Při takovém přetažení se do úplavu křídla dostane nejen výškovka, ale i motory. Ty budou mít nejen nižší objem vzduchu na prvním stupni kompresoru, ale i tah na výstupu se bude "opírat" do řidšího a turbulentního prostředí. Je tedy možné, že kombinace plné éro + přetažení + nižší tah = ztráta dopředné rychosti a vztlaku.

Při takovém přetažení je už v podstatě jedno, co všechno se do úplavu dostane. Vybrat takové přetažení u podobného letadla může být i při dostatku výšky poměrně obtížné.

len drobna poznamka: reaktivny motor sa na svojom vystupe do nicoho "neopiera", prave naopak,maximalnu ucinnost ma vo vakuu, kedze funguje na principe zakona zachovania hybnosti. jediny problem je uplav na vstupe motora.

Proudový motor urychluje prostředí, kterým se pohybuje. Čím řidší médium, tím nižší tah. Proto se uvádí tah při hladině moře a tah v určité výšce. Vaše teorie platí pro raketové motory a poměr specifického impulsu - ve vakuu nemusí překonávat protitlak atmosféry ve výstupní trysce.

V úplavu vzniká pásmo nízkého tlaku, které také výrazně zvyšuje celkový aerodynamický odpor. Tehdejší proudové motory generovaly podstatně menší objem urychleného vzduchu, než dnešní vysokoobtokové motory.

Takže když se přetížené éro dostalo mimo limit, motory neměly dostatek rezervy tahu.

dovolil by som si poznamenat ze miesate 2 rozdielne veci,co sa tyka prudoveho motora a to hustota media celkovo a hustota media iba za motorom(uplav). raketovy aj prudovy motor udeluju hybnost na rovnakom fyzikalnom principe a rovnako pre oba motory plati ze ich ucinnost rastie so znizovanim hustoty media ZA motorom. prudovy motor sa nijako neopiera o prostredie na jeho vystupe v zmysle tvorby hybnosti. pre prudovy motor rovnako ako pre raketovy sa udava tah pri roznych hustotach media/nadmorskych vyskach. avsak iba prudovy motor je pochopitelne zavisly aj na hustote vstupneho media, nielen vystupneho. moja poznamka smerovala k tomu ze ste napisalu ze uplav ZA prudovym motorom znizuje jeho tah,pretoze sa "opiera" do redsieho prostredia. A toto konkretne nie je pravda.

Zdvihové motory u VTOL mají nejvyšší tah těsně u země, jelikož se jejich tah opírá o hustší prostředí (buďto letištní plochu nebo polštář stlačeného vzduchu. Stejně jako rotor vrtulníku, nebo přízemní efekt ekranoplánu. V případě úplavu proudového motoru v pásmu řidšího vzduchu se pak potkají obě nepříznivé shody.

Vy operujete s účinností (což je pravda a já to nijak nepopíram), já operují s tahem, což je veličina, která dává stroji hybnost.

mozno sa vyjadrujem prilis kostrbato,ale aj mne ide vyhradne o tah motora. snazim sa vyjadrit fakt,ze tah ako prudoveho,tak raketoveho motora je dany vyhradne rychlostou a mnozstvom plynu va vystupe, nezavisle od prostredia, kedze je tvoreny vyhradne podla 3.Newtonovho zakona akcie a reakcie (ospravedlnujem sa za chybne pouzitie zakona zachovania hybnosti vyssie) a to nezavisle od prostredia. som presvedceny,ze tah sa nijako o prostredie neopiera a nijako sa interakciou s prostredim nezvysuje. Ak umiestnime za vystup prudoveho/raketoveho motora akukolvek prekazku, jeho tah tym nijako nezvysime, kedze prekazka nezvysi ani rychlost a ani mnozstvo plynov na vystupe motora. Naopak,akakolvek prekazka na vystupe motora,ktora sposobi znizenie rychlosti vystupnych plynov tah zakonite znizi (napr. Vami spominany polstar stlacebeho vzduchu). Preto je tah principialne najvyssi vo vakuu, ak sa teda bavime iba o situacii na vystupe motora. Jednoducho, prudovy ani raketovy motor netvori tah "opieranim" sa o prostredie za vystupom motora.

