Městečko Trout River na kanadském ostrově Newfoundland obvykle láká turisty jen v létě, ale letos otevřelo sezonu poněkud dříve. V minulých dvou týdnech přilákala řadu zvědavců 25 metrů dlouhá zdechlina plejtváka obrovského, kterou příboj přinesl do místního přístavu.
Zvíře patrně patřilo do skupiny nejméně devíti zvířat, která v dubnu v oblasti uhynula. Skupina nejspíše uvízla v mořském ledu, protože další tělo plejtváka se našlo právě v poli mořského ledu kousek od břehů Newfoundlandu. Z hlediska plejtváků jako druhu šlo o skutečně tragickou událost, protože i když zahynulo jen několik zvířat, je to také zřejmě několik procent celkové populace ve volné přírodě. Z lidského pohledu šlo samozřejmě především o zajímavost. Zdechlina v Trout River se stala bizarní turistickou atrakcí a přilákala do města turisty i novináře.
Ale také místním nadělala těžkou hlavu. Starosta městečka si novinářům postěžoval, že provinční i federální úřady dávaly v podstatě od problému ruce pryč a jeho malá obec nemá prostředky se s tak velkým problémem vypořádat. Nejjednodušší by bylo kytovce znovu odtáhnout do moře, ale plovoucí zdechlina je dost velká na to, aby způsobila škody proplouvajícím lodím.
V přístavu ovšem zůstat nemůže. Zapáchá, a navíc panovaly i obavy, že by mohla explodovat a nepříjemně znečistit část přístavu. Rozklad nestráveného jídla v trávícím traktu velryby vedl k produkci metanu, který se hromadil v jejích vnitřnostech. Jak je vidět i na snímcích, mrtvé tělo se opravdu nebezpečně nafukovalo.
Místní asi měli také v paměti jedno známé video z roku 2013, které ukazuje, jak veliký může být tlak plynu v nitru mrtvého kytovce. Na videu je vorvaň obrovský, ale na každého, komu se na pláži před domem povaluje mrtvá velryba, musí působit opravdu děsivě.
V případě z Faerských ostrovů, který můžete vidět na videu, k explozi došlo až po narušení kůže. Ale výbuch může přijít i nečekaněji. I v Trout River mohli po krátkém hledání na internetu najít podrobnosti tchajwanského případu z roku 2004. Tehdy se v blízkosti města Tainan objevila šedesátitunová zdechlina jiného vorvaně.
Biologové se rozhodli příležitost využít a zorganizovali převoz mrtvého těla na místní univerzitu, která by tak získala vzácnou příležitost zkoumat tělo v laboratořích. Bohužel nafouknuté tělo cestu přes město nevydrželo. Dojem, který exploze u svědku zanechala, si lze bez doprovodného čichového vjemu těžko představit.
Stejně tak si lze těžko představit, že by se kanadská obec řídila příkladem jižních sousedů z USA z roku 1970. Tehdy se oregonské úřady rozhodly zdechlinu vorvaně ležící na místní pláži zlikvidovat pomocí dynamitu. Zahrabání podle nich nepomohlo, protože se domnívali, že tělo by bylo působením živlů znovu rychle obnaženo. Trhavina měla tělo roztrhat na tak malé kousky, aby si s nimi mrchožrouti poradili rychleji.
Na místě byla místní televize, a tak máme z této bizarní události záběry. Pořídily je Springfieldské zprávy, což je v tomto případě velmi příhodné, protože celá událost jako by byla vytržena ze seriálu Simpsonovi. To nejdůležitější na následujícím videu začíná v čase 2:15.
Chyba byla v tomto případě v lidech, ne ve velrybí anatomii. Policisté použili jednoduše příliš velké množství dynamitu. Na místě byl shodou okolností vojenský demoliční expert Walter Umenhofer, který je prý varoval, že to s náloží přehánějí. Jeho rad nikdo nedbal, a tak se velrybí kůže, střeva i tuk snášely ještě desítky vteřin po výbuchu ve vzdálenosti několik set metrů od místa exploze. Opravdu nepěknou ironií osudu jeden z velkých kusů dopadl na nový Umenhoferův Oldsmobil a vážně ho poškodil (zničené auto na záběrech je jeho).
V Trout River ovšem nejhoršímu zřejmě uniknou, a to hned z několika důvodů. Za prvé mají štěstí, že jim v přístavu přistál právě plejtvák. Jak jste si asi všimli, námi zmiňované explodující velryby byly ve všech případech vorvani. To jsou dravé velryby, které se živí lovem větších mořských tvorů, především hlavonožců.
Naproti tomu plejtvák se živí filtrováním planktonu z mořské vody. Při krmení mu přes kosticové zuby proudí desítky tun vody za minutu. Jeho speciálně uzpůsobená břišní dutina se dokáže naplnit tempem 20 tun vody za vteřinu, uvádí mořská bioložka Rebecca Helmová na webu TheConversation. Kvůli svému způsobu obživy mají plejtváci podstatně pevnější tělo než vorvaň, a tedy i posmrtný rozklad by u nich měl být méně nebezpečný pro okolí. Zdechlina také v posledních dnech viditelně splaskla, a nebezpečí "exploze" je podle všeho velmi malé.
To však neznamená, že by likvidace byla jednoduchá. Po necelých dvou týdnech vyjednávání a dohadů se nakonec rozhodlo, že o odstranění se postará Královské muzeum v Ontariu. Tělo velryby rozřeže na lépe přepravitelné kusy, které převeze do skladu, kde nechá odhnít. Získá tak z celé smutné události alespoň kostru vzácného plejtváka.