Představení televizních novinek společnosti Sony se neslo především v duchu ultravysokého rozlišení. V letošní modelové řadě tak najdete již sedm modelů se 4K obrazovkami ve velikostech 49" - 85", tedy 124 - 216 centimetrů. Ačkoli jsou jejich schopnosti velmi působivé, stále chybí to nejdůležitější - filmy v nativním 4K rozlišení. A zdá se, že to výrobce moc netrápí.
A zrovna u Sony to opravdu zamrzí. Z jejich dílen totiž pochází 4K a 8K filmové kamery, ve studiích Pinewood Studios provozují výcvikové centrum pro práci s 4K vybavením a podíleli se kupříkladu i na unikátním natáčením koncertu Muse ve 4K rozlišení. Nic z toho se však k domácímu divákovi, majiteli špičkového 4K televizoru, zatím nedostane. Škoda, potenciál těchto televizorů zůstává nevyužit.
Ve vzniku distribučních kanálů jsme se informačně nijak výrazně neposunuli. Blu-ray fórum má ještě do konce roku vytvořit specifikaci pro 4K Blu-ray disky (pozor, neplést s "Mastered in 4K" disky, na kterých je obraz v klasickém FHD), ke kterým bude samozřejmě potřeba i nových přehrávačů. Nové televizory umí přijmout 4K stream obrazu z Netflixu (aktuálně seriál House of Cards, v ČR nedostupný) a YouTube. Pro loňské modely bude dostupný externí streamovací přehrávač, ten tuto funkcionalitu doplní.
Vrásky na čele nám vyvolala informace, že streamované 4K materiály nebude možné předstáhnout do paměti televizoru, což by se hodilo v lokalitách s pomalejším internetovým připojením. S pomalým připojením se budou videa buď zasekávat, nebo přepínat do nižší kvality.
Obraz ve 4K: zatím důraz na upscaling
Co je největším hendikepem představených televizorů, je tak nabíledni. Jejich potenciál zůstane ještě dlouho nevyužit. Neznamená to však, že by jejich pořízení nedávalo žádný smysl. Poměrně citelným vývojem totiž prochází technologie upscalingu, tedy přepočet obrazu s nižším rozlišením na rozlišení vyšší. Je to poměrně složitý proces, který umožňují dnešní výkonné procesory, kterými jsou televizory osazeny.
Výrobce nám pochopitelně neprozradil (a neudělala to ani konkurence), jak tento proces v jejich podání přesně funguje. Ale něco málo ano: televizor pro dopočet chybějících detailů využívá více po sobě jdoucích snímků, pracuje s odstraněním šumu, doostřením obrazu a především rozsáhlou databází obrazových vzorů, podle kterých televizor dokáže chybějící detaily dopočítat.
Výsledek je působivý, pochopitelně je nejlepší s kvalitním zdrojem, například tedy "4K masterovaným" Blu-ray diskem. Obraz opravdu působí prokreslenějším dojmem, museli jsme však vypnout systém na vylepšení barev, který sice obrazu dodá na atraktivitě, ale vypadá pak spíše jako digitální animace než jako skutečný obraz.
Měli jsme možnost porovnat dva modely 4K televizorů Sony s konkurenčními 4K televizory LG a Samsung, měli jsme plný přístup k nastavení i zapojení a obrazový technik (který do Londýna přiletěl přímo z vývojového centra v Japonsku) měl vybrané vhodné obrazové ukázky.
Nezvykle tlusté tělo televizoru se pozitivně odrazí především na kvalitě zvuku. U země je širší (zde je veškerá elektronika), směrem nahoru se tenčí. Těžiště televizoru je příjemně nízko, o to užší může být podstavec. Nerezové provedení navíc vypadá výborně.
Pár příkladů pozorování? Prudká chumelenice v animovaném filmu Frozen. U LG chybí většina sněhových vloček. Jakmile obraz zastavíme, vločky se objeví, jakmile opět spustíme, vločky zmizí. Nejpravděpodobnější vysvětlení: elektronika televizoru je nejspíše chybně považuje za součást šumu, a proto je z obrazu odstraní.
