Komety jsou podle astronomy považovány za „časové konzervy“ z dob vzniku a formování naší sluneční soustavy. Měly by se skládat z velké části z materiálů, které byly přítomné v protodisku kolem Slunce před více než čtyřmi miliardami let a umožnit nám tak vytvářet lepší modely vzniku nejen planet, ale i samotného života. Modely, které by odteď měly nejspíše začít zahrnovat i přítomnost alkoholu.
Na kometě Lovejoy, která se středu naší soustavy podívala v lednu 2015 (a málem cestu tentokrát nepřežila). Byla velmi jasně viditelná (dokonce i pouhým okem), a tak se v jejím ohonu vědcům dobře hledali i stopy méně zastoupených organických molekul. A tak se poprvé podařilo na kometě zachytit i stopy jedné z lidmi nejoblíbenějších chemických sloučenin vůbec, jednoduchého alkoholu etanolu, píše v časopise Scientific Advances tým kolem Francouze Nicolase Bivera.
Etanol byl už známý z jiných zákoutích kosmu, třeba právě zárodečných oblaků prachu kolem jiných mladých hvězd, na kometě se ho ale podařilo identifikovat vůbec poprvé. Premiéru si odbyl i jednoduchý monosacharid glykolaldehyd. Celkem se podařilo objevit 21 organických molekul, ostatních 19 ovšem už bylo objeveno v kometách dříve.
Etanol není na kometě nijak hojný (i proto se nenašel dříve). V ohonu komety tvořil jen 0,12 procenta množství uvolňované vody. (A podle jiného srovnání kometa během maximálního příblížení ke Slunci ztrácela každou vteřinu 20 tun vody, ale zároveň jen množství alkoholou odpovídající zhruba 500 lahvím vína, tedy zhruba kolem 25 až 30 kilogramů etanolu za sekundu.
Výsledek není přelomový, ale naznačuje (třeba díky poměru zastoupení etanolu proti příbuzným látkám, jako je metanol) například, jak vypadalo chemické prostředí v protodisku kolem Slunce a jaké chemické reakce v něm mohly probíhat nejčastěji.
