Digitální fotoaparát nabízí úplně každému možnost nacvakat během týdne takřka neomezené množství fotek. Často se pak stává, že si lidé z dovolené přivezou tisíce snímků, které pak už nikdy neuvidí. Nebo, v horším případě, ukáží tuto záplavu nenápaditých momentek všem svým známým, kteří se nestihnou včas vytratit.
Nebuďte také takoví: místo úmorného cvakání si dovolenou užijte a přivezte si pěkné zážitky v hlavě i na paměťové kartě. Kromě obecné rady, totiž že kvalita má přednost před kvantitou, vám přinášíme 12 konkrétních tipů, jak snadno vylepšit vaše dovolenkové momentky.
Jak jsme fotiliVšechny ukázkové snímky jsme pořídili malým kompaktem Fujifilm FinePix F80EXR v ceně 5 490 Kč. Jeden snímek vždy reprezentuje „typicky špatnou fotku“, druhý pak „povedenější verzi“ stejného záběru. Všechny snímky byly pořízeny „za chůze“, tedy bez přípravy a složitého nastavování. Srovnatelné snímky tak na dovolené snadno pořídíte sami i s průměrným kompaktem. |
Nesnažte se mít člověka vždy uprostřed fotky
To, jak jsou objekty na fotce uspořádané, je rozhodně jeden z nejvýraznějších rysů fotografie. Špatná kompozice může zcela rozbít a pošlapat i jinak zajímavý námět.
Špatně: Mezi nejčastější chyby patří středová kompozice. Dominantní objekt uprostřed totiž zcela rozbije návaznost fotky, a místo toho, aby na sebe upoutával pozornost, vytváří napětí.
Neznamená to samozřejmě, že by středová fotografie byla a priori špatná. Ale pokud nemáte vyloženě umělecký záměr, který středovou kompozici využívá, zkuste se jí vyhnout.
Lépe: Umístěte hlavní objekt do některé z vertikál ve třetině fotky. Zbude tak dostatek místa na kontext, tedy na okolí, a zároveň působí fotografie přirozeněji. Už v malířství se této technice využívalo k vytvoření oku lahodících kompozic.
Ještě lépe: Využijte přirozených linií, nechte postavám na fotce „místo“ ve směru, kterým se dívají, nastudujte si něco o „zlatém řezu“ a učte se z kompozic fotografů i malířů...
Portrét před budovou
Skoro z každé dovolené si lidé vozí fotky „člověka před budovou“, ať už je to přítelkyně před věží nebo skupinka pod stadionem. A velké množství těchto fotek trpí výraznou chybou - nikdo na nich není poznat.
Špatně: Řekněte lidem, aby se postavili co nejblíže k velké budově. Sami pak jděte co nejdále od budovy, aby se vám tam celá vešla.
Typicky špatný snímek. Miniaturní postava, kácející se budova, spousta oblohy.
(celek po rozkliknutí)
Vhodnější kompozice: dostatečně dominantní postava s většinou budovy. Žádná hluchá místa.
Lépe: Postavte se tak, aby se vám do záběru vešla celá budova. Pak si člověka nebo skupinku postavte tak, aby od vás byli vzdáleni nekolik metrů a zabírali výraznou část fotky - budou tak rozpoznatelné jejich obličeje. Pokud chcete, můžete si i přidřepnout a „srovnat výškový rozdíl“. Výsledkem je fotka, kde je fotografovaná postava pěkně vidět, a budova také.
Daleko od budovy, daleko od focené osoby - recept na špatný snímek. Focená osoba musí být blíže fotografovi a dostatečně daleko od budovy. S vyšší clonou bude ostrá osoba i budova.
Společný portrét
Spojení „klasický autoportrét“ získal s příchodem digitálních fotoaparátů nový význam: člověk s nataženou rukou fotí sám sebe. Díky optickému zkreslení má jeho hlava značně zkreslené proporce.
S fotoaparátem v natažené ruce vzniká valné množství portrétů a společných snímků. Výsledek však za moc nestojí. Lepší je poprosit třetí osobu, pokud umí jen trochu mířit, snímek bude vždy lepší. Vybírejte však vždy nejdůvěryhodněji působící kolemjdoucí.
