Vakcína proti malárii nečekaně uspěla, ale umírat se bude dál

aktualizováno 
Díky "triku" ve zkouškách nečekaně uspěla staronová vakcína proti malárii. I když jde o pozoruhodný úspěch v těžké problematice, problém v dohledné době nevyřeší. Už proto, že laboranti za hodinu zvládnou rozřezat jen 150 komárů.

Komár Anopheles stephensi se krmí krví lidského hostitele. Ze zadečku už vylučuje část vysáté krve. | foto: CDC

Komáři rodu Anopheles nakazí ročně malárií 300 milionů lidí a milion z nich zemře. To jsme psali v roce 2007 a od té doby se mnoho nezměnilo. Malárie nakazí možná "jen" něco přes 200 milionů lidí a zabije podle novějších odhadů 0,6 až 1,2 milionů lidí.

Je proto povzbudivou zprávou, že se vědcům z USA podařilo v praxi vyzkoušet vakcínu proti této tropické nemoci (zaznamenali jsme zde). Jedné skupině očkovaných, která dostala nejvíce dávek, poskytla dokonce úplnou ochranu před malárií, hlásí vědci v časopise Science. Bližší pohled však bohužel tolik optimismu do nejbližší budoucnosti nenabízí.

Jak to funguje?

Malárii dnes dokážeme léčit pomocí speciálních léků. Obvykle zabírají na všechny typy nemoci, mívají vedlejší účinky, jsou poměrně drahé, a obyvatelé oblastí stižených malárií je tedy nemohou dostávat celý život. Nejlepší ochranou je tedy se vůbec nenakazit. Při tom pomáhá hubení komárů (třeba DDT bylo pro tyto oblasti požehnání), včetně jejich hromadné "genetické kastrace", i třeba rozšiřování ochranných sítí mezi obyvatele a další metody.

Jedním ze způsobů boje proti nemoci by měla být i vakcína. Samozřejmě pokud možno levná a snadno dostupná.

Její vývoj je však obtížný. Malárii způsobují komáry přenášení prvoci zimničky (lat. Plasmodium) a ti jsou na vakcíny příliš šikovní. Očkování funguje tak, že tělo se naučí poznávat bílkoviny na těle daného "škůdce". Imunitní systém si je zapamatuje a příště proti nim reaguje rychleji. "Zimnička a další prvoci ovšem dokážou bílkoviny na svém povrchu rychle pozměnit, a pak vakcína rychle zcela ztrácí účinnost," říká český parazitolog Miroslav Oborník z Parazitologického ústavu Akademie věd.

Existuje ovšem starý způsob, jak to obejít. Už 40 let totiž vědci vědí, že imunitní ochranu před malárií lze získat, když vás pokouše hodně (přes tisíc) ozářených moskytů s radiací oslabenými parazity v těle (studie zde). Radiace parazity oslabí natolik, že se nedokáží v těle nemocných dále množit, takže představuj jen vhodný tréninkový materiál pro imunitní systém. V dlouhodobém měřítku jsou však neškodní.

Velmi podobnou metodu použili i vědci při nových úspěšných zkouškách. Ve vakcíně podávají vědci oslabenou formu prvoka, který malárii způsobuje. Tzv. sporozoid je jedna z podob prvoka během jeho složitého životního cyklu. Vzniká v těle komára (ve slinných žlázách), odkud se dostává do lidského těla, kde se pak mění na další formu.

Samozřejmě, metoda vakcinace tisícovkou ozářených komárů je v praxi poněkud nepraktická a v podstatě neproveditelná ve větším měřítku. Biolog Stephen Hoffman, který se tomuto přístupu rozhodl věnovat, proto pracoval především na jejím zjednodušení a úpravě do lepší podoby. Povedlo se mu to jen do jisté míry: jeho tým izoluje množení neschopné prvoky izoluje jeho tým z těla komárů, a pak tuto "živou vakcínu" podává lidem. Na nich pak může organismus "trénovat" delší dobu a seznámit se s různými způsoby ochrany.

Klopýtnutí a nitrožilní úspěch

Ovšem první zkouška přípravku před několika lety byla neúspěšná. Vědci tehdy podávali lidem vakcínu injekcí pod kůži a vakcinou proti malárii byli ochráněni pouze dva ze 44 dobrovolníků. Až následující výsledky na zvířatech ukázaly, že by vakcína mohla lépe pracovat při nitrožilním podávání, a tak se vědci rozhodli vyzkoušet tuto metodu i u lidí.

Mezi říjnem 2011 a 2012 tak dostalo vakcínu 40 dospělých dobrovolníků, v různém počtu dávek v průběhu celého roku. Po jisté době je pak vědci vystavili komárům s malárií (dobrovolníci pak dostali okamžitě dávku léků, aby neonemocněli). Šest účastníků, kteří dostali pět dávek, bylo stoprocentně chráněno s jen minimálními vedlejšími účinky. Z těch, kteří dostali čtyři dávky, bylo chráněno šest z devíti.

