Neodhazujte žvýkačky jen tak, uchovají vaši DNA tisíce let

Autor:
aktualizováno  8:03
Na dánském nalezišti se podařilo najít zhruba 5 700 let starou žvýkačku z březového dehtu. V ní byla prakticky úplná DNA člověka, který ji měl v ústech někdy v době nástupu zemědělství v severní Evropě.

Zhruba 5 700 let stará žvýkačka z březového dehtu z dánského Syltholmu | foto: Jensen a spol., 2019

Zažili jste, že by se během vašeho života něco zlevnilo na stotisícinu původní ceny? Pokud myslíte, že ne, ujišťujeme vás, že se téměř určitě pletete, pokud nejste výrazně mladší než náš průměrný čtenář.

Od roku 2000 totiž zhruba stotisíckrát, tedy na 0,001 % původní částky, klesla cena sekvenování lidského genomu. „Přečtení“ první lidské DNA vyšlo zhruba na 100 milionů dolarů a znamenalo roky práce celých vědeckých týmů, dnes v podstatě stejný úkol specializované laboratoře zvládnou za cenu kolem tisíce dolarů a za jeden den. Do roku 2008 cena klesala zhruba tempem tzv. Moorova zákona, pak se ale propadla tempem v technologickém světě prakticky nevídaným.

Byť tedy zatím nerozumíme úplně tomu, co je přesně v DNA zapsáno, vědci dnes mohou „přečíst“ kdeco. Estonsko údajně dokončilo v minulé roce sekvenování genomu desetiny všech svých obyvatel a tento podíl chce ještě zvýšit. V jiném oboru pak velký mezinárodní projekt chce tzv. osekvenovat všechny druhy života na Zemi.

Vývoj ceny za sekvenování DNA jednoho člověka (genomu) 21. století. Bílá linka ukazuje vývoj podle Moorova zákona známého z elektroniky, který de facto říká, že cena se každých 18 měsíců sníží o polovinu. Jak vidno, v oboru sekvenování DNA došlo zhruba mezi lety 2008 a 2012 k vývoji mnohem rychlejšímu. Upozorňujeme, že osa vlevo je logaritmická, a mezi jednotlivými čárami se tedy vždy hodnota změní desetinásobně.

Lepší a levnější postupy „čtení“ DNA však změnily nejen obory zabývající se současností Země a jejích obyvatel, ale i ty, které hledí do minulosti. Především archeologové se díky genetickým analýzám dostali k informacím staršími metodami nepoznatelným. Ať se týkají odhalení nečekaných migrací, tak třeba i zdraví a nemocí našich předků.

K sekvenování dnes stačí nejen stále méně peněz, ale i stále menší vzorky. Malou, přitom zajímavou demonstraci pokroku ukazuje práce dánských vědců, kteří získali kompletní DNA ze „pražvýkačky“ objevené v jižním Dánsku na nalezišti známém jako Syltholm. Podrobnosti vyšly v časopise Nature Communications.

Uvař břízu...

Žvýkání je zvyk starý nejméně tisíce let, o tom máme jasné doklady už roky. V Dánsku nalezená „žvýkací guma“ je stejně jako jiné podobné nálezy tvořena březovým dehtem získaným za tepla z březové kůry. Což možná zní odporně, ale podle odborníků jde o látku s antiseptickými účinky, která tehdejším lidem mohla pomáhat třeba proti zánětu dásní a dalším potížím. A dnes pomáhá archeologům s poznáváním minulosti.

Že ve slinách lze najít stopy DNA ví asi již většina diváku kriminálních seriálů. Žvýkačky slouží jako účinná stěrka a zkumavka v jednom, protože genetický materiál z úst se ukládá do jejích záhybů, kde zůstává dobře chráněn proti vlivům z okolí.

Co platí dnes, nemusí samozřejmě platit u nálezů starých tisíce let, v případě toho syltholmského přesně zhruba 5 700 let. Tady měli vědci ovšem štěstí, žvýkačka byla ve vrstvách rychle se ukládajícího bahna, které rychle zabránilo přístupu vzduchu, tedy i mikroorganismů, které by mohly genetický materiál rozložit.