Špatně: fotit sám sebe za každou cenu...
Lépe: požádejte ochotného kolegu či kolemjdoucího. Samozřejmě si dejte pozor, aby vám s fotoaparátem neutekl. Dobrou volbou jsou ostatní turisté, kteří na místě také fotografují. Nebo rodiče s dětmi, které ještě neumějí moc rychle utíkat.
Vím co a proč fotím. Na úhlu pohledu záleží
„Postav se támhle k tomu sloupu a usmívej se,“ slyšíme často od dovolenkových fotografů. Výsledkem jsou ale nepřirozené a nezajímavé snímky, úzkostlivě dodržující vzoreček „člověk + památka + sýýýýr“.
Fotografie zachycují informace a zmrazí je v čase, mohou se tedy vlastně stát prostředkem komunikace. Ale pouze tehdy, když víte, proč je fotíte, komu je případně chcete ukázat, co na nich chcete mít, co znázornit, co sdělit, jaký dojem vyvolat. A nemusíte být zrovna Robert Capa, abyste mohli vyprávět příběh pomoci fotografií.
Špatně: Vyfotíte všechno, co vidíte, jak to vidíte, kde to vidíte, odkud stojíte. Však doma už tam něco použitelného najdete. A když ne, dáte prostě na facebook všechny fotky a přátelé si tam něco vyberou.
Všechno špatně: z hlavy vystupující dopravní značení, osoba ploše ve středu snímku, ověšení taškou a fotoaparátem.
Příjemněji působící varianta: ve snímku jasná dominanta, přirozenější výraz (nikoli americký úsměv), zachycuje děj.
Lépe: Fotit budete jen to, co vás nějak zaujme. Pomůže vám to uchovat si vzpomínku na daný zážitek, a tento i lépe sdělit ostatním.
Zkuste místo soustředění se na vaše příbuzné, nebo na architektonické památky, zaměřit na jednoduché zachycení místa jako takového. Včetně detailů, místních lidí, možná i ostatních turistů, zkrátka genius loci...
Nejedete se přece na dovolenou fotit, jedete si odpočinout, něco nového poznat, seznámit se s jinou kulturou. Toto seznámení, a ne fotka, je tedy nejspíš vaším cílem. Zkuste zachytit detaily, které vás zaujmou, a které vám pak zážitek v paměti osvěží.
V internetových albech skoro ikonická kompozice. Nevynikne ani postava, ani zajímavé kováni na mohutných dveřích.
Nápaditější snímek: netradiční postoj, detail kování, nechybí i kontext okolního prostředí a ruchu města. Snímek působí dynamicky.
Ještě lépe: V ideálním případě by bylo dobře již od počátku vědět, co chcete vyfotit a proč. Místo pro improvizaci je tu samozřejmě vždycky, nicméně jasná představa vám umožní soustředit se na precizní provedení a vystižení jedinečnosti místa a okamžiku. Ale nepřežeňte to s plánováním, mohli byste tím nakonec frustrovat sebe i ostatní.
Makro fotografie - kytičky a broučci
Nejčastějším námětem fotografií zblízka jsou květiny, motýli, brouci a jiná miniaturní havěť. Podstatou makrofotografie obecně je snímání detailů v měřítku od 1:2. (obraz na snímači : skutečný předmět). Se speciálním objektivem (nikoliv tedy u běžného kompaktu) lze dosáhnout poměru 1:1.
Špatně: Vyhlédneme si květinu, s krásným poupětem, přijdeme k ní na jeden krok, namíříme kompakt a stiskneme spoušť. Výsledkem bude fotografie zobrazujícící půlku lesa. Všem divákům budeme muset následně vysvětlit, že ta kytička uprostřed měla opravdu krásné květy, ale není to na snímku bohužel vidět.
Zachytit detail drobného objektu bez makra nejde. Takto vypadá „nic uprostřed ničeho“.
S funkcí makro a velmi těsným přiblížením objektivu dosáhneme efektnějšího a detailnějšího podání.
Lépe: V menu kompaktu vyhledáme režim makro (označený většinou ikonou poupěte), nakloníme se nejblíže ke kytičce a stiskneme spoušť. Výsledek může být uspokojivý, hrozí však, že automat spustí blesk a z obrázku se vytratí atmosféra.
