Tzv. dihydrogen monoxid je každoročně příčinou úmrtí mnoha lidí. Ve své plynné formě může způsobit popáleniny, ve své kapalné formě zase přispívá k erozi nebo korozi. Možná nejvíce výmluvným je fakt, že dihydrogen monoxid tvoří hlavní součást kyselých dešťů. Po požití může způsobit pocení a pocit vlhkosti. A co je možná nejzáludnější: jde o látku návykovou. Ti, kdo si na ni vypěstují závislost, bez něj nemohou přežít.
Přesto se nemalé množství dihydrogen monoxidu (DHMO) nachází v každé řece, jezeru nebo nádrži pitné vody v České republice, a proudí tak denně vodovodními trubkami do tisíců domácností. Vláda je přesto nečinná, a nechce o krocích proti DHMO ani slyšet. Podepsali byste petici za zákaz této chemikálie?
Tichý dihydrogen monoxid břehy mele
Fakta, jak se zdá, hovoří jasně proti této zákeřné látce. Ale jen do té chvíle, než vám dojde, že jde o vtip. Ovšem vtip založený na samých pravdivých skutečnostech. Jenom "tak trochu jednostranných." A také neuškodí, když si uvědomíme, že dihydrogen monoxid je jen jiný, nepoužívaný a poněkud sporný, název pro H2O. Dva atomy vodíku, jeden atom kyslíku.
Voda, nutná podmínka našeho života na Zemi. A přece jsou všechna ta hrozně znějící fakta pravdivá, že? Jde, zdá se, jenom o výběr těch správných, v tomto případě pak těch špatných, údajů.
Jak důvěřiví dokážeme být?
Toho, jak je dihydrogen monoxid ve výzkumných kruzích opomíjený, si všimli již studenti Eric Lechner, Lars Norpchen, Matthew Kaufman a Craig Jaskson. Posledně jmenovaný sice publikoval své poznatky na internetu, ale trvalo ještě tři roky, než se o této chemikálii dozvěděla veřejnost, a to díky práci čtrnáctiletého studenta Nathana Zohnera. Ten v rámci své práce "How Gullible Are We?" (Jak důvěřiví dokážeme být?) rozeslal padesátce svých spolužáků (zcela pravdivý) email o DHMO a ptal se, jestli by se s tím nemělo něco udělat.
Nathanovi spolužáci z Eagle Rock High School v Idahu za sebou měli již několik let výuky chemie, a rodiče mnohých pracují v nedaleké laboratoři. Přesto se 43 dotázaných vyslovilo pro "zákaz této nebezpečné chemikálie". Pouze jeden člověk odpověděl, že zakazovat vodu není zrovna nejlepší nápad.
"Byl jsem celkem poděšen tím, jak moji vrstevníci reagovali," komentoval výsledky průzkumu Nathan. Jeho práce vyhrála první místo v soutěži Greater Idaho Falls Science Fair. Poukázala na... na co vlastně? Že lidé jsou důvěřiví. Také na nedostatek kritického myšlení a tendenci podlehnout argumentům založených na statistických faktech. A později i na to, že dobrý vtip se na internetu neztratí.
Další "fakta":Dihydrogen monoxid je:
Přesto se používá:
Armáda a jiné státní organizace navíc používají sofistikované potrubní systémy pro rozvod a hromadění dihydrogen monoxidu, a to i pro použití v případě vojenského ohrožení. |
Petice proti vodě
"No jo, deváťáci, všemu uvěřej," namítnete možná. Ale vtípek DHMO se v různých podobách šíří po internetu dále. A stále si získává nové příznivce. Donald Simanek například sepsal petici za zákaz DHMO, a dostal celkem zajímavé odpovědi. "Nikdy předtím jsem o této nebezpečné látce neslyšel. Zní to hrozně. (...) Měl bych si o tom něco více zjistit." Jen málo lidí si uvědomilo, že jde o vtip: "Četl jsem to dvakrát, než mi to došlo. Kolik lidí se nachytalo?"
Je v tom voda! Zakažte to!
Asi největším "úspěchem" byl zatím omyl kalifornských radních, kteří se rozhodli zakázat používání umělohmotných kelímků, protože se dozvěděli, že se při jejich výrobě používá dihydrogen monoxid.
"Je to trapné. Náš poradce udělal chybu při výzkumu," řekl jeden z radních, David Norman. Poradce nejspíše narazil na jednu z mnoha seriózně vyhlížejících internetových stránek, které na "vážné nebezpečí" DHMO upozorňují. Na jeho popud tak měli radní hlasovat o tom, že by se tyto kelímky přestali používat na městem organizovaných akcích, protože jsou "hrozbou lidskému zdraví a bezpečnosti."
Hrozbou je však spíše lidská neznalost a důvěřivost statistikám. Jak řekl Evan Esar: "Statistika je přesná věda o nepřesných číslech." Nebo, řečeno slovy Aaron Levensteina, "statistiky jsou jako bikiny. Co ukazují, je svůdné, ale rozhodující je to, co skrývají."
Některé výzkumy, založené na hledání korelace několika parametrů, hřeší právě na to, že správným výběrem výsledků lze dokázat cokoli. Nebo, přesněji řečeno, lze dokázat alespoň něco. Pokud budeme dejme tomu u stovky lidí testovat padesát veličin, některé z nich zkrátka vykážou statistickou závislost překračující statistickou odchylku. Ale bez opětovného testování na jiném vzorku nelze takovou závislost potvrdit. Tím se však mnohé studie nezatěžují, důležité je publikovat výsledek a sehnat další grant.
Vodíková fontána
Ve městě Louisville se ale prý našel člověk, který dokázal podobného principu, jakého využívá vtip DHMO, použít prospěšným způsobem. Jako vedoucí podniku provozujícího městské fontány, chtěl odradit případné výtržníky od koupání ve fontáně. Spoléhaje na neznalost chemie nechal tedy vytisknout a vyvěsit cedule: "NEBEZPEČÍ! Voda obsahuje vysoký obsah vodíku. VSTUP ZAKÁZÁN!" V angličtině není slovo hydrogen až tak podobné slovu water, takže to zní o něco výhružněji.
Takže doufám, že jste se také pobavili a uvědomili jste si, že ne všem statistikám můžeme bez rozmýšlení důvěřovat. A nezapomeňte, bylo prokázáno, že rozpoznat seriózní výzkum od manipulativních statistik nedokáže až 83% pravidelných uživatelů dihydrogen monoxidu...
Odkazy:
- DHMO.org - webová iniciativa, snaha o "osvětu" (anglicky)
- Zakažte dihydrogen monoxid! (anglicky)
- Dihydrogen monoxide hoax na Wikipedii (anglicky)
- Jeden z plakátů varujících před DHMO (anglicky)
- DHMO - amatérské video (anglicky)
- Historie všeho kolem DHMO (anglicky)
