Začíná první světová válka. Neuběhne ani dvacet hodin a vyplouvá britská loď Telconia s tajným cílem. V noci nenápadně zakotví u holandského břehu. Ze dna vyzdvihuje podmořský kabel vedoucí z Německa a přeřízne jej. Německo tak přichází o relativně bezpečné dálnopisné spojení se svými ambasádami a všechny depeše musí zasílat vzduchem - rádiem. Angličané tyto depeše zachycují a snaží se je vyluštit. Většina depeší je zašifrována podle různých kódových knih. Získanými telegramy se zabývá tzv. místnost č.40. V této místnosti je umístěno britské dešifrovací oddělení, v němž intenzívně od začátku války pracuje 40 lidí. Posuňme se na naší pouti historií dále. Je rok 1917. Po třech letech práce se kryptoanalytikům podařilo úspěšně proniknout do některých německých systémů.
Obr č.1. Zimmermannův telegram
Mezitím na evropském válčišti zuří krutá válka, žádná ze stran nemůže získat rozhodující převahu. Válka zřejmě uvízla na mrtvém bodě, v zákopech umírají a strádají naprosto zbytečně tisíce lidí. Anglie žádá USA o pomoc. Spojené státy váhají, chtějí zůstat neutrální a do války se nechtějí zapojit. Angličanům je přitom jasné, že vstup USA do války by zásadním způsobem ovlivnil výsledek války. Němci naopak chtějí, aby USA zůstaly neutrální.
Zlom nastává, když se novým německým ministrem zahraničí stává Arthur Zimmermann. V Německu se připravuje nová ofenzíva a současně bylo rozhodnuto zahájit bezpodmínečnou ponorkovou válku. Totální blokáda Anglie má přinést Německu převahu. Současně se však němečtí generálové bojí reakce USA. Zimmermann vymýšlí plán, jak odvrátit pozornost USA od dění v Evropě. Jeho plán však bude díky luštitelům v místnosti č.40 odhalen a místo vítězství Německa vtáhne do války USA a přinese pád Německa a Rakouska-Uherska. O co konkrétně šlo?
Telegram
Zimmermann chce využít dlouhodobých rozporů mezi Mexikem a USA o společnou hranici. Oznamuje proto mexické vládě, že Německo započne v nejbližší době totální blokádu Anglie. Německo má zájem, aby se vojska USA neobjevila na evropském válčišti. Nabízí tedy Mexiku dostatečné dodávky zbraní a jiného materiálu za slib, že Mexiko v případě, že by se Amerika chtěla zapojit do války v Evropě, zaútočí na jižní hranici USA.
Amerika by pak určitě zůstala mimo evropské válčiště a snažila se vyřešit své vlastní problémy. Uvědomme si, že tehdejší USA ještě nebyly tou velmocí jakou jsou dnes a navíc přesun vojenských jednotek na evropské válčiště byl komplikovaným technickým problémem. Amerika by pravděpodobně zůstala v omezené válce o své hranice s Mexikem.
Telegram s touto naprosto neuvěřitelnou a supertajnou nabídkou byl odeslán rádiem z Berlína na německé velvyslanectví do Washingtonu 17.1.1917. Zde byl přepsán a poslán dálnopisem na zastupitelství v Mexiku a následně předán mexické vládě.
 |
Ještě dříve, než se telegram dostal do Mexika, byl šifrový text k dispozici luštitelům v místnosti č.40. Luštitelé měli k dispozici několik "kořistí" (uloupených kódových knih), kódová kniha s kódem 13042 však k dispozici mezi nimi nebyla. Jednalo se o kód diplomatický a ten byl tedy pochopitelně méně dostupný než polní válečné kódy. Luštitelé na tomto kódu již tři roky pilně pracovali a v roce 1917 měli příslušnou kódovou knihu (označenou jako kódový systém 13042) již částečně rekonstruovanou. Odeslaný telegram obsahoval 150 kódů. Telegram dostali k vyluštění pánové Montgomery a Nigel de Grey. Po převodu prvních kódů oba luštitelé pochopili, že zde mají opravdu něco velice významného.
|
Obr č.2. Přepis kódů a jejich významu z části Zimmermannova telegramu
(zdroj http://encyclopedia.thefreedictionary.com/Zimmermann%20Telegram )
Vzrušením pravděpodobně nemohli kryptoanalytici ani dýchat. Pochopili, že to, co mají v ruce, je diplomatická bomba. Její zveřejnění by mohlo zatáhnout USA do války a to by znamenalo pro Němce jistou porážku. Ano, mají jasný důkaz, že Německo podněcuje válku na americké půdě!
