Čekal jsem alespoň čestnou zmínku o suchém zipu a WD-40, když ale vidím, že autor neví, že program Space Shuttle je program amerického raketoplánu, tak se vlastně ani nedivím.

Tohle jsou podružné věci. Co třeba zdravotnictví ? Tak se to projevilo daleko více.

Trochu úsměvné, jak autor neví, že "program Space Shuttle" a raketoplány jsou jedno a to samé. Nebo jakou nehodu lodi Mercury v roce 1961, kdy astronauti málem uhořeli, má na mysli? Obzvlášť když Mercury byla jednomístná kabina

Inu, doby kdy se psaly články na vysoké úrovni (pan Pacner, Kasík, atd.) jsou dávno pryč.

Takže to nestálo vůbec za to. Určitě se za ty utracené peníze mohl dělat výzkum, díky kterému bychom měli několikrát více užitečných vynálezů. Mimochodem, paměťovou pěnu nesnáším.

Klid, článek je silně zmatený a důležitější výsledky kosmického výzkumu neuvádí, protože se v nich autor nevyzná. On se tedy nevyzná ani v kosmických programech, viz.

NASA vyvinula paměťovou pěnu v rámci programu Space Shuttle. Paměťová pěna je rovněž použita v částech raketoplánů

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/technika/nasa-vynalezy-vyzkum-inovace-vesmir-pametova-pena-bezdratove-soupravy-notebook.A231120_112719_software_dvr/2#space-a

přitom raketoplán a program Space Shuttle je to samé

CMOS zdaleka nejsou jen optické senzory, ale hlavně architektura logických obvodů. Jejich předností je hlavně nízká spotřeba a tedy nízké nároky na energii i na chlazení. Naopak kvalita zachycení optické informace u nich byla horší, než u dříve používaných CCD prvků (nízký dynamický rozsah a vysoký šum), proto byly v počátcích používány jen v těch nejlevnějších foťácích a webkamerách. Na přivedení CMOS optických senzorů na přijatelnou úroveň zapracovaly hlavně společnosti Canon a Sony.

Tak přikládat NASA zásluhu za Bluetooth a BT sluchátka je docela přehnané.

Vůbec ne. Tehdy nikdo neměl potřebu používat BT. Až později se zjistilo, že to má výhody.