este by som doplnil ze vrtulnik z Vaseho prikladu neprodukuje ziadny tah,ale iba zdvih,ak sa teda bavime o vrtulniku vysiacom na mieste, jeho rotor je v tomto pripade tociace sa kridlo a tym padom je od hustoty prostredia zavisle, kedze produkuje zdvih. tento priklad vsak s tahom prudoveho motora vysiaceho na mieste nema nic spolocne,kedze funguje na inom fyzikalnom principe.

ak by malo zvysenie hustoty prostredia za prudovym/raketovym motorom jeho tah zvysovat, oitom by analogicky a logicky malo znizovanie hustoty prostredia za motorom jeho tah znizovat a v prostredi "bez prostredia" cize vo vakuu by nal byt tah nulovy,kedze sa podla Vasej teorie nema o co "opriet" a tym padom by nemohol raketovy motor fungovat vo vesmire...skutocnost je ale presne opacna.

Teď už si částečně rozumíme. Zůstaneme u proudového motoru. Pokud zvýšíme hustotu za motorem nad limit, který sníží rychlost výstupních plynů, tak tah motoru opravdu poklesne. Naroste vnitřní tlak uvnitř motoru a zhorší se tlakový spád: poměr tlaku před a za motorem (to je to, co vytváří tah). Pokud je hustota za motorem výrazně nižší, než před motorem tak samozřejmě prudce naroste účinnost (motor transportuje vzduch s nižší spotřebou paliva). To je např. princip náporového motoru.

Připevněme však proudový motor na zkušební stend a měřme jeho tah. Nechme jej ustálit na stálém tahu a pak za jeho výstupní trysku pomalu přibližujme odraznou plochu. V určité vzdálenosti odrazné plochy začne jeho tah růst a pokud budeme odraznou plochu dále přibližovat, tak dojde ke zpomalení průtoku vzduchu motorem a tah začne rychle klesat.

Tah proudového motoru je závislý na hustotě prostředí za tryskou - v případě vakua za tryskou by byl veškerý objem vzduchu získaný spálením paliva a ohřevem stlačeného vzduchu spotřebován na jeho vyplnění. Proudový motor ale odčerpává vzduch před kompresorem (vytváří podtlak) stlačuje a ohřívá jej (ve spalovacích komorách) a expanduje jej v trysce za motorem do okolí. Čím hustší prostředí za tryskou (a tudíž pomalejší pro expanzi plynu), tím větší je rozdíl tlaků před a za motorem. A čím je tento rozdíl větší, tím větší je i tah. Připomínám, že pouze do určité míry - než dojde k výraznému zpomalení průtoku vzduchu motorem. Motorové letadlo tedy letí vpřed díky přetlaku na zádi a podtlaku na přídi. Pokud prudce poklesne přetlak na zádi (oblast nízkého tlaku způsobená úplavem), tak poklesne i tah motoru.

http://www.leteckemotory.cz/teorie/teorie-01.php

prosil by som o vysvetlenie rozporu Vaseho tvrdenia "Motorové letadlo tedy letí vpřed díky přetlaku na zádi a podtlaku na přídi." a tvrdenia z Vami uvedeno odkazu "Vyvození tahu

Vše se opírá o Newtonův zákon akce a reakce - na každou akci existuje protiakce (reakce). V případě pohonu letadel je akcí prohnání vzduchu přes motoru a jeho rychlé vyfouknutí zadní částí, reakcí je potom síla, tlačící motor vpřed. Tah, síla tlačící motor vpřed, je vyvozen urychlením vzduchu, který motorem prochází. Jde tedy o rozdíl hybnosti vzduchu vstupujícího do motoru a hybnosti vzduchu z motoru vystupujícího."

kedze odkaz tvrdi ze tah je rozdiel hybnosti vzduchu pred a za motorom na zaklade akcie a reakcie, co je vsak diametralne odlisne od Vaseho tvrdenia o rozdiele TLAKOV pred a za motorom, co v ziadnom pripade neplati pre prudovy motor a potvrdzuje to aj Vami uvedeny odkaz:

"U turbínových motorů není spalovací prostor uzavřen, takže po zapálení paliva nevzrůstá tlak, ale objem plynu."