Z genetického hlediska tak žvýkačka představuje zlatý důl. Dánskému týmu se podařilo z ní získat kompletní genetický profil jejího „majitele“. Jednalo se o ženu, která měla s velkou pravděpodobností tmavou kůži, tmavé hnědé vlasy a modré oči. V dané době to byl běžný vzhled, protože k rozšíření mutace s bílou pokožkou došlo v Evropě později. Dotyčná tedy zřejmě byla příbuzná lovcům a sběračům, kteří v té době představovali tradiční obyvatele severní Evropy.

Umělecká – a tedy rozhodně ne zcela přesná – rekonstrukce podoby ženy či dívky z doby přes zhruba 5 700 lety, jejíž DNA získali vědci z odhozené žvýkačky.

Jejich život se ovšem v té době výrazně měnil, protože i do této části kontinentu se rychle rozšiřovalo zemědělství. Dnes nevíme, do jaké míry změnu přinesl příchod nových skupin obyvatel a do jaké míry se jen „místní“ přizpůsobili novým postupům, které přinesly nové skupiny, jež do oblasti v dané době evidentně přicházely. Jedna žvýkačka tuto debatu samozřejmě nerozhodne, ale s dalšími nálezy bychom snad časem měli získat přesnější představu o tom, jak přesně tato a další podobné změny probíhaly.

V tuto chvíli víme alespoň to, že naše neznámá měla před žvýkáním k jídlu nejspíše kachnu a lískové oříšky. V materiálu se totiž našly stopy DNA z těchto dvou druhů. Vědci získali i dobrý profil ústní mikroflóry, který ovšem neobsahuje nic příliš šokujícího. Jde o běžné ústní bakterie, z větší části nijak škodlivé. Jak ovšem poznamenávají autoři v práci, vyšší počet vzorků by mohl umožnit vytvořit lepší knihovnu vzorků z úst našich předků a odhalit tak třeba, jak se měnili obyvatelé našich úst s přechodem na zemědělství. Teď musí jen archeologové doufat, že žvýkání bylo dlouhodobě v módě.

Oprava: V článku jsme nepřesně uváděli procentuální přepočet zlevnění sekvenování DNA. Za chybu se omlouváme.

Nejčtenější

Já ten model miluju, ale neříkejte to mé ženě. Příběh mého modelu Mirage

Soutěž

Některé z vás zastihla naše soutěž na dovolené. Stanislav Šnek nám poslal příběh, prošpikovaný smajlíky a odborným modelářským žargonem. Svůj model letounu Mirage 2000C vybavil tygří livrejí, protože...

Rusko otevřelo Pandořinu skříňku. Skynet z Terminátora je jen otázkou času

Premium

Umělá inteligence se v ovládání dronů na bojišti prosazuje pomaleji, než se předpokládalo. Člověk je zatím nepostradatelný. Určité úspěchy však AI přece jen má. A bude jich stále víc.

Slavná letecká show ukázala i zbraně pro současné a budoucí války

Na konci června proběhl na letišti Le Bourget nedaleko Paříže již 55. ročník leteckého veletrhu Paris Air Show. Nejstarší podobná akce na světě neukazuje jen leteckou techniku, ale i tu bojovou,...

Legendy československého letectví se v Roudnici sešly v hojném počtu

Poslední víkend v červnu se konal již 12. ročník Sletu československých letadel, tentokráte na letišti Aeroklubu Roudnice n. Labem. Jednalo se opět o velkou akci leteckých nadšenců z aeroklubů napříč...

Lipenka se při stavbě přehrady stala strategickou dopravní tepnou

Železniční trať Rybník - Lipno nad Vltavou nechali vystavět místní opat Bruno Pammer a továrník Arnošt Porák. Potřebovali ji k přepravě nákladů, kdy vyšebrodský klášter těžil dřevo ve svých lesích a...

