Internetem se valí lavina a jmenuje se spam

Na téma spamu a způsobech jak s ním bojovat byly napsány tisíce článků. Neslibujeme vám zázračný způsob, jak se spamem jednou provždy zatočit. V dnešním článku si pouze připomeneme, co to spam je a jak se proti němu dá bojovat.

Každý uživatel internetu už o spamu minimálně někdy slyšel, ale mnohem pravděpodobněji se s ním setkal na vlastní kůži. Co si však pod pojmem spam představit? Ve své podstatě je spamming rozesílání nevyžádaných emailů ve snaze vnutit je lidem, kteří by jinak o ně neměli vůbec zájem. Většinou se jedná o obchodně zaměřené nabídky většinou pochybných produktů, poloilegálních služeb nebo návodů na rychlé zbohatnutí.

Spamming má za sebou bohatou minulost

Ačkoli by se mohlo zdá, že spamminig se objevil teprve nedávno, pravdou však je, že tento fenomén je mnohem starší než samotný internet. Historicky první nevyžádaný email rozeslal již v roce 1978 Gary Thuerk, který se tímto způsobem snažil najít práci. Tehdy se však nejednalo o internet, tak jak ho známe dnes, ale o jeho předchůdce síť Arphanet. Ale ani komerční spam, tak jak ho známe dnes, není žádnou novinkou. Letos jsme si připomněli deset let, od okamžiku kdy

Úryvek z epizody pořadu Monty Python's Flying Circus

"Well there's egg and bacon; egg, sausage and bacon; egg and spam; bacon and spam; egg, bacon, sausage and spam; spam, bacon, sausage and spam; spam, egg, spam, spam, bacon and spam; spam, spam, spam, egg and spam; spam, spam, spam, spam, spam, spam, baked beans, spam, spam, spam and spam; or lobster thermidor aux crevettes with a mornay sauce garnished with truffle pate', brandy and a fried egg on top of spam."

byla poprvé odeslána komerční pošta. Stalo se tak 12. dubna 1994, kdy jistý advokát ze Spojených států rozeslal do NewsGroups Usenetu avízo na svou kancelář. Podle některých zdrojů se mělo jednat přímo o reklamu na podání přihlášek do loterie o zelenou kartu, která umožňuje držiteli trvalý pobyt v USA. Rozesílateli měl tento spam údajně vydělat 100 – 200 tisíc dolarů a to přesto, že si uživatelé skupin nenechali tuto nevyžádanou poštu líbit a odpověděli na něj ve zhruba 35 tisících kopiích, které zabraly celkem 73 GB prostoru. Tehdy se ovšem ještě spam nejmenoval spam. Tento název vymysleli sami uživatelé sítě Usenet podle jednoho televizního skeče legendární britské satirické skupiny Monty Python, ve kterém číšník nabízí návštěvníkům restaurace ke každému pokrmu přílohu „spam“.

Spamming zažívá své zlaté časy

Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Symantec, která během července vyhodnotila přes 100 miliard odeslaných emailů, tvořily nevyžádané e-maily 65 procent veškeré odeslané elektronické pošty, přičemž největší procento spamu

Pokud tráví běžný uživatel mazáním spamu 5 minut denně, vznikají podniku o 1500 uživatelích náklady na 125 člověkohodin denně a 2750 člověkohodin měsíčně.

tvořila reklama, za kterou následovala pornografie. Není proto divu, že proti spammerům zuří nesmiřitelný boj nejen ze strany jednotlivců a firem, ale i samotné státní moci. Podle studie společnosti IDC stráví uživatelé internetu, kteří nepoužívají anti-spamový filtr, denně četbou a mazáním nevyžádané pošty zhruba 10 minut. Což znamená, že společnost, která zaměstnává pět tisíc lidí, přijde jenom díky tomu ročně o 4,1 milionu USD. V IT branži je přitom stav ještě vážnější. Zaměstnanci, kteří filtr nepoužívají věnují spamu denně 43 minut. Zatímco s ochranou by byla tato doba méně než poloviční. Vyplývá to z průzkumu mezi 1000 IT manažerů z celých Spojených států.

Při 1500 uživatelích přišla česká firma v roce 2003 díky spamu na mzdových nákladech zhruba o 260.000 Kč měsíčně.

V České republice žádný podobný oficiální průzkum neproběhl a odborníci odhadují škody způsobené spamem na desítky milionů korun. Přesto existuje studie na toto téma, kterou provedla v roce 2003 v rámci své diplomové práce studentka ekonomie Martina Bártíková. Ačkoli žádná z oslovených společností nedokázala vyjádřit v plném rozsahu náklady na boj se spamem. Hrubý odhad skutečných nákladů, ve kterém ovšem nejsou zahrnuty další náklady na aktivní boj proti spamu, získáme kalkulací se mzdovými náklady, které platí firmy zaměstnancům za zbytečně stráveným čas mazáním spamu.

