 |
George Henry „Tex“ Gay Jr. se narodil 8. března 1917 v texaském městě Waco. Po skončení střední školy se přihlásil na Agricultural and Mechanical College. Protože se schylovalo k válce, přihlásil se k US Army Air Corps (předchůdce US Air Force) na letecký výcvik, ale ze zdravotních důvodů jej nevzali. Tak to zkusil u US Navy, kam ho na začátku roku 1941 přijali. V září dokončil zkrácený pilotní kurz a byl povýšen do hodnosti první důstojnické hodnosti Ensign (ENS).
Po hlavě do války
Po složení pilotních zkoušek byl přidělen k nově vytvořené 8. torpédové peruti (VT-8), pod velením zkušeného 41letého Lieutenant Commandera (LCDR) Johna Charlese Waldrona. Jednotka byla podřízena letecké skupině novotou zářící letadlové lodi USS Hornet (CV-8), zařazené do služby 20. října 1941. Lodi velel Captain (CPT) Mark Andrew Mitscher, mimochodem jeden z prvních amerických námořních pilotů (těsně před bitvou o Midway byl povýšen do hodnosti Rear admiral (RADM)).
Velitelem letecké skupiny byl Commander (CDR) Stanhope Cotton Ring, synáček komodora, vzorný student námořní akademie a „ulízaný“ důstojník. Spíše „štábní krysa“, než chlap, za kterým by šli jeho muži do pekla. Ani jako pilot nebyl žádný přeborník. Při stmelovací plavbě v Mexickém zálivu „zakufroval“ a velení musel převzít jeho zástupce LCDR Gus Widhelm, který celou skupinu dovedl zpět na palubu Hornetu.
Velitel VT-8 byl jeho pravým opakem. Měl indiánské předky i instinkty. Používal dost nestandardní postupy. Dohlížel, aby se jeho piloti zajímali o práci mechaniků, zbrojířů a radistů, dokonale znali své stroje a jejich možnosti. Nutil je ráno vstávat a cvičit. Běhal s nimi kolem letové paluby, aby si zlepšili fyzickou kondici.
LCDR John Charles Waldron s „přídavnou výzbrojí"
Pro případ sestřelení jim vtloukal, že „mají sebrat vše co by se mohlo hodit a nic nezahazovat.“ Své piloty přiměl, aby kromě běžného vybavení nosili do kokpitů lovecké nože a „pořádnou“ pistoli Colt .45 M1911 v podpažním pouzdru. Ostatním byly osádky VT-8 „pro srandu“ a mluvili o nich jako o indiánech, mexických panchos nebo o Waldronově cirkusu. Příslušníci VT-8 si o tom mysleli své.
VT-8 byla vyzbrojena letouny TBD-1 Devastator. Celokovový letoun firmy Douglas měl cestovní rychlost 206 km/h a jeho hlavní výzbrojí bylo nepříliš spolehlivé torpédo Bliss-Leavitt Mk.13. Pilot měl k dispozici pevně namontovaný kulomet Browning .50 caliber AN/M2 ráže 12,7 mm a střelec pro obranu zádi pohyblivý kulomet .30 caliber M2/AN ráže 7,62 mm. Pouze devastatory VT-8 měly na popud Johna Waldrona v zadních střelištích namontovaná dvojčata, které „si půjčil“ ze skladu náhradních dílů perutě VB-8 střemhlavých bombardérů SBD Dauntless.
V době bitvy o Midway již byly devastatory zastaralé a probíhalo přezbrojení výkonnějšími Grumman TBF/TBM Avenger, ale běh událostí po napadení Pearl Harboru způsobil, že útok z letadlových lodí u Midway vedly devastatory.
USS Hornet byla v době vypuknutí konfliktu v Norfolku na východním pobřeží USA. V březnu proplula Panamským průplavem do Pacifiku. V dubnu 1942 z jeho paluby vzlétlo 16 bombardérů B-25 Mitchell pod velením Jamese „Jimmy“ Doolittla k náletu na Tokio. Kvůli tomu nestihl, s USS Enterprise (CV-6), která nálet kryla, přijít na pomoc USS Yorktown (CV-5) a USS Lexington (CV-2) v bitvě v Korálovém moři.
Piloti peruti VT-8 krátce před bitvou u Midway, George Gay je klečící uprostřed.
Vzhledem ke způsobu a intenzitě nasazení USS Hornet neměli mladí příslušníci VT-8 příliš příležitostí k výcviku. Všichni byli absolventi zrychlených kurzů a zvládli jen základní přeškolení na TBD-1. Nikdo z nich nikdy nevzlétal z letadlové lodi s podvěšeným torpédem, natož aby ho vypustil alespoň na cvičný cíl. Nicméně, když viděli vzlety pilotů B-25, kteří byli poprvé v životě na letadlové lodi, věřili, že to zvládnou také. Před nimi byla Midway… ostrůvek, o kterém většina světa ani netušila, že existuje.
