Sobota 8. května 2021, Den vítězství
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. května 2021 Den vítězství

Velká mužská migrace. Jak se k nám dostala značná část evropské DNA

Genetické rozbory naznačují, že vytvoření dnešních Evropanů probíhalo v různých dobách různými způsoby. Zatímco první zemědělci zřejmě přišli na kontinent s rodinami, poslední „dílek“ do skládačky naší dnešní DNA dodala velká mužská migrace před pěti tisíci lety.

Hrob jámové kultury z Volgogradské oblasti | foto: XVodolazx CC-BYCreative Commons

Dnešní Evropané jsou z největší části potomky přivandrovalců, kteří sem dorazili ve třech různých vlnách. První byli lovci a sběrači, kteří před více než třiceti tisíci lety postupně obsadili kontinent do té doby obývaný jiným druhem lidí, neandrtálci. Dlouho poté, zhruba před devíti tisíci lety, začali do Evropy proudit zemědělci ze Středního východu, kteří se s lovci a sběrači – po nichž mimochodem máme třeba modré oči – postupně smísili.

Třetí významnou vlnu tvoří lidé tzv. jámové kultury, kteří se tu začali objevovat před pěti tisíci lety. Právě oni do Evropy snad přinesli první indoevropský jazyk či jazyky a další v té době hi-tech inovace: koně, kolo a nové postupy v metalurgii, konkrétně ve zpracování bronzu. Snědí a tmavovlasí jezdci s převážně hnědýma očima přicházeli ze stepí jižního Ruska, kočovali a alespoň některé své mrtvé pohřbívali do mohyl.

V Evropě se genetický otisk této skupiny rychle šířil a dnes je její dědictví vidět ve velké části naší genetické výbavy. V průměru se uvádí kolem 40 procent, což je samozřejmě velké zjednodušení, už proto, že najde řada míst, například na jihu či severu Evropy, kde je genetický profil místní populace jiný. Ale pro představu o rozšíření genetického dědictví lidí jámové kultury to snad stačí.

Dvě migrace

Jak k tomu mohlo dojít, o tom se samozřejmě spekulovalo už dlouho, bohužel klasická archeologii v tomto ohledu nemůže nabídnout příliš mnoho. Z doby bronzové sice památky máme, ale rozhodně jich není dost a nejsou dostatečně ucelené, aby nám nabídly dobrý pohled na tehdejší události.

Alespoň některá bílá místa pomáhá zaplňovat mapování genetických stop ve starých nálezech. Jde o stále relativně mladou disciplínu, ale rozhodně už prokázala svou užitečnost a výrazně pomohla zpřesnit a upravit naše povědomí o minulosti. S jedním velmi zajímavým střípkem ve studii pro časopis PNAS teď přišel tým z kalifornské Stanfordovy univerzity (placený přístup odtud, zdarma je dostupná verze i na serveru bioRxiv).

Tým se zaměřil se na zastoupení charakteristických genetických znaků ze dvou velkých migrací v DNA na zhruba 35 kosterních pozůstatcích Evropanů z obou období. Soustředili se přitom hlavně na pohlavní chromozom X (chromozomy jsou jakési velké „balíky“ DNA, jichž máme 23 párů. Pohlaví se dělí jen tím, že ženy mají dva pohlavní chromozomy X, muži chromozomy X a Y).

Každá skupina přispěla jiným způsobem. Stopy starší, zemědělské migrace jsou na obou pohlavních chromozomech zastoupeny tak, jak by se asi dalo očekávat, když do Evropy tehdy přišly celé rodiny - tedy zhruba stejný poměr mužů a žen, kteří se postupně mísili s místní populací. Vědci z výsledků svého modelu dokonce dovozují, jak toto mísení mohlo probíhat. Nejdůležitějším nástrojem šíření „středněvýchodních“ genů zemědělské populace podle jejich výsledků zřejmě bylo přijímání žen z původní populace do nově příchozí skupiny (nově příchozí berte z rezervou, proces trval poměrně dlouho).

O koních, vozech a mužích

To migrace lidí jámové kultury byla zřejmě zcela jiná záležitost. Podle stanfordského týmu byli nově příchozími téměř výhradně muži. Charakter příspěvku této skupiny do evropského genofondu se zdá být téměř výhradně „po meči“. Jak se ukázalo, Evropané doby bronzové měli na svých chromozomech X méně DNA asijských jezdců než na ostatních chromozomech. Jinými slovy tito jezdci prostě potomkům předali méně chromozomů X než jiných chromozomů - a to je možné jedině v případě, že šlo hlavně o muže.

Doktorandka Amy Goldbergová ze stanfordského týmu pak připravila statistickou metodu, který měla určit, o kolik více mužů mohlo být. A vyšel jí až překvapivě vysoký: na jednu ženu mezi příchozími mohlo připadat 5 až 14 mužů. To je vyšší poměr než u žadatelů o azyl v Evropě za rok 2015, mezi nimiž bylo zhruba 70 procent mužů. A horní interval poměru je ještě vyšší než poměr mezi španělskými muži a ženami v jejich středo- a jihoamerických kolonií během 16. století.

