Přípravy k odletu začínají už několik hodin před tím, než se letadlo konečně vznese do vzduchu. Technet se vypravil na pražské letiště v době ranní špičky, tedy kolem sedmé hodiny ranní, kdy je letecký provoz nejživější. Po provozních plochách se tak proháněla nejen letadla, ale také všemožná vozidla, která se starají o pohyb letadel, o jejich naložení i o pohodlí cestujících.
Letadla se vozí na tyči i bez ní
Provoz různých vozítek kolem letadla začíná ve chvíli, kdy letadlo opustí hangár nebo parkovací stání, kde bylo nějakou dobu odstaveno, a je přetaženo na stojánku, na níž se bude odbavovat. K odtažení letadla se využívají speciální vozidla. Jsou ojové, nebo bezojové tahače, takzvané pushbacky. Většina strojů na pražském letišti je z dílny britského výrobce Douglas.
Tahač Douglas Tugmaster 180 na pražském letišti
Převažují zde právě pushbacky, které v podstatě "naberou" a nadzdvihnou příďový podvozek taženého letadla. Bezojové pushbacky se používají u strojů do maximální vzletové hmotnosti 180, respektive 280 tun (Douglas Tugmaster 180, resp. Tugmaster 280).
"Pushbacky jsou od výrobce certifikovány pro určité typy letadel," říká Lukáš Král, ředitel pro provoz odbavení letadel ČSA Handling. "Co se týče běžných linek, jsme s bezojovými tahači schopni vytlačovat, nebo přetahovat letadla do velikosti Boeingu 777 nebo Airbusu A330."
Druhým typem jsou ojové tahače, které se však v současnosti na pražském letišti využívají méně. Vozidlo má za sebou tažnou tyč, na kterou se letadlo připojí za přední podvozkovou nohu a je odtaženo po zemi, podvozek se nenadzvedává. "Tyč se používá i pro airbusy A320 nebo letadla typu ATR, ale dnes už je využívána hlavně pro boeingy B747," upřesňuje Král.
Tahač Douglas Tugmaster s připojeným airbusem ČSA
Na pražském letišti je během ranní špičky v provozu obvykle šest tahačů. Dotáhnou letadlo na přidělenou stojánku a odjíždí k dalším strojům, které už potřebují vytlačit k pojezdovým drahám. Letadla před vzletem by samozřejmě mohla pojíždět po provozních plochách sama a využívat tah vlastních motorů, ale kvůli úspoře paliva a eliminaci hluku se využívají tahače.
Pětikilometrové rychlosti stačí i rampák
Tahače s připojenými letadly se po ploše pohybují velmi pomalu, rychlostí kolem 5km/h, což odpovídá rychlosti chůze. Tato rychlost se navíc může ještě snižovat, pokud jsou horší povětrnostní podmínky a na ploše je sníh nebo je namrzlá.
O provoz většiny tahačů se starají dva pracovníci, řidič vozidla a supervisor ramp control, takzvaný rampák. "Supervisor ramp control je nejdůležitější pozice. Zodpovídá za všechny aktivity, které se kolem letadla dějí od příjezdu na stojánku až do chvíle, kdy ji opouští," říká Lukáš Král.
Tahač Douglas Tugmaster 180 na pražském letišti
Mechanika tahače "obejme" kolo příďového podvozku a nadzdvihne je ze země.
Rampák připojuje kabel, jehož prostřednictvím komunikuje s piloty.
Rampák doprovází letadlo až do odpojení od tahače. Přes headset, který je kabelem připojený k letadlu, neustále komunikuje s posádkou. "Domlouváme se, kdy můžou odbrzdit nebo spustit motory, kdy mají zastavit a zabrzdit. Je to kvůli hydraulice. Podvozek má vlastní hydraulické řízení a kdybychom rvali naši hydrauliku přes tu jejich, zničíme buď tahač, nebo podvozek," vysvětluje supervisor, který právě ze stojánky vyprovodil jeden z A320 Českých aerolinií.
