Nápad na tento test přišel od čtenáře. Jako digitální nomád je většinu roku mimo domov a rád by s sebou měl některé své staré knihy v digitální podobě, aby si je mohl číst v tabletu. Jejich digitální verze ale nikde nenašel, a kdyby je chtěl naskenovat na své multifunkční tiskárně, musel by rozebrat vazbu, aby si celé stránky naplocho lehly a byly nasnímány korektně. Zkoušel je fotit, ale nevypadalo to dobře, navíc oba dva způsoby byly značně zdlouhavé. A proto se nás táže, jak nejlépe na to.
Při hledání odpovědi jsme samozřejmě vynechali nákladná plně profesionální řešení, která známe z digitalizačních pracovišť knihoven. Narazili jsme ale na kompaktní, snadno použitelné a cenově relativně dostupné knižní skenery společnosti CZUR, jejichž střední model ET18 Pro jsme si půjčili na vyzkoušení.
Vše potřebné v jedné bedně
Z krabice postupně vybalíte samotný skener, modul přídavného osvětlení, srolovanou rozměrnou černou podložku, kabel s tlačítkem, pedál pro ovládání nohou a dvě žluté packy s grafickými značkami.
Skeneru nechybí náhledový displej (použitelný spíš pro orientaci při skenování s využitím chytrého telefonu). Na snímku vidíte i žluté packy pro přidržování stránek, které by měly tendenci se zvedat.
Při instalaci nelze zaváhat – skener postavíte na stůl, podložku rozmotáte a vyrovnáte tak, aby do jejího výřezu přesně vplul podstavec skeneru, do magnetického konektoru nasadíte modul přídavného světla a vyberete si, zda chcete skenování každé stránky spustit stiskem tlačítka na skeneru, stiskem vzdáleného tlačítka na kabelu nebo sešlápnutím pedálu na podlaze. My jsme zvolili pedál, protože tak mohou obě ruce pracovat s knihou.
I s telefonem, lépe ale s počítačem
Pokud chcete skenovat jen pár stránek, vystačíte si s mobilní aplikací. Skener připojíte k wi-fi síti, pomocí QR kódu a akustického ověření (telefon vygeneruje zvukový signál a skener si jej mikrofonem poslechne) jej spárujete s aplikací. Poté s nastavenou předlohou stisknete tlačítko na skeneru (externí ovladače nám v tomto režimu nefungovaly) a za chvíli se naskenovaný obsah objeví v aplikaci. I zde můžete udělat základní editaci, především korekci natočení a ořezu, a vyexportovat PDF soubor. V mobilní aplikaci nevidíte živý náhled obrazu, takže rádi využijete displej, který je na vrchní straně skeneru. Je to pomalejší způsob a několikrát se nám stalo, že snímek do aplikace dorazil poškozený.
Mnohem pohodlnější, spolehlivější a s větším množstvím možností je skenování do USB kabelem připojeného počítače pomocí aplikace CZUR Scanner. V tu chvíli vidíte na monitoru počítače (nebo displeji notebooku) živý náhled z kamery skeneru a pomocí nožního spínače nebo externího tlačítka spouštíte skenování. Pokud skenujete otevřenou knihu, skener stránky rozdělí na jednotlivé obrázky. Kdykoli se můžete podívat na výsledky, a pokud je potřeba, daný snímek smazat a naskenovat znovu a lépe.
Snímač s rozlišením 4 896 × 3 672 pixelů (tj. 275 DPI), horní osvětlení skeneru (2x 5 LED) a v ohybu ramene trojice laserových diod.
Jednou z klíčových vlastností je schopnost srovnávat ohnuté stránky rozevřené knihy do roviny. Skener to dělá tak, že přes knihu laserem horizontálně promítne tři linky, nasnímá je, podle jejich zakřivení zjistí, jak jsou dané stránky prohnuté, a tuto deformaci automaticky kompenzuje. Funguje to velmi dobře, na limit narazíte, jen když je ohnutí u hřbetu příliš strmé (tak, že by bylo obtížné knihu i číst) nebo když je stránka nejen prohnutá od hřbetu, ale zároveň nesouměrně vyosená (což může nastat například u vlhkostí poškozených titulů). V takovém případě pomohou již zmíněné žluté packy.
Takto skener „vidí“ zakřivení stránek pomocí laserových paprsků.
