Brýle budoucnosti Google Glass pro vývojáře už za půl roku
Na vývojářské konferenci Google I/O se fanoušci Googlu dozvěděli, že za půl roku a 1 500 dolarů (zhruba 31 000 korun) už si i oni budou moci nasadit brýle rozšiřující realitu o služby Googlu.
Pořadatelé zvolili k uvedení tématu dokonce seskok padákem, čímž rozproudili úvahy o tom, jestli nové brýle změní díky možnosti neustálého záznamu a okamžitého sdílení profesionální sport. Potenciál nových brýlí ale nespočívá ani tak v možnosti zaznamenávat video. Zajímavější budou aplikace využívající informace o tom, na co se zrovna díváte, ke smysluplnému vyhledávání obsahu a jeho intuitivnímu prezentování.
Google Glass Sergey Brin, spoluzakladatel Google, předvádí Google Glass na I/O konferenci |
Pokud se Googlu povede nadchnout vývojáře, aby si za 1 500 dolarů objednali brýle Explorer Edition, pak se tento futuristický projekt může stát významně určující cestou k budoucnosti Googlu.
Spoluzakladatel Googlu Sergey Brin zdůraznil, že firma nebude do brýlí implementovat reklamy (což bylo dosud předmětem řady vtípků) a místo toho se soustředí na vývoj platformy. Výsledný hardware by pak měl být výrazně levnější než první verze Explorer Edition, a to umožní další masový rozvoj celé řady nových produktů a aplikací využívajících vidění rozšířené reality. Uvidíme, jestli se nová móda hi-tech brýlí ujme, zatím působí tak trochu jako pěst na oko.
O brýlích Google Glass více na Mobil.cz v původním článku a v článku s novinkami ze San Franciska. Google Glass počítá samozřejmě i s integrací sociální sítě Google+, jejímiž úspěchy se Google na konferenci rovněž pochlubil. Konferenci I/O v Moscone Center v San Francisku můžete sledovat v přímém přenosu na YouTube, dokonce včetně provizorních titulků.
Roztočené světlo přenese 2,5 terabajtu dat za sekundu
Data, která by zaplnila celou poličku plnou DVD disků, se vědcům podařilo přenést za jedinou sekundu. Využili k tomu "roztočené" světelné paprsky (orbital angular momentum). Namísto odlišné barvy nebo polarizace světla se v tomto případě využívá odlišné intenzity rotace vysílaných světelných vln. Na osmi kombinovaných paprscích se tak svezlo dva a půl terabajtu za sekundu.
KVIK - Rychlé zprávyA přece se kvičí Prudce populární slovíčko KVIK jsme vybrali pro jeho stručnost, unikátnost a okamžitě pochopitelný význam. Odkazuje na české citoslovce "kvik" i anglické "quick", první symbolizuje stručnost, druhé rychlost. Slůvkem KVIK v titulku označujeme články složené z rychlých krátkých aktuálních zpráv a odkazů. |
"Podobný přenos dat by se dal použít na krátké vzdálenosti do asi 1 km, především tam, kde je rychlý přenos dat prioritou," uvedl profesor Alan Wilner z Kalifornské univerzity. "A dalším využitím je samozřejmě komunikace mezi satelity ve vesmíru." Využití na delší vzdálenosti v atmosféře je ale problematické kvůli nepředvídatelným turbulencím.
Práce přišla nedlouho po úspěchu italských výzkumníků, kterým se podařilo přenášet podobným způsobem data napříč benátským kanálem (práce v New Journal of Physics).
Králík, který nedýchá, ale žije
Jak žít bez jednoho charakteristického projevu života, předvádí nová studie v časopise Science Translation Medicine. Její autoři z Harvardovy univerzity udrželi 15 minut při životě králíka, který měl zablokovaný přístup vzduchu do plic. Zvíře mělo po celou dobu normální tep i tlak a téměř dokonalou saturaci krve kyslíkem. O to se postarala injekce, která dodávala do krevního oběhu kyslík ve speciálním bezpečném "balení".
Vpouštění kyslíku přímo do krevního oběhu je totiž velmi nebezpečné, akutně při něm hrozí, že bublinky plynu ucpou cévy (tzv.plicní embolie). Nová metoda chce nebezpečí obejít tím, že bublinky kyslíku jsou uzavřeny v tekutých obalech z lipidu (tedy "tuku"), takže kyslík nemůže vytvářet větší bublinky.
A: Podoba lipidové částice obsahující kyslík, která má bezpečně dodávat kyslík pacientům se zástavou dýchání. Její jádro tvoří kyslíková bublina, která je obalena dvěma vrstvami lipidů. Při kontaktu s neokysličenou krvinkou částice předá kyslík buňce, a pak se rozpadne. B: Vpravo je pak schéma zavádění lipidových částic do krevního oběhu.
Když se ale dostanou do krevního řečiště a do kontaktu s červenými krvinkami, kyslík jim předají. Celý proces probíhá prý poměrně snadno, takže kyslík do krve přejde rychle. Lipidový obal se bez kyslíku uvnitř zhroutí a tělo ho časem vstřebá.
Také se prý jednoduše vyrábí. Vznikají údajně spontánně, když se lipidy vystaví silným zvukovým vlnám v kyslíkové atmosféře (takže doma si je vyrobí jen zdatný kutil, z hlediska standardů farmakologické výroby je to ale opravdu spíše jednoduché).
Metoda by mohla pomoci pacientům, kteří sami nedokážou dýchat. Pokud se skutečně ukáže tak bezpečná a účinná, mohla by sloužit jako rychlá pomoc v podobných případech. Mohla by zdravotníkům poskytnout zhruba 15 až 30 minut času navíc. Více zatím ne, jednoduše kvůli tomu, že více roztoku by pacientovo tělo už asi nesneslo.