Výsledek je na pohled skvělý. "Mě osobně překvapuje, že rozdíl v podávání, tedy nitrožilně místo pod kůži, vedl k tak výraznému zvýšení účinnosti," říká parazitolog Miroslav Oborník. Toto zajímavé zjištění by mohlo v každém případě být jako vodítko pro lepší porozumění nemoci a možná vývoji dalších zdokonalených metod boje proti ní.

Škoda, že máme varovné případy z dějin. V roce 1997 byly například uveřejněny výsledky podobně malé zkoušky jiné vakcíny (tzv. RTS S vakcíny), která tehdy ochránila šest ze sedmi dospělých pacientů. Ale ve větším měřítku už tak dramatický úspěch nezopakovala, i když dokázala ochránit asi třetinu očkovaných.

Zbývá spousta věcí

Povzbudivý úspěch první zkoušky je jen začátek. Vědci teď musí ověřit, jestli bude vakcína fungovat i na jiné "podtypy" parazita v jiných částech Afriky a také jak dlouho vlastně její účinek přetrvává. Je tedy především nutné uspořádat další, větší a také o hodně dražší zkoušky.

Dobré by bylo změnit i typ její administrace. Šest dávek je hodně a zaručit, že je pacienti opravdu dostanou, by bylo obtížné i ve vyspělých zemích, natož v Africe. Nitrožilní injekce je také poměrně náročná, zvláště u dětí (alespoň se vakcína podává v malých dávkách, a je tak možné použít malou injekci). Když se očkuje ve velkém v málo rozvinutých oblastech, nejlepší výsledky jsou s perorálně podávanými vakcínami a s injekcí do svalu, kdy se nemusí "trefovat" žíla.

Musí se zrychlit i výroba. Nyní se paraziti získávají z těl nakažených a ozářených komárů, kterým je nutné rozříznout slinné žlázy a z nich extrahovat prvoky. To se nyní dělá ručně, přičemž jeden zkušený laborant prý dokáže vypreparovat 150 komárů za hodinu. To prý je málo a celý proces se bude muset automatizovat.

Vakcína se také musí skladovat v tekutém dusíku, což také klade nároky na infrastrukturu. Podporovatelé vakcíny chtějí využít toho, že v dusíku už se i v Africe dopravuje do venkovských oblastí zvířecí sperma pro potřeby umělého oplodnění. Když to jde v tomto případě, mělo by to jít i u vakcíny proti malárii.

Vědci doufají, že se problémy podaří překonat a za zhruba deset let by mohla být vakcína připravena k nasazení do praxe.

Chtělo by se skepticky poznamenat, že i pokud se vakcína osvědčí v dalších zkouškách, neskončí u obyvatel těch nejhůře postižených oblastí, ale zřejmě u "zápaďáků", kteří mají v oblastech postižených malárií strávit delší dobu, od turistů přes byznysmany až po vojáky.

Ale to není důvod, abychom Hoffmanovi a jeho kolegům nedrželi palce v práci. A kdo chce, může pomoci i něčím hmatatelnějším, třeba zde.

 

Nejčtenější

Sexuálně nejvýkonnější vyzvědače přebrali československé rozvědce Sověti

Býval agent československé rozvědky v USA Karel Köcher

Československým komunistickým rozvědčíkům se ve špionáži proti Spojeným státům dlouho nedařilo. Nakonec ale zaznamenali...

Našel na půdě 35 let starý Apple II, zapnul ho a dohrál uloženou hru

Spoustu let ležel na půdě, po zapnutí funguje „jako zamlada“.

Newyorský učitel našel u rodičů na půdě starý počítač Apple II. Zkusil ho zapnout a překvapivě mohl pokračovat ve hře,...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Severní magnetický pól se vydal na cesty. Co když doputuje až na jih?

Posun severního magnetického pólu

Naši planetu čeká přehození magnetických pólů. Nebude to zřejmě brzy, proč k tomu ovšem vůbec dojde a co může změna...

Další z rubriky

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Unikátní koloběžka z Ostravy i vrták z Kanady vznikly ve stejném programu

Bionická koloběžka

Používají ji architekti i obuvníci, výrobci letadel i vrtacích souprav pro těžaře. Její výsledky najdete v kuchyni i v...

Česko hledá moderní kutily a vynálezce. Přihlaste se na Maker Faire 2019

Jak se asi cítí při běhu v kole křečci, si můžete zkusit ještě před pavilonem.

Předposlední červnový víkend v Praze proběhne festival moderních kutilů Maker Faire 2019. Přihlásit se se svým...

Najdete na iDNES.cz