KVIK: Proč komárům nevadí déšť. A i švábi jsou většinou praváci

Malé zprávy tentokrát budou výhradně ze světa malých tvorů. Záběry vysokorychlostní kamery ukázaly, jak snadno komáři přežijí zásah dešťovou kapkou. Podle nové teorie se hmyz nezmenšil v důsledku snížení obsahu kyslíku v atmosféře, ale v první řadě kvůli dravcům. A i u švábů jsou praváci vůči levákům v přesile.

Komára kapkou netrefíš. A když trefíš, neublížíš

Létání v dešti nemají rádi ani piloti, ani větší létající tvorové. Netopýři zkrápění deštěm údajně musí musí vydat dvakrát více energie než za sucha. Ale těm, kterým bychom to přáli, déšť bohužel samozřejmě nevadí. Komáři se totiž v dešti nemají čeho bát, ukazuje studie týmu z Atlanty.

Dešťové kapky jsou sice často padesátkrát těžší než hmyz, ale v podstatě nikdy ho nezasáhnou nebezpečným způsobem, ukázal záběry kamer s vysokou rychlostí snímání. Kapky obvykle sklouznou po křídle nebo trupu hmyzu a dočasně ho připraví o stabilitu.

Pokud přece jen nějaká zasáhne přímo tělo, hmyz je tak lehký, že kapka ztratí jenom malou část své kinetické energie (jen 2 až 17 procent, odhadují autoři na základě pokusu), a pak pokračuje v letu dále. Komáři tedy sice ztratí výšku (max. do 20násobku své velikosti), ale to je vše. Jejich pružná schránka náraz snadno vydrží a konstrukci těla mají tak bytelnou, že snesou bez poškození i přetížení při kolizi. A to může podle autorů článku činit až 300 G.

Kde metrové vážky jsou? Ptáci je snědli

Prvohorní oblohu i zemi zabydlovali tvorové, které bychom dnes viděli jen neradi: obří hmyz. Třeba "naší" tehdejší české vážce Bohemiatupus elegans s rozpětím kolem půl metru na největší konkurentky ještě nejméně 20 čísel chybělo.

KVIK - Rychlé zprávy

Quick - Kvik - Rychle

Prudce populární slovíčko KVIK jsme vybrali pro jeho stručnost, unikátnost a okamžitě pochopitelný význam. Odkazuje na české citoslovce "kvik" i anglické "quick", první symbolizuje stručnost, druhé rychlost.

Slůvkem KVIK v titulku označujeme články složené z rychlých krátkých aktuálních zpráv a odkazů.

Enormní rozměry si hmyz mohl dovolit díky tomu, že v atmosféře bylo vyšší zastoupení kyslíku, a tak i jejich jinak méně účinný systém dýchání pomocí vzdušnic stačil pokrýt potřeby i větších těl, než je možné dnes.

Ale nejde jen o kyslík, myslí si autoři nové studie v časopise PNAS. Z jejich rekonstrukce vývoje velikosti hmyzu se zdá, že těla těchto tvorů se zmenšovala nezávisle na změnách podílu kyslíku v atmosféře. Trend zmenšování vypukl zhruba v době, kdy se objevil Archeopteryx a jemu příbuzní první ptáci. Další zmenšování mělo následovat na začátku třetihor, kdy došlo k vývoji netopýrů.

Hmyz se tedy podle autorů zřejmě zmenšoval kvůli ekologickým tlakům stejně jako kvůli změnám klimatu. Větší hmyz byl méně pohyblivý a představoval pro ptáky snadnější kořist. Zároveň jsou omezení daná hmyzím dýcháním taková, že tito tvorově nemohou ptáky přerůst.

Samozřejmě, i tato studie má své mouchy. Nesledovala třeba výkyvy teploty či množství CO₂, které jsou pro velikosti hmyzu také důležité. (Oxid uhličitý proto, že se zlepšuje růst rostlin a tím zvyšuje množství dostupné potravy.) Ale argument je zajímavý a dává smysl. 

Švábi tíhnou doprava

I ty nejmenší mozky mají s naším, lidským zřejmě společnou zálibu pro jednu stranu. A to častěji spíše pravou než levou. Pokusy popsané v časopise Journal of Insect Behavior to alespoň ukazují u švábů. Jejich autoři dali jedincům tohoto hmyzu na vybranou ze dvou možných cest a švábi si spíše (v 57 procentech případů) vybírali pravou. Slabost pro tuto stranu jim vydržela, i když je vědci připravili o tykadla, která hmyzu zprostředkovávají hmat i čich.