Nejdůležitější součástí měřiče je syntetická molekula DNA. Ta při styku s kokainem změní svou konzistenci a promění se z beztvarého chomáče v pevnou strukturu. Její okamžitý stav se zjišťuje měřením drah elektronů, vyslaných proti molekule.
Na projektu pracoval tým, jehož členem byl i držitel Nobelovy ceny za fyziku Alan Heeger. Ten říká, že senzor je možné umístit do kapesního zařízení, se kterým půjde provádět měření přímo v terénu. Například při zadržení řidiče s podezřením na řízení „pod vlivem“ tak už nebude nutné získávat od něj vzorek krve nebo moči (s jehož poskytnutím navíc nemusí v Česku souhlasit) a posílat jej na komplikovaný a časově náročný test do draze vybavené laboratoře.
„Takový senzor je možné využít v mnoha oblastech – například při prevenci biologického terorismu,“ uvedl dále Heeger. Snímač je totiž možné vybavit také jinými typy molekul DNA, citlivými na biologické zbraně.
Vedoucí projektu Kevin Plaxco vidí v technologii velký potenciál. DNA molekuly by mohly například reagovat na bílkoviny, které se v krvi objevují při určitých onemocněních, nebo pomáhat přesně určit koncentraci léků v krvi pacienta. „Existuje mnoho léků... které v totožné dávce mohou být pro jednoho pacienta smrtelné a pro jiného léčivé,“ upřesnil Plaxco, v čem by jeho vynález mohl pomoci lékařství.
Tým složený ze dvou profesorů a dvou studentek nyní pracuje na vylepšení citlivosti senzoru, aby zachytil i nižší koncentrace kokainu.
