Po vydání každé verze Windows se prakticky do několika měsíců začne spekulovat o tom, kdy vyjde další. Microsoft svoji praktiku uvádění nové generace systému chtěl změnit tím, že Windows 10 označil posledním desktopovým systémem. Další strategií mělo být jeho neustálé vylepšování. To se nestalo, protože jak dobře víme, šest let po uvedení Windows 10 se na trhu objevil systém Windows 11 a rozhodnutí Microsoftu vzalo za své. Tím prakticky každý opět na pravidelné bázi začal očekávat uvádění nových verzí – v rámci vývojových stupňů. Jenže jedenáctky u uživatelů neměly a vlastně stále nemají lehký život, a proto se možná kormidlo opět otáčí.
Proč se už neměla objevit další verze Windows
Připomeňme si, proč společnost Microsoft přišla s nápadem, že už nebude každých pár let uvádět novou verzi své vlajkové lodi mezi desktopovými operačními systémy. Postupné vylepšování dávalo větší logiku, příjmy s novou verzí by to nijak zvlášť nevylepšilo a vlastně postupná evoluce by mohla být zajímavá i pro uživatele systémů. Jenže vydání Windows 11 bylo přijato velmi chladně a ani dnes – po víc než dvou a půl letech od uvedení na trh – desítkám vůbec nešlape na paty. Proto by s tím Microsoft chtěl něco udělat.
Nové tlačítko pro Windows PC
Prakticky ihned po startu jedenáctek se vývojáři vrhli na jejich vylepšování – kontinuální. Změněno toho bylo už změněno hodně a dnes je odborníky považován systém za moderní, stabilní, bezpečný a užitečný. Uživatelé ho však stále nepřijali, třeba z důvodu hardwarových požadavků, neboť většina starších počítačů by musela být upgradována. Proto by mělo smysl uvést na trh novou verzi, jenže jak jsme se posunuli v čase, tak naše životy zasáhly nové technologie, především generativní umělá inteligence, po které je hlad.
Požadavek na 16 GB a 40 TOPS
Windows Copilot
Každá novinka s sebou však přináší jisté změny. Pomineme-li praktický přínos různých AI chatbotů, možnost generovat obrázky, hudbu apod., je potřeba si uvědomit, že zařízení a uživatelská rozhraní je na to třeba připravit. A to nejen z hlediska vzhledu, ale i výpočetního výkonu. Smutnou pravdou je, že AI při práci spotřebovává mnoho energie, protože potřebuje velký výpočetní výkon.
AI pracuje sice na serverech ve velkých datacentrech, nicméně jejich provozovatelé by jistě uvítali, aby se aspoň část výpočtů (nebo rovnou všechny) odehrávala na koncových stanicích. Typicky počítačích uživatelů. To bude však představovat potřebu mít výkonnější počítače. Například společnost Trendforce nedávno přišla s informací, že příští generace Windows by snad pro svoji funkčnost měla vyžadovat minimálně 16 GB operační paměti (což je dnes vlastně jakýsi nepsaný doporučený standard pro rychlé PC).
Sám Microsoft je v tom zapojen, protože AI využívá mimo jiné ve svém řešení Copilot. Odborníci tak tvrdí, že minimální hardwarové požadavky pro takzvaná AI PC musí být zvýšeny. Jinými slovy, ten, kdo chce využívat AI, musí mít výkonné PC. Kromě 16 GB RAM budou počítače pracující s umělou inteligencí muset zřejmě splňovat požadavek na aspoň 40 TOPS (měřítko pro výpočetní výkon), aby AI bylo možné plnohodnotně používat.
Jistým řešením by mohlo být to, že Microsoft požadavek vyřeší „chytře“. Novou verzi systému dovolí používat všem, ale AI funkce jen uživatelům s aspoň 16 GB RAM a 40 TOPS. Což by jistě bylo vhodné řešení. Nicméně specifické hardwarové požadavky jsou stále tématem spekulací založených na fámách. Některé z nadcházejících funkcí však dozajista budou vyžadovat vyhrazený hardware a neurální procesorové jednotky zabudované do nejnovějších čipů od jejich výrobců. Jedním si však můžeme v tomto případě řešení být jistí: pro běžné počítače to bude znamenat větší energetickou náročnost.
