Lidská přirozenost s nástupem internetu nezmizela. Máme sice na dosah informace z celého světa a výzkumné nástroje, o kterých se nesnilo tajným službám před dvaceti lety, ale to neznamená, že ten potenciál umíme využít. Pořád jsme lidé. Pořád hledáme zkratky, jak si ušetřit práci, jak zbohatnout, jak se vytáhnout, jak se zabavit a jak si užít. Z toho nejspíše pramení i naše internetové zlozvyky.
Zatímco ve skutečném světě vám hodně zlozvyků projde (zkrátka proto, že se odehrávají mimo hledáčky kriminálních živlů nebo jsou těžko zneužitelné), na webu jsou zlozvyky snadno zneužitelné. Není těžké najít chyták a ten pak rozeslat milionům lidí. I když se chytne jen procento z nich, pořád je to velký výdělek, který se útočníkům vyplatí. Podívejte se, jak vaše zlozvyky mohou ohrozit váš každodenní život. A zkusíme poradit, jak se jim vyhnout.
1. Dáváte si všude stejné heslo. Jste tak ideálním terčem hackerů
Každý uživatel internetu už asi slyšel, že by si měl vytvořit „silné“ heslo. A možná i tuší, co to znamená: nesmí to být slovo ze slovníku, jsou v něm číslice a malá a velká písmena. Jenže mnoho lidí má nebezpečný zlozvyk, pro všechny služby používají stejné heslo. A to je problém.
Není heslo jako heslo. Třeba heslo jako heslo vlastně ani není heslo.
Řekněme, že vaše heslo je „b3r.m00dGBew“. Silné heslo, bezesporu. Ale pokud jej použijete pro dvacet různých internetových služeb, dali jste dvaceti službám svůj e-mail a svoje heslo. Některé tyto služby mohou heslo přímo zneužít. Od jiných heslo třeba ukradnou hackeři. Na webu jsou desítky milionů hesel ke stažení a mnohem více se jich pohybuje na hackerských fórech, kde se s uživatelskými hesly čile obchoduje.
NÁVOD: Jak pracovat s heslyDetailní návod Technet.cz |
Jak se zlozvyku bránit: Neopakujte hesla. Používejte různá hesla pro různé služby. A ne, obvykle nestačí před heslo dát nějaké jiné písmeno, i to si už automaty umí ohlídat. K důležitým službám, třeba k hlavnímu e-mailu nebo bance, používejte dvoustupňové ověření. Pokud máte pocit, že se to nedá zvládat, využijte pomocníky v podobě správců hesel. Ale buďte opatrní, správce hesel musí vaše hesla ukládat v šifrované podobě, jinak byste šli z bláta do louže.
2. Klikáte a nečtete. Hrozí vám viry i nepoužitelný počítač
Každý uživatel počítače „souhlasil“ za svůj život se stovkami stránek právnických dokumentů: s licenčním ujednáním operačního systému, prohlížeče, e-mailového klienta, e-mailové služby, e-shopu a desítek dalších. Proč je „souhlasil“ v uvozovkách? Protože podmínky použití v podstatě nikdo nečte.
Licenční ujednání Přečtením tohoto textu, skládajícího se také (ale ne nutně výhradně) ze slov, vět a interpunkčních znamének (dále jen ČLÁNEK), se vy, příjemce tohoto článku, ať již přímo nebo zprostředkovaně (dále jen ČTENÁŘ), zavazujete k bezvýhradnému plnění této smlouvy, upravující vztah mezi AUTOREM článku a ČTENÁŘEM, jakož i k jakýmkoli jiným smlouvám, které AUTOR nebo jím pověřená osoba v budoucnu uzná za vhodné, mezi jinými Dohodu o pečlivém přečtení textu, Dohodu o doporučení článku přátelům a Dohodu o darování Větší půlky(TM) království a některých blíže nespecifikovaných orgánů... |
To samo o sobě není až taková tragédie. Podmínky jsou psány zdlouhavě, právnicky a většinou obsahují dokola stále to samé. Pokud vás zajímají konkrétní podmínky, na stránkách TOS;DR najdete přehledný výtah a hodnocení „férovosti“ známých ujednání.
Ten skutečný problém nastává ve chvíli, kdy lidé při registraci nebo instalaci nečtou vůbec nic a jen zuřivě klikají na tlačítko „Další“. Jak ukázal vtipný pokus HowToGeek.com, když nečtete, co si instalujte, brzy proměníte svůj počítač v nepoužitelný křáp plný nevyžádaného otravného softwaru (malware, adware, crapware). Příklad? Při instalaci KMPlayeru se vám do počítače (pokud jen klikáte na tlačítko „další“) vetře i program Pro PC Cleaner. YouTube Downloader zase nainstaloval proxy, které celý váš internetový provoz přesměruje přes cizí server. Stačí pár takovýchto uspěchaných instalací a váš počítač bude připomínat tržnici plnou ukřičených trhovců.
Ještě horší je zlozvyk instalovat antiviry a „odstraňovače škodlivého softwaru“ z neověřených webových stránek. Snad nemusíme připomínat, že antivir vám stačí jeden a že čištění počítače od nechtěného softwaru je vždycky těžší než tento software prostě neinstalovat.
Jak se bránit: Při instalaci dávejte pozor, zda není potřeba zaškrtnout (či odškrtnout) políčko, a zabránit tak instalaci nechtěného softwaru. Při registraci u on-line služeb a obchodů dávejte pozor, jakých práv se vzdáváte a komu dáváte své informace. Při instalaci mobilních aplikací zvažte, zda dáte aplikaci práva na přístup k e-mailu, fotkám nebo identitě.