Další články o šifrách
USA vstupují do války
Získaný otevřený text předali veliteli luštitelského oddělení admirálovi Hallovi. Ten samozřejmě věděl, že telegram nelze jen tak zveřejnit nebo předat USA. Nejprve proto musel vyřešit věčné dilema kryptoanalýzy - jak využít získanou informaci, aby se protivník nedozvěděl, že jste prolomili jeho kód. Američané určitě obsah zveřejní a Angličané potřebují mít možnost monitorovat i nadále obsah německé diplomatické pošty. Hall vymyslel vynikající plán – velmi přijatelnou legendu.
Musí Američany i Němce přesvědčit, že telegram získali již v otevřené podobě. Je pravděpodobné, že by Němci neuvěřili, že se jej podařilo získat na ambasádě ve Washingtonu. Budou tedy tvrdit, že se jej podařilo získat od podplacených státních úředníků, kteří se k němu dostali v Mexiku. Jenže zde byl problém. Hall měl k dispozici pouze telegram, který byl zaslán z Německa. Text poslaný telegrafem z Washingtonu se mohl v některých detailech lišit. Anglie tedy rychle úkoluje svého informátora v Mexiku (známého jako pan H). Agent musí za každou cenu získat telegram, který byl zaslán na ambasádu v Mexiku.
Pan H. se vloupal do telegrafní společnosti Western Union v Mexiku a zde skutečně kopii příslušného telegramu získal .
Text se opravdu lehce lišil (například byl podepsán již velvyslancem ve Washingtonu). Hall jásal - tyto rozdíly budou sloužit jako „návnada“, že Britové předali Američanům telegram získaný v Mexiku, nikoliv telegram, který byl poslán z Evropy do Ameriky.
Anglie proto konečně předává (23.2.1917) telegram do USA a současně informuje, jak jej "získala". Američané a Němci legendě uvěří. Plán vyšel perfektně a to i z hlediska politického záměru. Američané po zveřejnění obsahu vycházejí do ulic a žádají vyhlášení války Německu. V médiích a amerických vládních kruzích se objevuje spekulace, že telegram by mohl být anglickým podvrhem, který se snaží jejich stát zatáhnout do války. Na tiskové konferenci v Berlíně se dopouští německý ministr zahraničí Arthur Zimmermann neuvěřitelné politické chyby – připouští, že telegram je pravý. Následkem jeho prohlášení je, že během šesti týdnů Amerika skutečně vstupuje do války. Z války v Evropě se tak stává první válka světová.
Vstup USA do války zajistilo vítězství spojenců a záchranu bezpočtu životů v Evropě na obou stranách fronty. Zaměstnanci místnosti č.40 a další zasvěcenci ještě desítky let udrželi své tajemství. Nikdo mimo nich totiž netušil, že se jim podařilo to co málo komu - změnit dějiny.
Události kolem rozluštění tohoto pravděpodobně nejdůležitějšího telegramu během první světové války byly mnohokráte zpracovány a vyprávěny. Mezi nejvýznamnější a současně nejčtivěji zpracované je považováno dílo americké historičky a spisovatelky, nositelky ceny Pulitzerovy Barbary W. Tuchmanové - The Zimmermann Telegram (New York, 1958) z kterého jsem čerpal. V češtině můžete příběh najít v kvalitním překladu knihy výborného vypravěče Simona Singha – Kniha kódů a šifer (DoKořán, 2003).
Toulky zajímavými zákoutími kryptografie:
Šifra z doby d'Artagnana (1. díl)
Šifra z doby d'Artagnana (2. díl)
Luštitelé z dob Marie Terezie
Jak se luští kódové knihy
Zimmermannův telegram poslal USA do války