Stará PC jsou nezpůsobilá
Starší počítače nebudou pro nová Windows vhodné
Ještě před několika dny nebylo vůbec jasné, zda Microsoft updatuje stávající verzi (rozuměj, obohatí ji o vyvíjené plánované funkcionality), nebo si je ponechá do nové generace, obecně nazývané Windows 12.
Dnes už je jasné, že novinky míří do jedenáctek. Na to, zda je to správný krok, se názory liší. Nový šéf Windows totiž chce vydávat aktualizace častěji a klást důraz na to, aby se z Windows stala služba, což znamená, že funkce a vylepšení platformy se budou objevovat kontinuálně místo toho, aby se čekalo na vydání nové verze systému každých několik let. To by dávalo smysl z hlediska fragmentace Windows. Respektive jednotlivých verzí.
Pokud pomineme jiné verze než 10 a 11, potom desítky vůči jedenáctkám vedou v poměru 70:30. Desítky totiž většinou běží především na počítačích, které nejsou pro jedenáctky hardwarově způsobilé. A mnohé z těchto počítačů jsou přitom stále dostatečně rychlé a mohou vykonávat každodenní úkoly, pro které byly zakoupeny. Microsoft ví, že růst podílu Windows 11 se tak zpomaluje. Naopak nová verze Windows může některé uživatele povzbudit k tomu, aby svůj stávající počítač se systémem Windows 10 vyměnili za Windows 12.
Jenže toto bude fungovat pouze u malého procenta lidí. Většinu uživatelů prostě nezajímají nové verze Windows a s upgradem raději počkají na nové PC. Vlastně i toto je důvod, proč Microsoft překvapivě začal vylepšovat i systém Windows 10.
Problémem je fragmentace
Pokud by Microsoft letos vydal Windows 12, znamenalo by to již třetí uživatelský systém, který by musel servisovat. A tomu by se společnost jistě chtěla vyhnout. Připomeňme si éru Windows XP, respektive léta po vydání další generace.
Windows XP se zdála být věčná.
Systém Windows Vista byl přijat velmi chladně a XP dokonce vydržely v PC i po vydání verze 7 a 8. Microsoft pak musel pečovat o všechny verze najednou.
Není tajemstvím, že Windows 10 sice pomalu, ale jistě míří do důchodu (konec podpory byl stanoven na 14. října 2025). Ovšem Microsoft slíbil uživatelům, kteří ho budou chtít nadále používat, že si mohou podporu zaplatit (na tři roky) a tak získat bezpečnostní aktualizace na delší dobu.
Závěrem
Microsoft se velmi rychle stává AI společností a akcionáři chtějí, aby její technologie včetně AI služby využívalo co nejvíc lidí. Proto se AI, respektive rozhraní Copilot propisuje do současné verze už od loňského roku a nečeká se na velký upgrade systému nebo vydání zcela nové generace.
Cílem Microsoftu by však mělo být zastavit sílící fragmentaci verzí Windows a udělat to, co se povedlo společnosti Google s jejím Chrome OS. Schválně – jaká verze je nyní v Chrome OS ta nejnovější? Nevíte? Nevadí, protože to není důležité. Vývoj je kontinuální a uživatele verze prostě nezajímá – je to jen číslo, stejně jako náš věk. Jejich uživatelé se přitom s příchodem nové verze ve většině případů upgradu nebrání. Tak proč by to měli dělat uživatelé Windows?
Není tedy otázkou, kdy přijdou Windows 12, ale jak Microsoft vyřeší problematiku kontinuálního posouvání svého operačního systému. Zůstane u Windows 11 a časem označení přestane používat? Nebo přece jen vydá Windows 12 (pokud ano, tak se zřejmě stane až v příštím roce) a už u něj zůstane?
Jedno je jisté, letos se kromě evolučních vylepšení opět dočkáme velké aktualizace – verze 24H2 nahradí verzi 23H2. Ta se objeví na podzim a bude obsahovat řadu novinek, zřejmě v čele s další integrací AI do systému.
A jak to vidíte vy? Dejte vědět v diskusi.
