Místo zraněných letců modelky a playboyové
Poválečný ekonomický růst, zvyšující se klientela s masivní kupní silou na jedné straně a velké množství vysloužilých a válkou prověřených letounů na straně druhé, vnukl jistý podnikatelský záměr muži jménem Glenn Odekirk ze Southern California Aircraft Corporation. Tento stavitel letadel, spolupracovník megalomana a nadšeného aviatika Howarda Hughese přišel s myšlenou, přestavět Cataliny PBY-5A, tedy válečné stroje, na luxusní létající čluny. Jeho zhmotněnou vizi popsal v březnu 1951 časopis Popular Mechanics.
Ukázka článku časopisu Popular Mechanic z března 1951
Příďovou střílnu a pracoviště bombometčíka nahradila elegantní příď. Namísto bomb se pod každé křídlo zavěsil na speciálním – z kokpitu ovládaném – navijáku člun pro dopravu na břeh či sportovní rybaření. Zvláštní protipožární stěna oddělila motorové prostory od zbytku draku stroje, což ve spojení s komplexním protipožárním systémem zvýšilo požární bezpečnost.
Zvláštní pozornost byla samozřejmě věnována interiéru. Vznikly ložnice pro celkem osm lidí – tři dvojlůžka a dvě jednolůžka. V celém prostoru byl rozvedený audiosystém, rádio i telefony. Dále nechyběla kuchyně vybavená lednicí i mrazákem a samozřejmě toaleta se sprchou.
Z bočních střílen vznikly prosvětlené salonky, přičemž na pravoboku bylo možné využít nabídky vypouklého panoramatického okna za příplatkovou cenu 3 500 amerických dolarů (dnes tato suma odpovídá v přepočtu zhruba částce 800 tisíc korun), které v pozdějších desetiletích pomáhalo s identifikací takto modifikovaných letounů. Cena této luxusní verze Cataliny (včetně povlečení) začínala na částce 225 tisíc amerických dolarů. To v dnešních korunách zhruba odpovídá pořizovací ceně 52 milionu korun.
