Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Před 100 lety se narodil Dubček. Budil naděje, přinesl zklamání

  0:05
Alexander Dubček se stal v roce 1968 ztělesněním pokusu o reformu komunistického režimu v Československu, jeho usměvavá tvář vyvolávala u většiny obyvatel naději na změnu k lepšímu. Pražské jaro ovšem umlčel vpád armád Varšavské smlouvy a Dubček, který ještě jako šéf parlamentu stihl podepsat nechvalně proslulý „pendrekový zákon", se ocitl v nemilosti.

Dubček, který většinu mládí strávil v Sovětském svazu, kde jeho rodiče v rámci dělnického družstva Interhelpo pomáhali budovat socialismus, působil v 50. a 60. letech minulého století jako profesionální stranický funkcionář, od roku 1963 byl nejvýše postaveným mužem Komunistické strany Slovenska. 

Na vrchol mocenské pyramidy jej v lednu 1968 vynesly frakční boje ve vedení komunistické strany. Jako kompromisní kandidát tehdy Alexander Dubček ve funkci vystřídal prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Antonína Novotného (který ještě do března 1968 vydržel ve funkci čs. prezidenta).

Šestačtyřicetiletému Slovákovi, který byl známý jako nekonfliktní, přátelský a vlídný člověk, se podařilo spojit názorové proudy ve straně a díky své popularitě mezi lidmi se stal hlavní tváří pokusu o vytvoření „socialismu s lidskou tváří“. Demokratizační proces však 21. srpna 1968 ukončila vojenská intervence členů Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. 

Pendrekový zákon

Několik dní poté Dubček spolu s dalšími čs. představiteli podepsal takzvaný moskevský protokol, jenž okupaci legalizoval a položil základy následné „normalizace“ poměrů v zemi. Dubček později podpis označil za svou prohru. V dubnu 1969 ho přesto sesadili z funkce prvního tajemníka a dalších funkcí ve straně.

Na krátký čas se stal ještě předsedou Federálního shromáždění (od dubna do října 1969) a poté velvyslancem v Turecku. Jako šéf parlamentu podepsal 22. srpna 1969 takzvaný „pendrekový zákon“, který umožnil perzekuci demonstrantů, kteří v den prvního výročí okupace protestovali proti poměrům v zemi. 

Díky zákonu bylo možné zadržet zatčené až na 21 dní, inscenovat rychlé soudy nebo vyhazovat lidi ze škol a zaměstnání. Tato represivní norma se spolu s podpisem protokolu v Moskvě stala základem Dubčekova nejednoznačného hodnocení. Zatímco pro jedny je symbolem boje za svobodu a demokracii, druzí mu vyčítají slabost, opatrnost a nerozhodnost.

Poté, co v červnu 1970 skončil jako ambasador v Turecku, byl Dubček vyloučen z komunistické strany a v následujícím období pracoval jako dělník a technický úředník, žijící pod dohledem Státní bezpečnosti. Jeho stručný protestní dopis stranickým představitelům z roku 1974 zůstal bez odezvy, někdejší první tajemník strany si také držel odstup od aktivit disentu. 

Návrat do politiky

Z ústraní částečně vystoupil až po nástupu Michaila Gorbačova k moci v SSSR. Velký ohlas ve světě vzbudil Dubčekův rozhovor pro italský list L’Unita v lednu 1988. Příležitost k návratu na politické výsluní mu však přinesl až pád komunistickému režimu.

Po listopadu 1989 byl Alexander Dubček jedním z vážných kandidátů na prezidenta, pro jeho osobu hovořila zejména skutečnost, že se i po mnoha letech v ústraní těšil sympatiím nezanedbatelné části zejména slovenské veřejnosti. O nejvyšší státní post se však hodlal ucházet i někdejší disident a hlavní tvář sametové revoluce Václav Havel. Po řadě jednání nakonec Dubček, byť nerad, souhlasil s tím, že se ujme křesla předsedy parlamentu. Do Federálního shromáždění byl kooptován 28. prosince 1989 (den před Havlovým zvolením hlavou státu) a ještě týž den se stal jeho předsedou. Naplnil se tak i obyčej, podle kterého byly nejvyšší funkce ve státě rozděleny mezi Čecha a Slováka.

Předsedou federálního zákonodárného sboru byl Dubček až do posledních československých voleb v červnu 1992. Odolal i pokusům o odvolání, jako třeba po schválení lustračního zákona, od něhož se distancoval. A jako zastánce společného státu měl problémy také se slovenskými poslanci toužícími po samostatnosti. 