"Vláček" s kufry uveze až pět vozíků
Poté, co je letadlo přistaveno na přidělené stání, vstupují do akce další vozidla a vozítka. K letadlu přijíždějí palivové cisterny, které podle požadavků pilotů doplní palivo do nádrží. A doplnit se musí také zásoby pro cestující a posádku, o což se starají vozidla cateringových firem.
Pomocí pásového dopravníku se zavazadla nakládají přímo do letadla.
Časově nejnáročnější je asi nakládání zavazadel nebo nákladu. "V celém zázemí se pohybuje kolem šedesáti vozidel, přičemž některá jsou určena pouze pro provoz v třídírně, jiná pro odvoz k odletům," vysvětluje Král.
K nejběžnějším letadlům, boeingům 737 a k menším strojům, jsou zavazadla odvážena obyčejnými tahači s několika vozíky v závěsu. Vozíků může být připojeno maximálně pět. U letadla pak skupinka tří až čtyř nakladačů zavazadla ručně překládá na pásové dopravníky. Ty unesou až 250 kg zavazadel.
Do větších letadel (Boeing 767, 777, 747 atd.) a do airbusů A320 se zavazadla nakládají už v přepravních kontejnerech. "Kontejnery se liší podle typu letadla. Každá společnost má v destinaci určitou zásobu kontejnerů, aby se nezdržovalo odbavení," říká Král. Zavazadla se tedy do kontejnerů naloží ještě před příletem letadla a po přistání se jen vymění kontejnery z příletu s těmi přichystanými na odlet.
Kontejnery se převážejí také na vozících, ale do letadel jsou nakládány pomocí nakladače se dvěma zdvižnými plošinami. "Kontejner nebo paleta se naloží na spodní plošinu a ta ji vyveze k horní plošině, která se dá upravovat podle typu letadla a podle výšky zavazadlového prostoru," vysvětluje Lukáš Král.
Tento typ nakladače uzvedne až čtrnáctitunový náklad. Používá se i pro nakládání carga. Pro velké a objemné náklady, které se nevejdou do zavazadlových kontejnerů, se používají palety, na které se náklad upevní.
Na plošinách a v zavazadlovém prostoru letadla se těžké kontejnery a palety přemisťují po válečkových drahách. Když je náklad na svém místě, zajistí se zámkem, aby se během letu (zejména při startu a přistání) neposouval.
Externí "krabice" umí ohřát kabinu i nastartovat motory
K letu se musí připravit i kabina pro cestující, zejména v případě, že letadlo nějakou dobu stálo v hangáru nebo na ploše. Proto se používají klimatizační jednotky, které během několika minut dovedou interiér kabiny vyhřát, nebo naopak zchladit na příjemnou teplotu kolem dvaceti stupňů.
Externí vzduchový startér se používá ke spouštění motorů, když letadlu nefunguje pomocná jednotka APU.
Na letišti mají dva druhy těchto zařízení. Které se použije, to záleží na tom, jestli je letadlo přistaveno k nástupnímu mostu, nebo jestli do něj cestující nastupují z plochy po schůdcích. "Tohle je externí klimatizační jednotka, která se používá u letadel odbavovaných z plochy," ukazuje Lukáš Král "krabici" o velikosti dodávky. "Na nástupních mostech jsou klimatizační jednotky, které jsou součástí mostu."
Někdy se využívá i tzv. vzduchový startér. To je pomocná externí jednotka, která se používá ke spuštění motorů v případě, že letadlu nefunguje jeho vlastní pomocná jednotka APU. "Letadlo si vytváří stlačený vzduch, který roztáčí lopatky motoru a následně dojde k jeho spuštění. Pokud tlak není dostatečný, používá se tenhle externí startér," ukazuje Král.
A jedeme. Letadlo pojíždí rychlostí 5 km/h, "rampák" s ním bez problémů drží krok.
Odpojujeme, odtud bude letadlo na dráhu pokračovat samo.
Motory běží na volnoběh a airbusu se ujímá tahač. Vytlačit, odtáhnout, odpojit, rampák zamává posádce a letadlo se na vlastní pohon rozjíždí směrem ke vzletové dráze. Na stojánku přijíždí další stroj a vše se opakuje. Během ranní špičky tady takto odbaví třeba dvacet letadel.
