Balení
Každý výrobce se snaží zaujmout potencionálního zákazníka odlišným způsobem. Někdo nakupuje drahou televizní reklamu, někdo hromadě spamuje cizí poštovní schránky a ti další sází na dobré jméno. Nizozemská firma EPoX na to šla od lesa a svoje základní desky začala exkluzivně balit do plastových brašen. Pokud tedy někde na přiložených obrázcích vidíte cosi jako "kabelku" v extravagantních barvách (kombinace svítivě zelené a svítivě oranžové je vážným tématem pro psychiatra, nejlépe doktora Chocholouška), pak se jistě díváte na balení základní desky EPox 4 BDA2+.
Uvnitř se nachází klasická krabice na 
motherboardy, tentokrát vyvedená v zelené khaki barvě. (Svítivě zelená + svítivě oranžová + khaki = wow! no to je super!)
Ale dost bylo legrácek, daleko důležitější je to, co potencionální kupec nalezne uvnitř krabice.
A výbava je skutečně bohatá, posuďte sami, co za bratru 5400 Kč případný kupec dostane:
- Základní deska EPoX 4 BDA2+
- Kompletní uživatelský manuál k základní desce (v angličtině)
- Uživatelský
manuál k RAID řadiči HighPoint (v angličtině)
- Brožurka s popisem součástí na desce v několika jazycích (ale bez češtiny)
- CD s ovladači
- CD s programy Drive Image 4.0 a Partition Magic 6.0
- Instalační disketa k RAID řadiči
- 40 žilový IDE kabel U-DMA 33
- 80 žilový IDE kabel U-DMA 66/100
- 34 žilový kabel k disketové mechanice
- 2 přídavné USB konektory
- 1 základna k retenčnímu mechanismu a 4 šroubky
Manuál
Nejdůležitější součástí výbavy je (hned po CDčku s ov
ladači) manuál. Našinec, který neumí ani "ň" anglicky se toho moc zajímavého nedoví - právě v angličtině je totiž celý manuál napsán. Ti kteří angličtinou nevládnou ale nemusí zoufat. Naleznou i řadu ilustračních obrázků, podle kterých se mohou částečně v problémech orientovat. Každý zásadní krok, jako je instalace procesoru nebo retenčního mechanismu, je jimi doplněn. Uživatel je krok za krokem veden i instalací ovladačů a softwaru potřebného pro bezchybnou funkci počítače. Vysvětleny a popsány jsou jednotlivé položky obsažené v zaváděcím programu počítače, v BIOSu a je doporučeno optimální, nebo standardní nastavení. Na úplně poslední straně je odkaz na internetové stránky výrobce a v poslední příloze pak vysvětlení k jednotlivým kódům, které se mohou vyskytnout na chybovém displeji.
Bližší pohled na desku
Základní deska EPoX 4 BDA2+ je určena pro všechny procesory Intel Pentium 4 vyrobené 0.13ti mikronovou technologií a určené do patice mPGA478. Je postavena na čipsetu Intel 845D.
Tady je bližší technická specifikace:
- EPoX 4 BDA2+ (Revize 1.1)
- Formát desky Full
ATX (305 mm x 245 mm)
- Čipset i845D (Intel)
- NorthBridge i82845
- SouthBridge i82801BA
- ATA-133 IDE RAID řadič HighPoint HPT 372
- 2 pozice pro 266 DDR SDRAM PC2100
- 6 slotů PCI
- 1 AGP slot 4x/2x
- 1 slot CNR
- 2 IDE konektory
- 2 RAID konektory
- 1 FDD konektor
- 2 + 2 USB porty
- PS/2 myš
- PS/2 klávesnice
- 2 sériové porty
1 paralelní port
- 1 integrovaná zvuková karta + gameport (standard AC97)
- 1 integrovaný modem (standard AC97)
- BIOS Award flash EPROM (verze BIOSu: 6A69VPACC-00)
- POST BIOS display
Deska je navržena poměrně zdařile. Kolem patice pro procesor je pečlivě dodržen standard Intelu a tak se sem retenční mechanismus pro chladič spolehlivě vejde. Vše do sebe dokonale pasuje a tak je instalace procesoru a chladiče bezproblémová. Zajímavé je, že výrobce se přizpůsobil natolik, že zmenšil jeden z kondenzátorů na straně jedné a na straně druhé ho posunul tak, aby se sem 
vešly západky od chladiče a šly bezproblémově namontovat i demontovat. Kolem oblasti starající se o přísun napětí pro procesor jsou mohutné kondenzátory vysoké bezmála dva a půl centimetru. To má jediný cíl a to v podobě zachování dobré stability. NorthBridge čipsetu je osazen aktivním chlazením o které se stará větráček CoolerMaster. O kvalitách větráčku můžeme spekulovat, nicméně faktem je, že ho prověří až dlouhodobý provoz. Vedle napájení již zmíněného CoolerMastera je i nový, čtyř-pinový hranatý konektor pro dodatečný přísun proudu pro procesor. Je tedy zřejmé, že pro tuto desku budete patrně potřebovat i nový zdroj, který tento standard podporuje.
Trošku zklamáním je to, že deska je osazena pouze dvěma banky pro paměti DDR a to i přesto, že by se sem minimálně ještě jeden pohodlně vešel.
Paměťové moduly se ale nedají vymontovat za předpokladu, že je instalována poněkud delší grafická karta. To je u většiny základních desek pravidlem, neboť grafická karta většinou překáží. 