Navíc muselo jít o migraci vícegenerační – jediná, byť třeba stoprocentně mužská generace podle autorů nemůže následné genetické trendy vysvětlit, na to je „signál“ příliš silný. Ještě dodejme, že indicie o výrazně nerovnovážné migraci ze stepí už se objevily i v jiných rozborech DNA z té doby, takže šance, že výsledek obstojí, není zanedbatelná (zajímavá je např. velká studie z roku 2015 v časopise Nature, na které pracovali i Češi, a která dobu bronzovou ukázala jako dobu velkých populačních změn a přesunů.)

Na první pohled se nabízí představa, že mužská migrace ze Střední Asie do tehdejší Evropy znamenala vojenský vpád. Zvláště, když vezmeme v potaz, že lidé ze stepí měli nejspíše velkou vojenskou výhodu: na rozdíl od místní populace používali koně a vozy a měli lepší metalurgii, tedy dost možná i lepší zbraně. Z čistě genetického hlediska by byla asi možná i jiná vysvětlení, ale ta jsou hůře představitelná (hypoteticky by mohlo jít třeba o důsledek polygamie nově příchozích, kteří byli díky své technologii a dalším výhodám lákavější partie).

Úplně nejpravděpodobnější je, že ve skutečnosti to bylo ještě komplikovanější. Jak naznačilo třeba nedávné srovnání DNA z různých evropských nálezů z dob migrace zemědělců do Evropy (na serveru bioRxiv), míra mísení místních a nově příchozích se místo od místa lišila – rozhodovalo se tedy nejvíce takříkajíc na lokální úrovni. Ale je opravdu těžké si představit, že to vždy bylo nekrvavé dohadování.

Autor:

Fagradalsfjall online

Sledujte živě aktivní sopku na Islandu. Erupce začala po týdnech otřesů 19. března a zláště pak v noci nabízí fascinující podívanou.

  • Nejčtenější

Po této očistě Windows si budete myslet, že máte nový PC

S jarem bývá pevně spjatý úklid všeho druhu. Zapomínat by se přitom nemělo ani na PC. Jak hardwarovou, tak softwarovou...

Trosky mohutné čínské rakety se mají zřítit na Zemi neznámo kde

Čínská raketa Dlouhý pochod CZ-5B vynesla minulý týden úspěšně na oběžnou dráhu první modul budované kosmické stanice....

Mohutný protiletadlový systém Jenisej zastavila hmotnost, ale i Chruščov

Vývoj samohybných protiletadlových systémů vybavených radiolokátorem byl pro konstruktéry velkou výzvou. Některé...

Naše baterie vydrží desetiletí, slibuje český start-up

Malá česká firma Pinflow se pokouší vylepšit a do praxe prosadit dnes jen vzácně používaný typ baterií. Hlavní výhodou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První plná mise soukromé lodi skončila, kapsule SpaceX přistála na Floridě

Po půl roce pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se v neděli lodí Crew Dragon Resilience společnosti SpaceX...

Pochvaly bych výrazně omezil, víc berou než dávají, vysvětluje psycholog

Premium Stále více čelíme nezdravému tlaku, abychom byli úspěšnější a výkonnější. Jak budovat zdravé sebevědomí? Jak správně...

Opakovaný výstup na osmitisícovku může urychlit demenci, říká neurochirurg Beneš

Premium Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš, už třetí v řadě slavné neurochirurgické dynastie, o šťourátku v mozku, hezkých...

Pohodlnější to nikdy nebylo. Velký přehled služeb televize přes internet

Premium Otestovali jsme devět služeb televize přes internet. Vybrali jsme ty, které můžete používat s libovolným poskytovatelem...

  • Další z rubriky

Žádná vzácná květinka. Kolik žilo celkem na Zemi tyranosaurů?

Nejznámější dinosaurus všech dob nebyl ve své době rozhodně „ohroženým“ druhem. Naopak mohl být rychle se šířícím...

Nejen Astra. Co víme o rizikových sraženinách po vakcínách proti covidu

Začíná být jasné, že některé vakcíny proti covidu-19 mají nečekané vážné vedlejší účinky, které klinické studie...

Když má umřít Bambi, veřejnost se bouří. I když si to Bambi zaslouží

Neochota zabíjet roztomile a něžně vypadající zvířátka, i když je to zrovna zapotřebí, se může snadno obrátit proti...

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Výchova šokem: policie vytáhla čumila z auta, aby si prohlédl mrtvolu

Na německé dálnici A3 v Hesensku v neděli zahynuli při dopravní nehodě dva mladí lidé, muž ve věku 35 let na místě,...

Máte jeden z těchto mobilů? Brzy si s ním na mobilním internetu neškrtnete

Letošek je v Česku ve znamení vypínání sítí postavených na zastaralé 3G technologii. Jako poslední ji koncem listopadu...

Kristelová žaluje Novotného. Za zničenou kariéru chce půl milionu

Soud začal projednávat žalobu Kateřiny Kristelové na Pavla Novotného. Moderátorka tvrdí, že jí někdejší bulvární...

Nová Škoda Fabia odhalena, ceny startují na 330 tisících

Škoda odhalila v online světové premiéře čtvrtou generaci modelu Fabia. Automobilka také zveřejnila základní cenu...

KOMENTÁŘ: Konec legrace, teď začne pořádné zdražování

Postupné zpomalování růstu cen, které v Česku probíhalo od loňského července, je u konce. V březnu byla inflace na...