Správně: Vyzkoušíme si, z jaké nejkratší vzdálenosti je kompakt schopen na květinu zaostřit (ať už v režimu makro nebo mimo něj). Vyzkoušíme nanečisto variantu s bleskem i bez blesku (samozřejmě za předpokladu, že foťák umožňuje blesk vypnout). Vybereme nejlepší kompozici zabírající ten nejzajímavější detail a stiskneme spoušť. Důležité je, nebát se jít s objektivem fotoaparátu co nejblíže. Pokud se bude čočka dotýkat květu, nevadí (ale pozor na znečištění).
Detail je nutné fotit z blízka. Fotíte-li čmeláka nebo motýla, počkejte až „přistane“. Pohrajte si s úhlem pohledu, vyšší kontrast objektů snímek oživí.
Čím blíže budete, tím zajímavější detaily (makro fotky) pořídíte. Dbejte na to, aby nejzajímavější část snímku byla ostrá. Právě v makro fotografii je práce s ostrostí velmi složitá. Stačí malý posun objektivu směrem od nebo k snímanému předmětu a to, co bylo ostré, už je rozostřené.
Děti a zvířata
Roztomilá mláďátka, ať už lidská či zvířecí, jsou vděčným fotografickým motivem. Přestože děti a zvířata můžete fotit v rozličných situacích a s rozličnými záměry, platí několik zásad, na které je dobré dát si pozor.
Špatně: Fotíte z místa, bez čekání, bez přípravy, zkrátka „point-and-shoot“. Výsledkem je nejasný záběr, kde vy sice po paměti tušíte dítě, které jste fotili, ale všichni ostatní vidí „něco u země“.
Labutě .. no a co? Příliš velký celek a nudný nadhled.
Počkejte si na zajímavý postoj, nebo pohyb. Detaily bývají působivější.
Lépe: Když fotíte děti nebo zvířata, nebojte se přidřepnout si. Přestěhujete se tak z nadhledu dospěláků do perspektivy dětské (psí, žabí...) a dáte jim najevo svůj zájem, často upoutáte jejich pozornost a pohled. A zároveň získáte mnohem přirozenější vykreslení postavy, lepší detail a vůbec bude ladění celé fotografie odkazovat k dětskému pohledu na svět.
Děti a zvířata se vyplatí fotit z podřepu. Nadhled zkresluje a zpravidla i nudí.
Kompakt není zrcadlovkaZdaleka ne každý potřebuje k fotografování zrcadlovku. Kompaktní foťák je lehčí, skladnější, levnější a pro laiky často přívětivější. A kvalita fotek nemusí být špatná. Přesto je dobré znát limity kompaktů - některé věci s nimi zkrátka vyfotíte jen s pořádnou dávkou štěstí. Pomalejší odezva - kompakty ostří výrazně pomaleji, než zrcadlovka s kvalitním objektivem. I po zaostření je pak nutné počítat s jistou prodlevou od zmačknutí spouště po vyfocení snímku. I když se v tomto ohledu najdou výjimky, platí, že kompaktní foťák není na focení akčních snímků ideální. Pokud s ním fotíte děti, zvířata nebo sport, připravte se na to, že vystižení toho správného okamžiku bude dost obtížné. Jak se s tím vypořádat? Obrňte se trpělivostí, ostřete s předstihem (namáčknutím spouště), případně zkuste sekvenční snímání (ale pak nezapomeňte fotky na počítači promazat). Slabší blesk - některé kompakty mají až překvapivě neúčinný blesk. Někteří uživatelé jej pak navíc zakryjí prstem. Nelze se pak divit, že fotky jsou často tmavé a nepoužitelné. Jak se s tím vypořádat? Vyzkoušejte si, na jakou vzdálenost má váš blesk ještě dosah (obvykle dva až tři metry) a počítejte s tím, až jej budete chtít použít. Šum - kompakty sice mají mnoho megapixelů, ale, jak jsme již ukázali v předchozím článku, méně může být více. Menší čip u kompaktních fotoaparátů znamená, že při vyšších citlivostech ISO je na fotkách znatelný šum. Jak se s tím vypořádat? V šeru a v noci foťte ze stativu, z ministativu, nebo si alespoň fotoaparát