V Československu existovaly dva velké koncerny, v jejichž výrobním portfoliu se nacházely ve velkém objemu i parní lokomotivy. Těmi koncerny byly plzeňská Škodovka a pražská ČKD, kdy pro zjednodušení a hlavně pro přehlednost budeme používat v článku tato jména společností, pod kterými je zná každý, i když ne vždy přesně odpovídaly skutečnosti.
V případě ČKD je to ještě trochu složitější, protože vznikla až v roce 1927 spojením společnosti Českomoravská – Kolben s Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. A Českomoravská – Kolben vznikla v roce 1921 spojením První Českomoravské továrny na stroje v Praze a Kolbenovy firmy Elektrotechnická a.s.
A v případě Škodovky je to zase trochu „bizarnější“, kdy například v letech 1951 až 1965 nesla název Závody V. I. Lenina. Ale žádného Lenina tam nikdo nikdy neviděl.

Pohled na část železniční expozice na mezinárodní výstavě v polské Poznani týkající se dopravy a cestovního ruchu konané v roce 1930. První řada vlevo obsahuje lokomotivy československé, další dvě řady s koridorem uprostřed patří Italům, z pravého horního rohu se potom tlačí lokomotivy polské. První lokomotiva v naší řadě, která má na čele znak se lvem, je Mikádo (řada 387.0).
Prvním výrobcem lokomotiv na našem území se tedy stala První Českomoravská továrna na stroje v Praze, když začala v roce 1900 vyrábět původně rakouské lokomotivy řady 97 od Lokomotivfabrik Floridsdorf, které nesly po roce 1918 u ČSD označení řady 310.0. Opět pro zjednodušení budeme v následujícím odstavci lokomotivy z První Českomoravské továrny na stroje v Praze a následně z Českomoravské – Kolben počítat do množiny lokomotiv ČKD. Stejně tak lokomotivy ze strojíren Breitfeld – Daněk, kde s jejich výrobou začali dva roky před první světovou válkou.
Do roku 1959 tak bylo vyrobeno celkem 2 433 kusů parních lokomotiv ČKD. Plzeňská Škodovka začala s produkcí parních lokomotiv „až“ v roce 1920, přičemž do roku 1958 jich vyrobila celkem 3 247. V uvedených sumách samozřejmě nejsou pouze lokomotivy traťové, ale ve velkých počtech i lokomotivy průmyslové (pro podnikové vlečky apod.). A hromada lokomotiv byla určena i pro export.
Nejrychlejší parní lokomotivy ČSD
Um konstruktérů našich lokomotiv si ukážeme na nejrychlejších parních lokomotivách sloužících u Československých státních drah. „Ke škodě“ ČKD tyto lokomotivy pocházely zpravidla ze Škodovky, což trochu souvisí s tím, že v ČKD se více zaměřovali na tendrovky, tj. na lokomotivy bez vlečného tendru.
Pro potřeby článku si definujeme jako nejrychlejší parní lokomotivy ty, které měly maximální povolenou rychlost z pohledu konstrukce větší než 100 km/h. Respektive dotčené stroje si definujeme na základě označení řady podle Vojtěcha Kryšpína, kde je druhá číslice odvozena právě od maximální rychlosti. Když k druhé číslici v označení řady připočteme trojku a mezivýsledek vynásobíme deseti, dostaneme povolenou maximální rychlost v km/h.
Protože v běžně používané desítkové soustavě je nejvyšší číslicí devítka, platí tato teoreticky pro rychlosti 120 km/h a vyšší. Ale to jsou věci, kterými se nemusíme zabývat. Nakonec v provozu se zpravidla dříve dostaneme na omezení ze strany maximální povolené rychlosti na příslušné trati, a na svou maximální rychlost tak může rychlíková lokomotiva stejně zapomenout.
Přehled nejrychlejších parních lokomotiv ČSD tuzemské výroby udává následující tabulka:
Řada | Výrobce | Počet | Roky výroby | Provoz u ČSD |
---|---|---|---|---|
387.0 „Mikádo“ | Škoda | 43 | 1926 – 1937 | 1926 – 1974 |
386.0 | Škoda | 1 | 1927 | 1927 – 1948 |
486.0 „Zelený Anton“ | Škoda, ČKD | 9 | 1933 – 1938 | 1933 – 1971 |
486.1 | ČKD | 3 | 1933 | 1933 – 1968 |
399.0 „Litevka“ | Škoda | 6 | 1939 | 1943 – 1969 |
498.0 „Albatros“ | Škoda | 40 | 1947 | 1947 – 1976 |
498.1 „Albatros“ | Škoda | 15 | 1954 | 1954 – 1980 |
Pro pořádek ještě musíme uvést, že ČSD používaly od roku 1945 také osm rychlíkových lokomotiv polské výroby ze třicátých let. Polské státní dráhy (PKP) je označovaly řadou Pt31 a říšské dráhy (DR) – od nichž je ČSD podědily – řadou 19.1. U ČSD dostaly označení řady 488.0 (i když tři z nich přeznačení minulo). Nedlouho po válce však došlo k jejich návratu do Polska, protože je tam za války Němci zabavili.
V článku si dále jednotlivě, byť stručně, prohlédneme nejrychlejší parní lokomotivy československé výroby.