn z přístavu Hammerfest v Norsku do jihokorejského Porjongu. Trasu přes ledový arktický příkrov Severní cesty zvládl za devatenáct dní, tedy o třicet procent rychleji, než při běžně využívané plavbě přes Suezský průplav.
Moderní tanker byl od počátku projektován pro pohyb v arktických vodách. Sloužit má v budoucnu pro dopravu zemního plynu z poloostrova Jamal. Projekt na těžbu dlouhodobě podporují ruské politické špičky včetně Vladimira Putina.
Severní cestaSeverní mořská cesta je označení námořní cesty podél celého severního a východního pobřeží Ruska. Začíná podél severního pobřeží Norska a vede přes město Murmansk a dále podél celého severního pobřeží Ruska k Beringovu průlivu a poté do Vladivostoku. Její nejsevernější částí je Vilkického průliv u Čeljuskinova mysu. Zdroj: Wikipedia |
Na své poslední cestě tanker využil i speciální prvky, které nahrazují jinak běžně používanou eskortu ledoborců. Plavidlo tak dokáže prorazit led až o tloušťce 1,2 metru. „Plavba byla velmi rychlá. Hlavně pokud přihlédneme k tomu, že jsme nepoužili ledoborce. Je pro nás vzrušující vědět, že můžeme tuto trasu využívat po celý rok,“ sdělil serveru The Guardian Bill Spears, mluvčí společnosti Sovcomflot, která tanker vlastní.
Ochránci životního prostředí tvrdí, že zvýšený provoz v arktických vodách může v budoucnu poškodit zdejší křehký ekosystém. Rekordní cestu tankeru navíc považují za další důkaz zhoubného vlivu globálního oteplování na zdejší ledový příkrov. Sovcomflot však s kritikou nesouhlasí. Firma argumentuje tím, že její moderní tanker může k pohonu využívat i transportovaný zemní plyn a snížit tak škodlivé emise o desítky procent.
Severní arktická cesta je pro konvenční dopravní plavidla po většinu roku uzavřená. Proplouvat se zde dá za doprovodu ledoborců jen během nejteplejších čtyř měsíců v roce. Nasazení moderních tankerů, kterých chce firma Sovcomflot do Arktidy vyslat patnáct, toto dopravní okno rozšiřuje v podstatě na celý rok.
Investice do budoucnosti
Ruská vláda odhaduje, že do roku 2020 zájem o dopravu touto oblastí vzroste až desetkrát, uvádí agentura TASS. „V uplynulých letech jsme zaznamenali stabilní růst v dopravě přes tuto oblast. Vždy ji však komplikoval led. Nyní však můžeme klientům nabídnout výrazně rychlejší alternativu, než je doprava přes Suez. Pokles nákladů na dopravu bude rapidní,“ vysvětluje Spears.
Vědci nechají zamrznout svou loď v Arktidě, rok budou driftovat kolem pólu |
Podle oceánografa Simona Boxalla z univerzity v britském Southamptonu je postup dopravních společností logický, stejně jako konstruování plavidel, která jsou schopna zvládnout náročnou plavbu Severní cestou. „I kdybychom dnes přestali vypouštět všechny skleníkové plyny, tání arktického ledu se pravděpodobně nezpomalí,“ vysvětluje. Plavba tak může být v následujících letech výrazně jednodušší a dostupnější.
Právě ledový příkrov Arktidy a Antarktidy globálním oteplování trpí nejvíce. Ukazuje to pohled na statistiky. Antarktická ledová pokrývka je o 6,3 procenta pod dlouhodobým průměrem z let 1981 až 2010. Jedná se o druhou nejnižší zaznamenanou hodnotu od počátku měření před čtyřiceti lety. V Arktidě je ledová pokrývka o 7,5 procenta pod průměrem.