Dalším, tentokrát příjemným překvapením je počet PCI slotů. Je jich celkem 6, z toho jeden sdílený s CNR slotem. ISA slot už na této základní desce nenajdete a myslím že to většině ani vadit nebude - PCI slotů není nikdy dost.
Základní deska dokáže řídit otáčky dvou přídavných větráků a to jeden pro lepší odvod tepla ze skříně a jeden přímo ve zdroji. Řízení otáček větráku pro chlazení procesoru je samozřejmostí.
K desce přiložené IDE kabely jsou opatřené západkami aby konektory neměly šanci vypadnout a aby se nemusely lepit. I taková "maličkost" se cení.
Naprostou lahůdkou je potom display umístěný v rohu desky. Ten stručně a jasně informuje v číselných kódech o všem, co se s deskou děje. O 
všech procesech, které právě probíhají a samozřejmě také o všech chybách, které mohou nastat s deskou, nebo s nastavením. Pokud se tedy v BIOSu v nastavení nějaké položky spletete, 
stačí jediný pohled na display a hned víte, kde jste udělali chybu.
Každé nové řešení má ale i stinné stránky. Start počítače například neproběhne v případě, že náhle vytáhnete myš. Pokud je v BIOSu myš právě povolená, základní deska to považuje za chybu a počítač se nenastartuje. Je to dáno tím, že start je vázán na protokol o chybách a v něm se jednotlivé položky prověřují postupně. Vše tedy budí dojem, že nějaká oklika a přeskočení "chybné" součásti není povolena.
BIOS a nastavení
Kromě standardních funkcí, jako je například 
autodetekce pevného disku a všech IDE zařízení, nabízí BIOS i řadu speciálních a rozšířených možností jak dohnat systém k vyšším výkonům. To s sebou přináší jistá rizika, ale výhody jsou na první pohled lákavé. Pokud tedy podlehnete oněm svodům, pak vězte, že tou první zajímavou položkou je časování pamětí.
Můžete nechat na BIOSu, aby vybral ideální nastavení, nebo mu vnutit svoje, agresivnější. V takovém případě bude zápis a čtení z paměti RAM probíhat rychleji a zvýší se její propustnost. Riziko je v tom, že nemusí ve vynuceném kratším čase pro čtení a zápis proběhnout potřebná synchronizace a programy budou častěji dělat chyby.
V BIOSu ale některé věci chybí. Postrádal jsem například manuální nastavení rychlosti AGP sběrnice. Známé AGP 2x nebo 4x zde není. To by například mohlo v případě instalace nějaké problémové grafické karty znamenat s určitostí potíže. A ačkoliv BIOS umožňuje měnit voltáž jak procesoru, tak AGP portu! a voltáž pamětí se dá nastavit manuálně switchem (jumperem) přímo na desce, tak voltáž čipsetu nepochopitelně chybí. Přetaktování čehokoliv Intelu prostě nevoní.
Instalace přibaleného softwaru a důležitých ovladačů byla bezproblémová. Vše probíhá prakticky automaticky a uživatel nemusí nad ničím dlouze přemýšlet.
Zběžná kontrola registrů operačního systému Windows 98 
pak odhalila i bezchybnost automatické instalace, takže v tomto ohledu nebylo co řešit.
Praktické zkušenosti
Jak jsem uvedl výše, BIOS dovoluje provádět s výkony doslova psí kusy. Je to dáno hlavně tím, že umožňuje měnit frekvenci FSB - a to v krocích po 1 MHz. To pochopitelně neuniklo naší pozornosti a jelikož jsme měli k dispozici předimenzované chlazení, bylo rozhodnuto: Hurá na přetaktování!
Pokusným králíkem se pro tentokrát stal procesor Intel Pentium 4 se základním interním taktem 1.6 GHz (1600 
MHz). Našeho "Willíka", jak jsme tento procesor s jádrem Willamette a 256 KB velkou L2 Cachí v redakci pojmenovali, čekaly horké chvilky (a nejenom jeho). Naštěstí byl od výroby řádně zahořen a dobře chlazen - takže žádné neočekávané problémy nenastaly.
To deska už na tom tak slavně nebyla. Přeci jenom postupně vypluly na povrch některé její slabiny - díky kterým se přímo o overclockerský sen nejedná. Při postupném zvyšování rekvencí se totiž vše zastavilo na možnostech na desce instalované zvukové karty. Té vysoké frekvence nedělaly vůbec dobře a ani jiným on-board zařízením. Nepomohlo ani to, že BIOS umožňuje nastavit poměry AGP/FSB, PCI/FSB a že se dá on-board
zvuková karta zakázat.
Výsledný takt 1.95 GHz, ale také není vůbec špatný. I když v uvozovkách stabilní a plně funkční systém byl mnohem níže a to na hranici 1.8 GHz.
Hodnocení
Deska i v základním nastavení podává velmi dobré výkony. Spokojeni s ní budou zejména ti, kteří hledají kompletní řešení a nechtějí utrácet za další periferní zařízení. Ocenění zaslouží zejména kontrolní display okamžitě informující o chybách.
- Klady: Kvalitní manuál, dobré výkony, dobrý čipset, dobrý layout, podpora široké palety procesorů Intel, dobrá rozšiřitelnost, stabilita, bezproblémová
instalace, POST port + display, kvalita
- Zápory: Pouze 2 banky pro DDR paměti, zatím neúplný BIOS pro nejnáročnější uživatele
Základní desku EPoX EP-4BDA2+, paměť V-Data DDR SDRAM PC266 a procesor Intel Pentium 4 1.6 GHz do testu zapůjčila firma ABI s.r.o.
Testovací skříň zapůjčila firma Asbis.cz
