Falešný poplach rozezní alarm u většiny nemovitostí výrazně častěji než zloděj. Čím to?
I když samotná čidla alarmu rozmístěná po domě nebo bytě mohou být dokonalá, záleží na použití. Můžete mít sebedokonalejší čidlo od nejrenomovanější firmy na světě, které při správné montáži nikdy neudělá falešný poplach, ale jen nepatrnou chybou při montáži nebo nastavení tam může dojít k extrémnímu nárůstu falešných poplachů.
Falešný poplachFalešný poplach je vlastně aktivace alarmového čidla na základě bezvýznamné události, která nemá s narušením toho, co hlídá, vůbec žádnou souvislost. Dojde k tomu svévolně vlivem nějakých fyzikálních příčin: vítr, změna teploty, slunce. Nikoliv však díky té pravé příčině, na kterou by čidlo mělo reagovat. Nejčastěji bývá falešný poplach způsoben nedostatečnou kvalitou čidla, ale také špatnou montáží, nevhodným umístěním a nastavením. Základem je připojení systému na stálý pult ochrany, kde ohlídají i tyto falešné poplachy. Vždy je lepší jeden zbytečný výjezd než vykradený dům. |
I podle vašich statistik je 90 procent všech poplachů falešných. Čím to tedy přesně je? Opravdu velké procento poplachů je falešných. Nejčastějším důvodem je špatné použití detektoru, špatná montáž a podcenění okolních vlivů, které v době montáže třeba nehrozily. Klasicky jsou to domácí mazlíčci větších rozměrů. I když to zvíře není velké jako člověk, může svým vlivem způsobit aktivaci detektoru. To se ovšem dá jednoduše opravit.
Asi záleží i na místě použití čidla.
Ano, rozdělme si, kde se čidla používají. Uvnitř budovy nebo uvnitř střeženého prostoru, kdy je jasné, že jakmile zamknu, nemá v daném prostoru nikdo co dělat. Je tam naprostý klid. Pak je však nutné někdy hlídat i plášť budovy a vnější část. To může být zahrada nebo plot (tomu se občas říká perimetr). Tady samozřejmě extrémně narůstá narůstá pravděpodobnost falešného poplachu. Působí zde více okolních vlivů. Když si představíme hlídání plotu na zahradě, kde z jedné strany chodí chodci a z druhé strany běhá pes, tak to je jeden falešný poplach za druhým.
To vše je nutné odfiltrovat. Proto jsou tato exponovaná čidla v celém systému brána pouze jako varování. To znamená, že alarm ihned nespustí. Doplňují se dalšími technologiemi jako třeba kamera, apod. Další výbava je dána hodnotou toho, co systém hlídá. Je rozdíl, zda jde o zahradu rodinného domku, nebo vojenskou či jinou kritickou infrastrukturu za miliardy. Tam pak není problém umístit například laserový scanner, který varuje před pohybem v nežádoucí zóně a doplnit ho termovizí za půl milionu.
Platí, že kvalitního efektu dosáhnu ne drahými čidly, ale chytrou montáží?Obyčejný infrapasivní detektor nestojí ani tisícikorunu. Jako detektor pohybu uvnitř hlídaného prostoru je to nejrozšířenější typ. Je schopen zdetekovat člověka, zvíře, ale i pohyb závěsu způsobený průvanem. Už pouhým zdvojením tohoto detekčního principu dokážeme vyloučit falešný poplach. V čidle jsou dva detekční systémy a čočka má zdvojené optické části. Vytvoří se tak optické bariéry které pes proleze ale člověk už ne a tím způsobí alarm. Otázka je, jak to zvíře může být ještě velké a vysoké. Běžná praxe je nějakých 36 kilogramů, do kterých to ještě spolehlivě funguje. Takové čidlo však nezaznamená ani člověka lezoucího po čtyřech. Taková čidla jsou označena pet immune.
Co je takové čidlo schopné rozlišit?
Nebere pohybující se předměty do určité výšky a rozměru, ale pozná i kočku, když vyskočí na stůl. Také na ni nezareaguje a nespustí falešný poplach. To zajišťuje ono zdvojení optických systémů. Pro eliminaci dalších falešných podnětů se tato čidla doplňují o další detekční části využívající jiný fyzikální princip.
Petr Duňka Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT obor radiotechnika. V roce 1992 nastoupil do Jablotronu jako konstruktér. V té době měla firma přibližně 10 lidí. Pomohl zkonstruovat první certifikovaný bezdrátový alarm. Až do roku 2007 měl ve společnosti na starosti řízení vývoje. Nyní už tři roky zastává pozici ředitele pro technický rozvoj. |
Jaký například?
