Národní knihovna začala s přípravou tohoto velkého projektu již v roce 2008. Skenovány jsou periodika a knihy, které v Česku vycházejí od začátku 19. století. Poslední stránka by měla být podle plánu převedena do digitální podoby v roce 2047
„Skenery však neprojde všech 1,2 milionu svazků národního bohatství z 19. až 21. století, protože řada vydání se opakuje,“ psali jsme již dříve.
Aktuálně je naskenováno asi 50 milionů stran, což je jen asi šestina plánovaného počtu.
Národní knihovna využívá různé druhy skenerů, i podle velkosti titulů. Vedle automatických skenerů jsou využívány i takové, kde jsou stránky otáčeny lidmi.
Automatické i ruční skenování
„Máme řadu knížek, které jsou ve stavu, kdy nedovolují automatické otáčení stran a robotické zpracování a k těm knížkám se musí přistupovat velmi šetrně,“ vysvětluje použití lidské práce Petr Kukač, ředitel odboru digitalizace Národní knihovny.
Specialitou je pak skener, který umí nasnímat i knihu, která nejde zcela otevřít. Celkem Národní knihovna využívá při tomto projetu 16 skenerů.
Jen pro orientaci, ruční skenování svazku o 1 000 stranách zabere 6-8 hodin. Automat to zvládne za si 3,5 hodiny.
Zaznamenaná data se ukládají na pevné disky a zálohují na magnetických páskách, jak je to obvyklé i v datových centrech.
