Světelné znečištění způsobuje, že na obloze toho vidíme stále méně. Ale nejen to. Představuje také riziko zdravotní, bezpečnostní a ekologické. Přirozená tma je pro život většiny organismů stejně důležitá jako světlo. To jsou některá z témat, která jsme v Rozstřelu rozebírali s technikem Hynkem Medřickým.
Moderátor Dominik Vršanský se odborníka ptal i na to, jak nás mohou ovlivňovat digitální displeje, obrazovky, mobily, ale třeba i moderní auta s ostrým bílým světlem.
Obraz se skládá až v mozku
Medřický v Rozstřelu vysvětluje, že naše oko vnímá obraz jinak, než jak jej nakonec složí mozek.
Fotogalerie |
„Oko nikdy nevidělo bílou stránku A4 nebo bílý sníh,“ říká. Do mozku se dostávají části zelené, červené a modré, které si následně mozek poskládá do bílé barvy. Stejně tak nevidíme černou, to je jen neexistence světla.
Dalším tématem, kterému jsme se věnovali, byly naše biologické hodiny.
Centrální hodiny jsou řízeny sítnicí oka. Podle toho, jaké světlo nám dopadá na sítnici oka, podle toho se řídí i naše vnitřní hodiny. Souvisí to se střídáním dne a noci a barev, které se díky tomuto cyklu mění.
Tzv. cirkadiální cyklus, tedy bdělost a únavu, ovlivňuje právě barevnost okolí. Souvisí s tím také intenzita světla. Člověk, který žil v souladu s přírodou, byl během dne vystaven jasu desítek tisíc luxů. Večer pak v řádu desítek luxů. Nyní se v kanceláři a budovách pohybuje denní jas v řádech stovek luxů a večer pak v řádu desítek.
Vliv na tento cyklus má také barevnost. Ráno a večer převažují delší vlnové délky světla, tedy červená a oranžová, a během dne se pak objevují krátké vlnové délky (450–460 nm), modrá či azurová. Na ně reagují vnitřně senzitivní melanopsinové gangliové buňky, které produkují „hormon spánku“ melatonin.
I z toho vyplývá, jak by si měl člověk upravit světelnost během dne. Těsně před spaním tak Medřický doporučuje oranžové světlo, které neblokuje produkci hormonu melatoninu, který je důležitý pro správný spánek.
Pokud se probudíte během noci a musíte na záchod, tak expert doporučuje spíše jít po tmě nebo si zajistit, aby se k vám nedostaly krátké vlnové délky světla, tedy modrá část spektra. Třeba tím, že budete mít po ruce červené brýle.
Stejné je to s modrým světlem z obrazovek, které je dobré buď vůbec nepoužívat, nebo využít tzv. noční režim. Právě modré světlo blokuje produkci melatoninu, a pokud je umělé, a tím pádem zpravidla monochromatické, pak je v tomto ohledu podle Medřického 13krát účinnější než bílé světlo za dne.
Jaké vlnové délky mají světelné zdroje kolem vás, lze měřit pomocí radiospektrometru.