Tragický konec

O politikovi, jenž se v březnu 1992 stal předsedou Sociálně demokratické strany Slovenska, se uvažovalo také jako o možném prezidentovi samostatné Slovenské republiky. Jejího vzniku se však Dubček nedožil. V listopadu 1992 podlehl zraněním, která utrpěl počátkem září téhož roku při havárii na dálnici D1 u Humpolce.

I téměř tři dekády po jeho smrti je Dubčekovo dědictví rozporuplné. Zatímco Václav Havel mu v lednu 2003 na samém konci svého prezidentského působení udělil Řád Bílého lva I. třídy in memoriam, současná hlava státu neváhala Dubčeka před několika lety ostře kritizovat. V lednu 2018 v projevu k oslavám stého výročí vzniku Československa Miloš Zeman řekl, že Dubček patřil mezi ty, kteří se v roce 1968 „podělali hrůzou“. 

Zemanův výrok ale vyvolal v České republice i na Slovensku nelibost. „Zeman je člověk, který jen kritizuje, a to nejen mého otce,“ reagoval například Dubčekův syn Pavol.

Autor:
  • Nejčtenější

Hackerský průlom. Z peněženky, k níž zapomněl heslo, získal miliony dolarů

v diskusi je 76 příspěvků

28. května 2024  18:02

V roce 2013 přišel Michael při poruše pevného disku o heslo k digitální peněžence, ve které měl...

Benzín dodá špagetám říz, pizzu vylepší lepidlo. Googlu se zbláznila AI

v diskusi je 92 příspěvků

29. května 2024

Snad žádná jiná technologie se nevyvíjela tak rychle jako v posledních měsících umělá inteligence....

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Nejtěžší dělostřelecká baterie bojující proti invazi měla kanony z Plzně

v diskusi je 35 příspěvků

2. června 2024

Invazní síly mířící přes Kanál k plážím Normandie spatřila jako první posádka těžké dělostřelecké...

ANALÝZA: Štve vás elektromobilita? Možná vás překvapí, co vám utvořilo názor

v diskusi je 528 příspěvků

5. června 2024

Informace se na nás valí ze všech stran, a zejména s rozvojem sociálních sítí začalo být běžné, že...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Nejlepší přítel zabijákem. Čína testovala robotického psa s útočnou puškou

v diskusi je 46 příspěvků

29. května 2024  11:23

Čína během společného vojenského cvičení Číny a Kambodži „Zlatý drak 2024“ testovala robotického...

Boeingu se podařilo překonat smůlu a vyslal lidi do vesmíru

v diskusi je 6 příspěvků

5. června 2024  14:38,  aktualizováno  16:53

„Je to sice dál, ale zato horší cesta,“ mohou si připomenout nesmrtelnou hlášku ze Sněženek a...

Po mnoha letech zpoždění přijde start nové evropské rakety Ariane 6

v diskusi je 8 příspěvků

5. června 2024  11:28

Evropská raketa Ariane 6 by měla poprvé odstartovat 9. července z kosmodromu Kourou ve Francouzské...

ANALÝZA: Štve vás elektromobilita? Možná vás překvapí, co vám utvořilo názor

v diskusi je 528 příspěvků

5. června 2024

Informace se na nás valí ze všech stran, a zejména s rozvojem sociálních sítí začalo být běžné, že...

Na hrotu Dne D byla britská kluzáková pěchota

v diskusi je 11 příspěvků

5. června 2024

První bitvou při vylodění v Normandii bylo obsazení klíčových mostů přes Caenský plavební kanál a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Vznikající nádor v těle signalizuje celá plejáda příznaků, říká neurochirurg

Premium Narodil se v USA, zkušenosti sbíral i ve světě, ale doma je v Praze. Specialista na operace mozku Jan Šroubek si nyní...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů. Parťákem mu po...

Posedlost sexem, tíže lásky, nekrofilie. Gejšin příběh zmátl Japonsko

Vine se jím sex, mocná záliba v sexu. Rovněž láska. Neukojitelná, doslova vražedná. Onen příběh se odehrál v kulisách...

Brankář Dostál zklamal fanynky. Randí s finskou volejbalistkou, bývalkou Nečase

Neprůstřelný gólman Lukáš Dostál (23) byl hvězdou letošního mistrovství světa v hokeji. Nadšení z něj byli nejen mužští...

Hejt není názor, říká Arichteva. Žena herce Blažka jí doporučila plastiku prsou

Herečka Veronika Arichteva (38) se stala terčem kritiky manželky herce Filipa Blažka (50). Jolana Blažková (44) se...