Ty slouží k podržení stránky na správném místě. Z jedné strany packy je gumová adhezní ploška, která lépe zachytí papír stránky, na druhé je grafická značka, kterou skener rozpozná a ví, že z daného prostoru má obraz packy smazat. Z hlediska pomoci při skenování to funguje výborně. Odmazávání pacek funguje výborně v případě, že skenujete bílý papír – tehdy zmizí v podstatě beze stop. Horší to je při snímání starého zažloutlého papíru – to pak je často v místě vidět jakási neurčitá zažloutlá šmouha. Pokud skenujete kvůli textu a stránku budete převádět na černobílou, nezbudou po ní ani stopy v obou případech, ale například u námi skenované zhruba stopadesát let staré knihy v případě „fotorealistických snímků“ patrné jsou. Program nabízí i odstranění prstů, pokud nevyužijete packy. Úspěšnost opět záleží především na kontrastu mezi prstem a skenovaným papírem.
Z hromady obrázků PDF
Výsledkem skenování je složka jednotlivých obrázků ve formátu JPG, s nimiž můžete dál pracovat – vytvářet ořezy, kompenzovat chybné natočení předlohy (pokud by jej automaticky nesrovnal skener, což zpravidla udělá). Můžete si i doladit vyrovnání prohnuté stránky, pokud byste s automatickou korekcí nebyli spokojeni (ale to při našich pokusech nebylo třeba). A samozřejmě si pohrát s kontrastem, ostrostí a dalšími obvyklými parametry. A to jak u jednotlivých stránek, tak dávkově.
Každou jednotlivou stránku můžete detailně doladit nebo spustit dávkovou úpravu všech.
Hromada obrázků samozřejmě není to, co nakonec z knihy chcete mít. Proto můžete v dalším kroku spustit konverzi vybraných (nebo všech) stránek do PDF, přičemž na konci vznikne jeden mnohastránkový soubor, který můžete nahrát do tabletu nebo čtečky elektronických knih.
Můžete také spustit OCR převod do textového souboru – výsledkem je dokument s textem a vloženými obrázky s ilustracemi, který můžete editovat a dále zpracovat. Takto zpracovaný dokument můžete snadno (třeba v programu Calibre) převést třeba do formátu ePub vhodného pro čtečky elektronických knih.
Hraní se světly
Skener má dva druhy osvětlení skenované předlohy. Jedna sada světel míří na předlohu kolmo dolů z hlavy skeneru, druhá z boku pod úhlem čtyřicet pět stupňů. Boční světla jsou tu zejména pro skenování lesklých předloh, na kterých by z horních světel byla odlesky vybělená (přezářená) místa. To funguje perfektně.
Nám se však boční světlo osvědčilo i u skenování historického zažloutlého papíru, kde lépe pokrylo celou plochu rozměrné knihy a výsledek byl barevně o něco přirozenější. Při skenování novějších knih bylo nasvětlení v celé ploše dobře vyrovnané, u historických knih s degradovanými okraji (degradace pozvolně postupuje ke středu knihy) byl tento defekt u naskenovaných stránek vizuálně výraznější než na pohled.
Někdy to tedy chce u knihy trochu laborovat, co bude mít nejlepší výsledek. My jsme po různých zkouškách došli k závěru, že lépe dopadá skenování v osvětlené místnosti, než když jediné světlo vytváří skener. Zároveň však nesmí jít o lampu nad skenerem nebo blízké okno – to naopak může rovnoměrnost nasvětlení zkreslit.
Skenovací podložka, která přesně vyplňuje zorné pole snímací kamery, má rozměry 40 × 52 centimetrů, rozevřená kniha proto musí být o trochu menší, zejména pokud je mnohasetstránková (a tedy při rozevření vyšší).
Závěr
Chce to trochu cviku a vždy si dopředu rozmyslet nejlepší postup, ale celkově je knižní skener velmi efektivním nástrojem, jak rychle a velmi kvalitně převést knihy (ale i rozměrnější dokumenty) do digitální podoby bez jejich poškození.
Za zapůjčení skeneru děkujeme společnosti ESdata; model CZUR ET 18 Pro pořídíte za 13 219 korun. Jako konkurenci můžeme zmínit třeba Fujitsu ScanSnap SV600 nebo IrisCan Desk 6 Pro.