Vase popis tahu motora na zaklade rozdielu tlakov pred a za motorom je platny pre vrtulovy motor, prudovy motor vsak vytvara tah na zaklade rychlosti vystupnych plynov. Poprosil by som tiez o podrobnejsie vysvetlenie Vaseho tvrdenia ze odrazova plocha za prudovym motorom zvysi jeho tah, nejaky link napr. Dakujem

takisto, zo zakladneho aerodynamickeho principu odporu vzduchu voci prednetu je zrejme,ze tlak pred pohybujucim sa lietadlom musi byt vyssi ako za nim, rovnako ako napr. pri pohybujucom sa aute... nakoniec by som poznanenal ze tah prudoveho motora je staticka velicina, prudovy motor produkuje tah aj ked sa nehybe a teda nemoze byt zavisly na rozdiele tlakov pred a za lietadlom.. prudove lietadlo sa nehybe vdaka rozdielu tlaku pred a za lietadlom,ale vdaka kinetickej energii vystupnych plynov na zaklade akcie a reakcie

Vase tvrdenie

"Tah proudového motoru je závislý na hustotě prostředí za tryskou - v případě vakua za tryskou by byl veškerý objem vzduchu získaný spálením paliva a ohřevem stlačeného vzduchu spotřebován na jeho vyplnění" by znamenalo ze raketovy motor nemoze fungovat vo vakuu. Kedze vsak raketovy a prudovy motor vytvaraju tah na rovnakom fyzikalnom principe je zrejme ze tvrdenie nemoze byt korektne. Inymi slovami tvrdite,ze prudovy motor nevytvara tah na principe akcie a reakcie...

myslim ze pre dalsiu konstruktivnu diskusiu je potrebne odpovedat na fundamentalnu otazku: je princip tvorenia tahu rovnaky pre prudovy a raketovy motor rovnaky (akcia a reakcia) alebo prudovy motor vytvara tah na inom fyzikalnon principe ako motor raketovy....

Áno, je to rovnaký princíp, t.j. akcia a reakcia. Veď aj princíp pohonu vrtuľového lietadla je rovnaký. Aj lode, aj vlaku, aj auta, aj chôdze, atď...

potom ale nemoze byt pravdive tvrdenie ze sa prudovy motor (na rozdiel od raketoveho) "opiera" do prostredia za vystupom z motora a tym generuje tah a tym padom aj tvrdenie ze by nemohol fungovat prudovy motor vo vakuu (ak hovorime o fundamentalnom principe) z dovodu ze by namiesto vytvorenia tahu vyplnil "prazdny" priestor (kedze raketovy motor pracuje na rovnakom fundamentalnom principe ako prudovy a ocividne nema ziadny problem s vyolnanim vakua namuesto genetovania tahu). Rozdiel medzi raketovym a prudovym motorom je iba v sposobe dodavania kysliku potrebneho pre horenie paliva. Princip tvorenia tahu tym padom musi byt takisto rovnaky a musi fungovat nezavisle od prostredia na vystupe z motora. A tym padom nemoze byt korektne ani tvrdenie ze prekazka umiestnena v "spravnej" vzdialenosti od vystupu prudoveho/raketoveho motora sposobi zvysenie jeho tahu.

rozdielom medzi raketovym a prudovym motorom som nemyslel samozrejme konstrukcny,ale principialnym co sa generovania tahu tyka. prudovy motor na urychlenie potrebuje kyslik z atmosfery, raketovy si ho nesie v nadrzi..ale na vystupe z oboch motorov je situacia identicka a ani jeden z tychto motorov nepotrebuje va vytvorenie tahu prostredie do ktoreho sa "opiera". Je tento zaver korektny?

Mohol by ste si, prosím, naštudovať aspoň základy problematiky o ktorej tu takto obširne píšete?

Už ste sa prebral? Dnes už máme večer ďalšieho dňa, viete?

Ale ak máte čo, tak sypte ďalej. Uvidíme, porozmýšľame.

Mohli by ste teda napisat vecnu odpoved na otazku ako sa prudovy motor opiera do prostredia na svojom vystupe? Dakujem a detinske poznamky si prosim vynechajte.