Při scéně z filmu Kill Bill, kdy hlavní hrdinku zaživa pohřbí v rakvi a snaží se zorientovat při minimálním osvětlení. Samsung si nemohl vybrat, zda má ukázat tmu, takže střídavě zapínal a vypínal podsvětlení a v setmělé místnosti jsme si připadali jako na diskotéce. LG to vyřešilo opačně, na obrazovce jsme neviděli skoro nic. Nemusím asi zdůrazňovat, že u obou těchto ukázek mělo Sony perfektní podání.
Zaměřeno na zvuk
V uplynulých letech panovala premisa, že pokud chce divák lepší zvuk televizoru, koupí si systém domácího kina, kompaktní soundbar, nebo připojí stávající poslechovou sestavu. Sony se u svých nových nejvyšších řad rozhodlo vyjít vstříc zákazníkům, kteří televizor umístí na stojan na zem a nechtějí se obklopit množstvím další elektroniky a kabelů. Dostatečně kvalitní zvuk tak má reprodukovat samotný televizor.
Díky větší hloubce tak může montovat zvukové i třípásmové systémy se samostatnými ozvučnicemi a bassreflexovými rezonátory. Reproduktory mají membrány ze skleněných vláken na spodní straně vytvrzenou vrstvičkou slídy. Nově byly přepracovány i zesilovače, mají kondenzátory s větší kapacitou a jsou na samostatné elektronické desce.
Po několika zvukových zkouškách musíme uznat, že mimo Bose VideoWave takto dobře hrající televizory na trhu nenajdete. Pozoruhodný výkon předvedly jak u koncertů, tak u rachotu akčních filmů.
Nové rozhraní a ovladač
Chytré televizory se sice docela dobře prodávají (ostatně, mimo nejlevnějších modelů již jiné ani neseženete), ale podle výzkumů Sony u drtivé většiny z nich majitelé jejich chytré funkce nepoužívají. A důvodem je prý příliš komplikované ovládání, což je závěr, který považujeme za správný.
Cestou ven má být nové rozhraní (nazývané New UX) a nový dálkový ovladač "One-Flick Remote" s dotykovou plochou určenou pro ovládání palcem. Menu aktivujete vjetím na dotykovou plochu ze spodní strany, pohyby prstu jsou znázorněny na obrazovce, takže přesně víte, kde zrovna jste.
Celé menu je přetvořené do dlaždic, podobné jako u Windows 8, obsluha dotykovou plochou je tím velmi usnadněna - nemusíte se trefovat do malé oblasti nápisu, ale snadno se zastavíte na požadované dlaždici. V hlavním menu jsou smíchány jak programy a funce DVB-T a DVB-S televizního příjmu, tak i všemožné on-line funke, kanály a sociální sítě.
Součástí ovladače je i čip pro NFC komunikaci, pokud k němu přiložíte kompatibilní telefon, začne se jeho obraz přes Miracast okamžitě zrcadlit na obrazovce televizoru.
Sociální sítě na každém kroku
Sociální sítě mění mnoho trhů a ten televizní není výjimkou. Nové modely televizorů se již nespokojí s pouhým přístupem na facebookové zdi, sociální sítě se snaží vmíchat jako přirozenou součást ostatního obsahu. Při sledování fotbalu tak můžete svým kontaktům poslat pozvánku "koukejte se také", chatovat o průběhu hry přes Facebook Messenger, nebo Skype - ten můžete využít i k videokonferenci a vedle zápasu tak uvidíte i kamaráda, jak do sebe láme pivka a utopence. K nezaplacení.
Můžete si také vybrat relevantní hashtag a na spodní části obrazovky uvidíte, co k tématu (třeba tom fotbalovém utkání) přispívají další diváci. Svůj komentář však přidáváte aplikací v mobilním telefonu, což není špatný nápad, protože zadávání na virtuální klávesnici na obrazovce by bylo všechno, jen ne komfortní.
Televizory jsou pro videokonferenční účely standardně vybavené kamerami a mikrofony, které se však ukázaly jako nečekaně slabou stránkou celého řešení - při zkušebních hovorech jsme si ne vždy rozuměli.