Do první sedmičky, z hlediska ztrát na životech, se dostal jeden požár v tunelu. Ve všech ostatních případech figurovaly nákladní automobily, převážející hořlavý náklad nebo výbušniny.
K nejhorším explozím na silnicích sice došlo v rozvojových zemích, přesto z nich plyne jedno ponaučení. Nákladní auta, zvláště ta „opentlená“ všelijakými výstražnými tabulkami, nejsou z nejbezpečnějších. Pokud je předjíždíte, čiňte tak bez zbytečného váhání a pokud je to možné, vyhněte se souběžné jízdě s nimi. Nikdy nevíte co se může stát. V osobáku budete vždy tahat za kratší konec. Pokud jste svědky nehody takového vozidla, není úplně dobrý nápad, jít se zblízka podívat, co se stalo. Zvláště pokud z vraku něco vytéká nebo uniká.
1 Exploze cisterny v Sange
Silniční síť v Kongu není nijak světoborná a stav tamních vozidel jakbysmet. K největší silniční katastrofě došlo 2. července 2010. Kolem domorodé vesnice Sange projížděl tahač s cisternou, převážející benzín. Vozidlo vyjelo z Tanzánie, přes Burundi do Konga. Řidič tahače se snažil předjet autobus. Manévr ve velké rychlosti nezvládl a vozidlo převrátil. To by nebylo nic mediálně zajímavého, protože v Kongu není tolik ekologických aktivistů jako v Evropě.
Policejní zpráva uvádí jako počáteční počet 5 obětí, které převrácené vozidlo rozdrtilo. To však nebyl konec. Při havárii došlo k roztržení pláště cisterny a benzín začal vytékat do okolí. Většina domů v Sange byla hliněná s doškovými střechami nebo čistě slaměná. K nehodě došlo kolem 18. hodiny. Většina lidí sledovala v místním kině fotbalový zápas MS v Jihoafrické republice mezi Uruguayí a Ghanou. Část místních obyvatel, včetně žen a dětí, vyběhla s různými nádobami a snažili se nachytat co nejvíce paliva unikajícího z nádrže.
Řidič byl zraněn, ale podařilo se mu dostat z kabiny. Utíkal od havarovaného vozidla a snažil se varovat místní, ať se nepřibližují, protože hrozí nebezpečí výbuchu. Marně. Vzduch byl prosycen benzínovými výpary a půda byla nasáklá rozlitým benzínem. Vzápětí došlo k výbuchu a následnému požáru. Plameny rychle sežehly okolní domy a zachvátily kino. Lidé uvnitř se ocitli v ohnivé pasti.
Když dorazili záchranáři, naskytl se jim hrůzný pohled na hromady zuhelnatělých těl. Některé mrtvé se nepodařilo identifikovat. Pohřbeni byli do hromadných hrobů. Mírové síly OSN v oblasti poskytly na odvoz raněných tři vrtulníky. Ale jejich celkový počet byl daleko nad možnosti místních zdravotnických zařízení, včetně nemocnice v 70 km vzdáleném městě Bukavu. Rychle docházel obvazový materiál i analgetika.
Příčinu exploze se nepodařilo zjistit. Mohl to být zkrat akumulátorové baterie nebo jiskry způsobené třením kovových trosek, po kterých lezli místní. Vyloučit se nedá ani to, že si někdo prostě zapálil. Závěrečná zpráva uvádí 221 mrtvých, z toho 64 žen a 61 dětí. Dalších 214 lidí bylo zraněno. Původně bylo oznámeno, že mezi mrtvými jsou i pracovníci OSN, ale toto tvrzení bylo později dementováno. Toto není ojedinělý případ. Při podobných krádežích paliva zahynou v Africe ročně stovky lidí. Úplným extrémem byla exploze navrtaného potrubí v Nigérii v roce 1998, kde zahynulo přes tisíc lidí.