Pan Hruskovic,ak je moja otazka

prilis komplikovana pre vecnu odpoved, budem Vam vdacny aj za odkaz na zdroj informacii,aby som si problematiku nastudoval,ako my vyssie odporucate. Rovnako by som bol rad ak by ste mi poskytli vysvetlenie co ma spokocne princip pohybu reaktivneho motora s principom pohybu chodze,lode,auta,vlaku atd.,(ako vyssie uvadzate) ak by som si mohol vybrat,poprosil by som vysvetlenie na priklade vlaku. Kedze sa v danej problematike vyznate,velmi by ma zaujimalo aj blizsie vysvetlenie tvrdenia p.Tauchmana o umiestneni prekazky za vystupom prudoveho motora tak,aby zvysila jeho tah. Este raz dakujem.

Nuz pan Hruskovic, nie som prekvapeny ze na moje otazky nemate odpoved. Dovod je jednoduchy, odpoved neexistuje, kedze otazky su nezmyselne, umyselne postavene na fundamentalne nespravnych argumentoch p.Tauchmana. Vzhladom na Vas arogantny a detinsky vstup do diskusie som ich formuloval v nadeji ze sa od Vas dozviem dalsie argumenty potvrdzujuce Vasu zasadnu neznalost problematiky o ktorej je diskusia. Dovolim si podotknut ze cela diskusia sa toci o fyzike druheho stupna zakladnej skoly, kde ste sa ocividne nesustredili na preberane ucivo ohladom Newtonovych zakonoch,v tomto pripade konkretne tretieho. Tu je sumar diskusie:

1, p.Tauchman publikoval nezmysel o tom, ze prudovy motor sa pre tvorenie tahu opiera do prostredia za svojim vystupom

2, p.Tauchman na zaklade tohoto fundamentalne mylneho predpokladu pokracoval v mylnej argumentacii dalej tvrdenim ze prudovy (a tym aj raketovy, kedze oba pracuju na uplne rovnakom principe) motor by bez prostredia na svojom vystupe nemohol produkovat tah, pretoze by plyny vyplnili prostredie za vystupom motora namiesto generovania tahu.

3, na zaklade uvedenych mylnych argumentov dalej napisal nezmysel o prekazke v spravnej vzdialenosti od vystupu prudoveho motora, co ma zvysit jeho tah.

4, dalej p.Tauchman pokracoval v nezmyselnych prikladoch zvysenia tahu prudoveho motora nad zemou, o priklade vrtulnika ci ekranoplanu nema asi zmysel vobec pisat.

5, Vrchol nezmyslov dosiahol p.Tauchman v definovani pohybu prudoveho motora na zaklade rozdielu tlakov pred a za lietadlom, toto je uz naozaj kardinalny nezmysel.

6, nakoniec ste sa do debaty zapojili Vy s odporucanim na studium problematiky prelozrnej trapnym stekom. Nijako ma neprekvapuje ze ste uz odpvede na moje otazky nenapisali.

Kedze je zrejme ze ani napriek mojej snahe nechapete zakladny princip prace prudoveho motora (ako aj p.Tauchman), prosim precitajte si tento odkaz,dufam ze bude zrozumitelny pre akterov diskusie a precitajte si ho cely: https://www.quora.com/Do-blast-defle

dokoncenie

https://www.quora.com/Do-blast-deflectors-on-aircraft-carriers-aid-takeoff-I-know-theyre-there-to-stop-personnel-and-equipment-behind-the-departing-aircraft-from-being-cooked-but-does-Newtons-third-law-come-into-play

Som rad ze som Vam rozsiril znalosti, nemate za co. Pekny den prajem

Tak přesně tenhle příběh si pamatuju z Leteckých katastrof. Trošku podezřívám autora, že opisoval přímo z něj.

Ano bylo to v leteckých katastrofách, ale v tom seriálu pár věcí zdramatizovali, aby to bylo více pro diváky. Článek, stejně jako všechny zmíněné, vychází z oficiálních vyšetřovacích zpráv.

A nebylo v reakci na tuto katastrofu zrušeno snížení tahu motorů při startu?