Infrapasivní detekce pohybů se nejčastěji doplňuje o mikrovlnný radar. Ten monitoruje prostor a hledá pohyb. Infrapasivní detektor detekuje pohyb s největší účinností kolmo na osu, kam kouká. Mikrovlnný radar má přesně opačnou funkci. Po radiále vůbec nedetekuje a detekuje účinně pouze to, co se přibližuje nebo vzdaluje a je schopno odrážet mikrovlnné záření. To v praxi znamená, že například závěs v průvanu radar nezachytí. Neodráží totiž mikrovlnné záření. Pokud bychom ho však napustili vodou, tak už by odrážel. Další, co dokáže radar ignorovat, jsou například pohybující se lístky kytek. Délka vlny radaru má okolo tří centimetrů, takže to, co je menší, ignoruje. Teď už je jen potřeba jednotlivé indicie složit a vyhodnotit. To udělá elektronika, respektive použitý software. Ten rozhodne, zda je poplach pravý, nebo ne.
Pavouci nemůžou ven
Pamatujete nějaký kurióznější falešný poplach?
Přišly na servis na opravu detektory, kde v popisu závad bylo od montážní firmy napsáno červeným písmem: Falešný poplach jeden za druhým. Už to nechceme! Technik to otevřel a uvnitř bylo několik, teď už mrtvých pavouků. Oni do toho zalezli, vyrostli tam a už nemohli ven. Tak tam pobíhali a spouštěli jeden poplach za druhým. Právě i proto je výhodné mít ochranu zdvojenou. Například použijeme dva detektory (klidně i ty nejlevnější a nejjednodušší) a řekneme střežícímu systému: vyhlas poplach, až když přijdou alarmy od obou detektorů, v nějakém rozumném časovém úseku.
Naopak poměrně běžný, i když z pohledu zákazníka kuriózní je případ, kdy čidlo hlásí alarm kvůli malé dírce ve stěně. Speciálně při montáži na sádrokartonovou stěnu totiž někdy firma zapomene zamáznout přebytečnou díru za čidlem. Tudy pak fouká do čidla vzduch. A infra princip není nic jiného než měření teploty. Ta se samozřejmě průvanem razantně mění a falešný poplach je tu.
U vnějších čidel jsou to odrazy od sluníčka od lesklých předmětů. Může to být vodní hladina, kaluž na dvoře, okno sousední budovy, atd.
Izolační oblek ani pomalá chůze na alarm nefungují
Každého diváka detektivních thrillerů napadne, jak se dá alarm obelstít?
Když jsem školíval montážní firmy, často se objevoval názor, že v izolačním obleku (obleky od hasičů s velkou tepelnou izolací) lze před infra detektorem projít bez spuštění alarmu. Vyzkoušel jsem to a opravdu se to občas podaří. Povrch obleku se přizpůsobí teplotě vzduchu v okolí, a stane se tedy pro hlídací oko neviditelný. Jenže problém je v tom, že za tím oblekem, který v tu chvíli také funguje jako stínění, může být další objekt a většinou i je, například zeď, která je o několik stupňů chladnější. Čidlo tedy pozná změnu teploty - pohyb - a spustí alarm. Závěr je prostý. Fakt, že se to někomu jednou povedlo, neznamená, že až půjde naostro někam krást, že se to podaří podruhé. Navíc chytrý alarm spustí tichý poplach, takže zloděj si myslí, že se vše podařilo, a ochranka je mezitím už na cestě.
Dá se alarm proskočit, jak to často vidíme ve filmech?
Čidlo má dva limity, hodně pomalý a extrémně rychlý. Extrémně rychlý vyloučíme, protože do extrémně rychlého se pohybující narušitel dostane z pomalého a pak zase musí brzdit, takže ho čidlo vezme. Extrémně pomalý pohyb by alarm obelstít mohl. Čidla jsou testovaná na nejpomalejší pohyb čtyři desetiny metru za sekundu (40 cm za sekundu) a nejrychlejší pohyb 4 m/s za určitých podmínek. Některá čidla dokonce nevidí přímo pod sebe, takže pokud by se člověk plížil podél zdi, tudy by tedy teoreticky cesta vést mohla. Jenže to by to čidlo muselo být namontováno na špatném místě a být jediným ochranným prvkem. Navíc stačí jedna jediná chyba a alarm se spustí. Každá věc má své slabiny a právě z tohoto důvodu by se měly detektory kombinovat.
A kdybych přesto chtěl čidlo proskočit, jak rychlý bych musel být?
Aby byla úplná jistota, řekněme, že kdybych se pohyboval rychlostí 10 metrů za sekundu tj. 36 km/hod, tak to čidlo mě neuvidí, respektive uvidí, ale nevyhodnotí mě jako poplach.
Co když se zloději na akci připraví předem a čidla nějak poškodí, zaslepí, atd.?