Pokud věnuje průměrný uživatel mazání spamu 5 minut denně, vznikají v podniku, ve kterém je 1500 uživatelů, denně náklady na 125 člověkohodin, což je 2750 člověkohodin za měsíc. Při použítí průměrné mzdy v ČR za 1. – 3. čtvrtletí roku 2003, která činila 16.321 Kč, byly náklady vyčísleny na zhruba 260.000 Kč měsíčně. Vzhledem k výraznému nárůstu objemu spamu a růstu průměrné mzdy, je možné tuto částku považovat pouze za orientační.

Související články:

Mezistátní antispamová aliance chce zavařit všem spamerům

Nový zákon zasílání spamu českým uživatelům neomezí, tvrdí firmy

Bezpečnost v digitálním světě - Spam a jak se mu bránit

Mezistátní antispamová aliance chce zavařit všem spamerům

Hackeři zlenivěli; nejvíce spamu odejde z USA...

Japonskými verši proti spamu

Centrum.cz likviduje spam pomocí statistiky

Gates chce zastavit spam a zvýšit úroveň bezpečnosti

Seznam zavedl kvalitní filtr proti spamu zdarma

Dva ze tří e-mailů jsou spam

Český antispamový zákon se mnohým nelíbí

Výrobce Viagry začal bojovat proti spammerům

Antispamový zákon jde do rukou prezidenta

Microsoft vyhrál spor nad spammerem o 4 mil. USD

Austrálie, Británie a USA bojují společně proti spamu

I zaměstnanci AOL umí prodávat klientské adresy

Další krok ČR k antispamovému zákonu

Američané nemohou zatočit se spamem

Buffalo Spammer jde na 7 let za mříže kvůli rozesílání nevyžádané pošty

Spam ochromil parlament, když projednával zákon o nevyžádané poště

Dalšímu rozmachu spammingu nahrávají dva faktory. Odesílatel spamu vznikají v souvislosti s touto činností minimální náklady, přičemž většina nákladů leží na bedrech příjemce a poskytovatele připojení. Druhým faktorem je fakt, že i přes úpornou snahu o potírání spamu a některé dílčí úspěchy pratispamového tažení se stále nepodařilo najít způsob, jak definitivně znechutit spammerům jejich podnikání. Přesto má boj proti spamu své opodstatnění, byť se jedná o běh na dlouhé trati.

Boj proti spammingu probíhá na více frontách

Prvním způsobem boje proti spamu je použití nejrůznějších více či méně účinných anti-spamových filtrů (viz článek Zajímavé programy a utilitky ke stažení zdarma - poštovní filtry proti spamu). Další způsoby potírání spammingu se snaží zasáhnout přímo rozesílatele nevyžádané pošty. Postižené společnosti podávají hromadné žaloby a stále více států přijímá anti-spamové zákony, které zakazují rozesílání nevyžádaných emailů a porušení tohoto zákazu přísně trestají. Spamming však nezná hranic. Podle studie společnosti Commtouch pochází 99% celosvětového objemu spamu pouze z pěti zemí. Největší část spamu a to 55% pochází ze spojených Spojených států za kterými následuje, Čína, Jižní Korea, Rusko a Brazílie. To také bylo důvodem vzniku mezinárodní dohody o boji proti nevyžádané poště, kterou ratifikovala Velká Británie, Spojené státy a Austrálie. V ní se signatáři zavázali ke společnému boji svých regulačních úřadů pro telekomunikace a ochranu spotřebitelů proti těm, kteří hromadně rozesílají nevyžádanou poštu.

Česko nechce zůstat v boji se spamem pozadu

Prezident Václav Klaus nedávno podepsal nový zákon o některých službách informační společnosti, který mimo jiné reguluje i oblast spamu a povoluje pouze obchodní sdělení podle takzvaného sdělení takzvaného systému opt-in, tedy pouze z výslovným souhlasem adresáta. Za rozesílání nevyžádané elektronické pošty může být uložena pokuta až 10 milionů Kč.

Přijetí tohoto zákona bylo nutností nejen kvůli našemu členství v Evropské unii, která se snaží koordinovat boj proti spamu v jednotlivých členských státech, ale především vyplynulo z potřeby mít tuto oblast řádně ošetřenou zákonem. Přesto by bylo bláhové se domnívat, že problém spamu zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Ostatně uznává to i předkladatel zákona ministr informatiky Vladimír Mlynář, který řekl, že není tak naivní, aby si myslel, že jeden zákon spam zcela potlačí, přesto jde podle něj o krok správným směrem.