Véčkový notebook
V roce 1982 společnost GRiD Systems vyvinula notebook GRiD Compass. Šlo o první notebook na světě, který měl véčkový design, tak jak ho známe dnes. Notebook byl navržen tak, aby byl přenosný. Přestože přenosný počítač NASA nevynalezla, byla to ona, která ho se společností GRiD Systems dále vylepšila, čímž ho mohla používat ve svých vesmírných letech. Vybráno bylo kvůli jeho malé velikosti, velké úložné kapacitě a vysokému výpočetnímu výkonu. Hlavní změnou byl upravený ventilátor. Zařízení nazvala SPOC.
GRiD Compass byl vybaven šestipalcovým displejem s rozlišením 320 × 240 pixelů, procesorem Intel 8088 a 256 kilobajty paměti RAM. Notebook byl napájen bateriemi, které vydržely až čtyři hodiny. NASA ho používala v řadě vesmírných misí, včetně programů Space Shuttle a Hubble Space Telescope. Jeho véčkový design položil základy pro další komerční výrobce notebooků.
Počítač GRiD Compass
Odolná skla proti poškrábání a UV záření
Skla do brýlí se dříve vyráběla především z broušeného a leštěného skla. V 70. letech minulého století místo něj výrobci začali používat plast. Přestože byla skla odolná proti rozbití, byla náchylná k poškrábání. Řešení bylo nalezeno díky vynálezu NASA. Agentura totiž přišla na to, jak ochránit řadu povrchů a udělat je odolné proti poškrábání např. pro použití na helmách astronautů a dalších plastových leteckých zařízeních. V 80. letech, udělila NASA licenci na používání svého vynálezu a rovněž možnost ho dále rozvíjet. I díky tomu je dnes většina slunečních brýlí, čoček na předpis a bezpečnostních čoček vyrobena z plastů odolných proti poškrábání.
NASA se navíc postarala i o to, aby hledí helem astronauty více chránilo před ultrafialovým světlem. V 80. letech minulého století dva vědci z Jet Propulsion Laboratory vyvinuli svařovací helmu, která byla schopna absorbovat, filtrovat a rozptylovat intenzivní světlo vyzařované během svařování. Stejnou technologii později použila NASA k návrhu filtrů, které blokují až 95 % modrého světla. Dnes díky tomuto vynálezu brýle pomáhají potlačovat UV záření. Například lyžaři čelící extrémně jasnému slunečnímu záření, zvláště když se odráží od bílého sněhu, již nemusí mít problémy s viděním, nejen kvůli oslnění, ale i proto, že modrá ve slunečním světle ztěžuje rozeznat barvy na okraji viditelného světelného spektra, jako je červená. Vynález si našel uplatnění i pro ty, kteří tráví mnoho hodin před počítačem.