Proti tomu slouží takzvaný antimasking. Tím jsou vybaveny dražší detektory a sirény. Takže, když si zloděj dopředu sirénu vystříká montážní pěnou aby nehoukala, je tam čidlo, které ji detekuje a spustí alarm signalizující sabotáž. Kdyby někdo chtěl v době, kdy není alarm aktivován (zastřežen), například přestříkat pohybové čidlo lakem ve spreji, systém to opět po zapnutí pozná a vyhlásí sabotáž.
Co by sprej jinak způsobil?
Je čirý, takže není vidět. Nepropouští však IR záření, takže před takto oslepeným čidlem můžete i tancovat a poplach nevyhlásí. Jenže v tom čidle je stále aktivní senzor, který zjistí změnu parametru odrazu paprsku (kvůli tomu nástřiku - poznámka redakce) a sabotáž odhalí.
Co třeba ve filmu hojně využívané odklonění infračervené závory zrcátkem?
To je naprostý nesmysl. Infračervené bariéry používané v téhle technice mají jeden, dva, čtyři i šest paprsků. Podle toho, jak jsou vysoké. Paprsky jsou různě kódované, takže horní nemůže být použit dole a naopak, musí být jen mezi sebou a jdou v různých časových okamžicích. Je to velice sofistikované, aby se to vzájemně neovlivňovalo. Takže, kdybych ten paprsek zrcátky vyklonil, musel bych to stihnout do jedné desetiny sekundy. Pokud by přerušení paprsků trvalo déle, spustí se alarm. I když by se mi to nějakým zázrakem podařilo, nesmělo by se zrcátku vůbec chvět. Zachvění rovná se alarm.
Populární je k obelstění alarmu vyřazení přívodu elektřiny.
Na to je jednoduchá obrana. Zloději vyřadí přívod proudu do opuštěného domu a čekají. Když se dva dny nic neděje, baterie v alarmu jsou vybité a může se jít krást. To je problém u domů nebo bytů, kde je hlavní jistič volně přístupný. Tady stačí doplnit dvířka rozvaděče o detektor otevření nebo otřesové/náklonové čidlo, které zdetekuje jejich otevření. Nemusí nutně vést přímo k alarmu, ale může třeba majiteli pouze poslat varovnou SMS. Nikdo nemá dvířka co otevírat, když je alarm zapnutý.
Novodobé pasti na zloděje
Trendem jsou takzvané nástrahy. O co jde?
Uvnitř domu nebo bytu slouží pasti i k tomu, aby zamezily falešným poplachům. Například na chodbě stojí moc hezká a na první pohled drahá váza, kterou zloděj určitě nenechá stát na místě. Na ni se nalepí magnet, pod ni detektor a jakmile se pohne, je jasné, že poplach nebyl falešný (sama se pohnout nemůže). Venku může posloužit například zahradní nábytek, sekačka nebo traktůrek. Ty dokážou odhalit zloděje, ještě než se dostane dovnitř. Stačí mu postavit do cesty něco, co prostě musí odstranit, aby se dostal dál. Například přistrčit křeslo (vybavené bezdrátovým magnetickým čidlem) ke dveřím na terasu. Někteří lidé si takto hlídají dřevo do krbu. Nahoru položí "zabezpečené" polínko na silonovém lanku a jakmile někdo něčím pohne, magnet odskočí a sirény spustí. Podobně lze hlídat okapy, protože zejména ty měděné jsou častým cílem zlodějů. Stačí prostrčit tenounký drátek, který se při odtrhnutí okapu určitě přetrhne. Bezdrátový detektor pak vše ohlásí ústředně.
Skončeme radou. Na co si dát pozor, když zabezpečuji dům nebo byt?
Vždy si v duchu nasimulujte, co se může stát, když někdo bude chtít vlézt dovnitř. Musí někudy projít dovnitř, nějakým otvorem, těžko probourá zeď. První krok, který bych doporučil všem, je ochrana pláště budovy. Druhý krok, když už mi vleze zloděj dovnitř, tak by bylo určitě krásné mít ve všech místnostech včetně záchodu a spižírny pohybové detektory. To je ovšem zbytečně drahé a náchylné na falešné poplachy. Důležité je tedy zabezpečit komunikační uzly, které narušitel musí tak jako tak protnout. Předsíň, chodba mezi pokoji, atd. Jsou to místa, která musí projít, aby se dostal tam, kam chce.
Velmi pečlivě bych zvážil, zda informace z alarmu posílat sousedovi a prosit ho o zásah baseballovou pálkou, nebo vše raději svěřit pultu ochrany s profesionálním zásahem. Existuje mnoho zdokumentovaných příběhů, kdy laický zásah nebo jenom kontrola skončily tragicky. Ta druhá strana totiž nebývá moc ohleduplná. Vždy je důležité si pamatovat, že žádné okno není tak malé, aby se přes něj nedalo dovnitř dostat. Dnes se ke krádežím běžně používají i malé děti, které záchodovým okénkem vlezou dovnitř a ostatním otevřou zevnitř, nebo vynosí vše samy.