3. Zapomínáte, že jste na internetu. Hrozí vám, že vás vykradou
Dříve, tedy v dobách předinternetových, bylo za všech okolností jednoduché na první pohled odhadnout, v jak soukromé či veřejné situaci se nacházíte. Stojíte na pódiu před mikrofonem? Pak je jasné, že vás uslyší celý sál. Bavíte se s kamarádem v metru? Pak vás možná může zaslechnout cizí člověk, pro kterého mají vaše slova pramalý význam. Chcete říci něco skutečně tajného? Stačí být o samotě v pokoji a ztlumit hlas.
Vyzrazená polohaVíte, že Facebook Messenger (mobilní aplikace pro Facebook chat) automaticky sdílí s ostatními vaši polohu? Takže až příště budete někomu psát, že jste se zdrželi v práci, nedivte se, že se vás zeptá, odkdy pracujete v hospodě. Sdílení polohy jde pochopitelně vypnout, ale mnoho lidí ani neví, že tam tato funkce je. |
Jenže na internetu není soukromí tak hmatatelné a viditelné. Možná máte pocit, že jen soukromě odpovídáte na e-mail kolegovi, ale ve skutečnosti jste zprávu poslali všem (tlačítko „Odpovědět všem“ je v některých programech nastaveno jako výchozí). Chcete se pochlubit dovolenou, ale ve skutečnosti dáte tip všem zlodějům, že je váš byt momentálně prázdný (lidé zapomínají, jak snadno lze dohledat jejich adresu podle Facebooku, přehledu podnikatelů, Foursquaru a dalších veřejně dostupných databází).
Jak se bránit: Než něco nahrajete na internet, přesvědčte se, že rozumíte tomu, kdo bude mít k obsahu přístup. Skutečně citlivé věci na internet nenahrávejte vůbec, nebo použijte přídavnou šifru (např. 7zip s heslem).
4. Jste příliš důvěřiví. Místo zbohatnutí vám hrozí bankrot
Proč vám do e-mailu (v lepším případě do spamové složky) pořád chodí dopisy nigerijských princů, nabídky na zaručené hubnutí a pozvánky k příležitostem „vydělat 1000 EUR denně z domova“? Protože tyto e-maily, jakkoli se nám to může zdát šílené, zkrátka fungují. A fungují proto, že máme ve zvyku hledat zkratky.
Základní typy podvodů na internetu:
- Zhubněte, zvětšete toto, zmenšete tamto - v lepším případě prodávání neověřených potravinových doplňků, v horším případě podvodné stránky, které vám ukradnou identitu i peníze.
- Vydělávejte z domova tisíce dolarů/eur denně - jde o různé pozvánky do on-line heren i o propagaci rychlých výdělků typu affiliate marketing a binární opce. Budou slibovat tučné zisky, ale malými písmeny dodají, že zisk nemůžou zaručit a že příklady zbohatlíků, na které vás nalákali, jsou smyšlené.
- Sex, celebrity, úžas, strach - spammeři vědí, co lidi zajímá, a použijí cokoli, aby vás donutili ke zkratkovitému jednání. Příloha s nahými fotkami si říká o dvojklik, stejně jako falešné upozornění na dluh.
Jak se bránit: Nevěřte na rychlé výdělky a zkratky. Buďte podezíraví k e-mailům obecně. Banka nebo pojišťovna vás jistě nebude kontaktovat e-mailem. Pokud se tak stane, najděte si na stránkách banky (nikoli v odkazu v mailu) telefonní číslo banky a vše ověřte. A co se týče ostatních podvodů, naučte se je rozpoznávat a ignorovat. A naučte to i své rodiče/prarodiče/děti.
5. Nezálohujete data. A kdo nezálohuje data, přijde o ně
No a jsme u zlozvyku, který sahá k samotným počátkům počítačů (a zřejmě k počátkům písma vůbec). Zapomínáme, že nic netrvá věčně, technika se může pokazit a hlavně jsou tu lidé, kteří na vás chtějí vydělat.
V České republice bylo za rok 2014 nahlášeno 721 krádeží stolních počítačů a 7 202 ukradených notebooků. Informace od tiskového mluvčí Policie ČR |
O data můžete přijít třeba při krádeži počítače či telefonu, jako se to stalo i autorovi tohoto článku. A pak je najednou každá záloha jako dar z nebes. Přestože řadu souborů se zachránit nepodařilo (například fotografie za posledních několik měsíců), většina dat přežila díky zálohám na externím disku a v cloudu (Google Drive, Dropbox).
Zálohy se vyplatí i v případě, že vás napadne vyděračský virus typu Cryptowall (více v našem článku). Lidé obvykle nejsou zvyklí přemýšlet o svých datech jako o terči hackerského útoku. Pro koho mají vaše fotky nějakou cenu, říkáte si?
Cryptowall virus vydělává na tom, že nezálohujete |
Přece právě pro vás. Zaplatit deset tisíc korun za to, aby vám hackeři poslali klíč pro dešifrování vašich vlastních dat je opravdu mizerná vyhlídka. A do budoucna se situace bude ještě zhoršovat. Lidé totiž nezálohují a nezálohují, a hackeři tak prostřednictvím ransomwaru mohou vydělávat přímo a neskrytě na lidské lenosti a hlouposti.
Jak se bránit: To je asi v tomto případě jasné: zálohujte, zálohujte, zálohujte.
- Pořiďte si externí disk a pravidelně na něj zálohujte fotky a dokumenty.
- Můžete také využít cloudových úložišť, ať už k jednorázové záloze, nebo nepřetržitému zrcadlení disku.
Zálohování není zábavné ani příjemné, ale vyplatí se. Věřte mi, teď už to vím.
