Než se ve druhé polovině 20. století rozšířila letecká doprava, nezbylo hlavám států nic jiného, než cestovat vlakem. Jezdil tak německý císař, rakouský císař, svůj vagon měl třeba i prezident Masaryk. Teprve diktátoři si z vlaků udělali luxusní pevnosti.
Nacistický Führersonderzug
Německý diktátor Adolf Hitler používal svůj obrněný vlak už před druhou světovou válkou, po 1. 9. 1939 z něj udělal pojízdný hlavní stan. Führersonderzug (vůdcův zvláštní vlak) se původně jmenoval Amerika, od ledna 1943 Brandenburg. Podobných zvláštních vlaků však existovala v nacistickém Německu celá řada.
Hitlerův vlak poháněly dvě silné parní lokomotivy řady 01.10, později BR 52, hned za nimi a pak na úplném konci vlaky byly dva vagony s 20mm rychlopalnými protiletadlovými kanony. Kromě osobního Hitlerova vozu byl dále v soupravě velitelský vůz s komunikačním centrem, několik vozů pro hosty, vagon pro speciální jednotku SS, dva jídelní a dva zavazadlové vozy, lázeňský vagon a vůz pro šéfa říšské tiskové služby.
Vlak dosahoval rychlosti až 120 km/h. Aby odpadlo zdržení kvůli zbrojení vodou a uhlím, každých 200 kilometrů čekaly na Führersonderzug nové lokomotivy.
Zajímavé je, že vagony nebyly pancéřované, přesto však byly na svou dobu velmi těžké, každý měl hmotnost zhruba 60 tun. Třeba Hitlerův vagon měl speciální mramorovou vanu, která stála na speciálním železobetonovém soklu.
První muž nacistického Německa měl ve svém vlaku absolutní pohodlí a hlavně soukromí. Každou stranu vagonu chránili dva muži z vůdcovy osobní stáže, následoval salonek s velkým stolem a pohovkami z javorového dřeva, Hitlerova ložnice s jednoduchým lůžkem, mramorová koupelna, 3 kupé pro hosty a sprchový kout.
Cestovat s Hitlerem vlakem Amerika bylo považováno za čest. Führersonderzug pochopitelně nefiguroval v žádných jízdních řádech a jeho pohyb byl vždy pečlivě tajen.
Hitlerův vlak byl v Berlíně neustále v pohotovosti na někdejším anhaltském nádraží. V červnu 1941, na začátku německého útoku na Sovětský svaz byl celý vlak ukrytý v betonovém bunkru ve východním Polsku v obci Stępina.
Na konci druhé světové války byl osobní Hitlerův vagon zničen, aby se nedostal do rukou spojenců. Luxusní vagony začaly používat Američani a Britové pro dopravu významných hostů ve svých okupačních zónách. V padesátých letech většinu vagonů získala západoněmecká vláda. Kuriózní je, že spolkový kancléř Konrád Adenauer v těchto vagonech dojel v roce 1955 na návštěvu Moskvy.