Ve své době byl symbolem evropského letectví. Příběh mého modelu Mirage III

Soutěž

V tomto příspěvku do soutěže Příběh mého modelu budeme moct opět prozkoumat model letounu z dílny Dassault Aviation, a to konkrétně Mirage IIIe, který nám poslal Vlastimil Lukeš. Jak modelář sám...

9. července 2025

Bez těchto osmi webů a aplikací na dovolenou snad ani nejezděte

Notebook, tablet, chytrý telefon má u sebe skoro každý. Jak moc užitečné mu budou, záleží na tom, jak jej umí využít a jaké aplikace na něm používá. Vybrali jsme osm praktických, které vám zpříjemní...

9. července 2025

Legendy československého letectví se v Roudnici sešly v hojném počtu

Poslední víkend v červnu se konal již 12. ročník Sletu československých letadel, tentokráte na letišti Aeroklubu Roudnice n. Labem. Jednalo se opět o velkou akci leteckých nadšenců z aeroklubů napříč...

8. července 2025

Rusko otevřelo Pandořinu skříňku. Skynet z Terminátora je jen otázkou času

Premium

Umělá inteligence se v ovládání dronů na bojišti prosazuje pomaleji, než se předpokládalo. Člověk je zatím nepostradatelný. Určité úspěchy však AI přece jen má. A bude jich stále víc.

8. července 2025

Objev ze zemědělského muzea potrápil složitými koly. Bahno naopak pobavilo

Soutěž

Pozor na to, co potkáte na dovolené, mohou z toho být hodiny práce. Dokončit dělostřelecký tahač Pavesi modeláře Miloše Mohače nakonec trvalo několik let. Zvláštní kola dala zabrat a výroba bahna...

7. července 2025

Lipenka se při stavbě přehrady stala strategickou dopravní tepnou

Železniční trať Rybník - Lipno nad Vltavou nechali vystavět místní opat Bruno Pammer a továrník Arnošt Porák. Potřebovali ji k přepravě nákladů, kdy vyšebrodský klášter těžil dřevo ve svých lesích a...

7. července 2025

Mužům s rostoucím věkem mizí chromozom Y. Komu mizí rychleji, dříve zemře

Premium

Z mužských buněk ve vyšším věku mizí chromozomy Y. Genetici tento jev dlouho považovali jen za neškodnou technikálii, která není v ničem důležitá, v poslední době ale vychází najevo, že může...

6. července 2025

Léto s notebookem: co udělat, než zavřete kufr

Doba dovolených, prázdnin a odpočinku je tu. Někdo bude zcela offline, jiný vyrazí s notebookem v batohu pro případ nutné práce nebo z důvodu večerní zábavy. Ať už se jedná o „worksation“, kombinaci...

6. července 2025

Když dvě legendy ovládly oblohu. Příběh mého modelu P-51D Mustang

Soutěž

V příspěvku modeláře Karla Havlíčka do soutěže Příběh mého modelu tentokrát vystoupí dvojice modelů slavného stíhacího letounu P-51D Mustang, a to konkrétně stojů „Excalibur“ a „Little Rebel“. Tyto...

5. července 2025

Ahoj mami, mám problém... Česká aplikace rozpoznává podvodné zprávy

Podvodné zprávy, které se snaží z lidí vylákat peníze či přihlašovací údaje, se z e-mailů rozšířily do SMS, WhatsApp, nebo třeba Messengeru. Česká aplikace „AI Smishing Checker“ je pomocí umělé...

5. července 2025

Co dělat s elektronikou při blackoutu? Spotřebiče raději odpojte

Velké i malé výpadky proudu postihnou všechny přímo napájené spotřebiče a po nějaké době i ty, které využívají baterie nebo jsou napojeny na nějaký záložní systém. Televize, rádia, počítače,...

4. července 2025  15:36

V Česku se podařilo vyfotit objekt, který nevznikl v naší soustavě

Teprve potřetí se podařilo vědcům zachytit objekt, který vznikl mimo naší Sluneční soustavu. Interstelární objekt A11pl3Z se podařilo dokonce zachytit na observatoři v Ondřejově a také na Observatoři...

4. července 2025  11:51
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.