o něco opřete. Místo nesmyslně vysoké citlivosti pak můžete dosáhnout alespoň nějakého kompromisu. Nízká hmotnost - ačkoli to možná zní paradoxně, nízká hmotnost může skutečně být problematická. Svádí totiž ke špatnému držení foťáku ve dvou prstech, což má za následek rozklepané, nejisté fotky. Jak se s tím vypořádat? Jednoduše: držte foťák oběma rukama a dbejte na to, abyste s ním nehýbali během pořizování snímku, a ani cca sekundu poté. Jste zvyklí na zrcadlovku - pomalá odezva, složité nastavování v menu, pomalé zoomování... Zdá se, že jste ze zrcadlovky zmlsaní, a kompakt vás rozčiluje. Jak se s tím vypořádat? Nevíme. Pokud běžně fotíte na zrcadlovku, kompakt vám asi nikdy nebude dost dobrý. Zvažte tedy, zda se chcete trápit s foťákem při přepravě, nebo při fotografování. Případně se můžete poohlédnout po kompromisu v podobě „pokročilých kompaktů“ nebo „kompaktů s výměnnými objektivy.“ |
Panorama
Panoramatické fotografie, pokud jimi šetříte, dokáží krásně zachytit atmosféru města či krajiny, a ozvláštnit galerii snímků. Focení panoramat není zdaleka tak obtížné, jak se může zdát, je ale potřeba dát pozor na tři důležité věci.
Špatně: Zkrátka z ruky vyfotíte tři až pět fotek vedle sebe, ono se to doma nějak poskládá. Ke složení snímků vám na pomoc přispěchá řada volně dostupných programů, ale pokud jim dáte snímky, které na sebe nenavazují, zázračné výsledky nečekejte.
Správně: Ano, skutečně jde jen o vyfocení tří a více fotek vedle sebe. Dodržet ale musíte následující pokyny:
- dostatečný překryv snímků - překrývat by se měla tak čtvrtina snímku (pokud fotíte na šířku). S překryvem vám pomůže asistenční režim pro panorama, pokud jej kompakt nabízí
- stejné nastavení expozice - opět můžete použít speciální panoramatický režim, nebo zvolte manuální nastavení expozice
- poloha horizontu - pro ideální spojení fotek je potřeba, abyste udrželi horizont ve stejné výšce fotografie. Pomozte si stativem, nebo alespoň již zmíněným asistenčním režimem.
Se sluncem v zádech - focení v protisvětle
Samotné slovo „fotografie“ lze přeložit jako „kreslení světlem“, a je nabíledni, že za bílého dne se tedy fotí lépe, než v noci. Ale prudké slunce může působit i problémy - velký rozdíl mezi světelnými podmínkami na slunci a ve stínu může způsobit, že z vašich přátel uvidíte jen siluety.
Pokud slunce „šajní“ přímo do objektivu, nic kloudného zpravidla nevznikne. Pokud by slunce svítilo z boku, lze objektiv zastínit.
Když je ale slunce skryto foceným objektem či postavou a použijete blesk, lze i v protisvětle udělat slušnou fotku.
Špatně: Za plného slunce fotíte, odkud vás napadne. Výsledkem jsou příliš kontrastní fotky bez kresby ve slitých stínech, nebo naopak se slitými světly (přepaly).
Lépe: Fotíte plus minus zády ke slunci. Focené objekty, pozadí i obloha jsou tedy osvětleny stejným zdrojem, a fotoaparát nebude mít se zachycením dynamického rozsahu problém.
Ještě lépe: Pokud můžete, počkejte s focením na tzv. zlatou hodinu, která udeří přibližně hodinu před západem slunce, případně s jeho východem. Sluneční světlo je tehdy mírnější, stíny měkčí, barvy teplejší a snímky zlatavé. Podobně příznivý efekt může mít i polojasné až zatažené počasí.
Focení v kostele
Boží chrámy patří k oblíbeným turistickým atrakcím. Většina z nich ale zároveň slouží věřícím a poutníkům jako místo pro ztišení. Nezařaďte se k zástupům bezohledných turistů a respektujte kostelní atmosféru.
Špatně: Fotíte s bleskem, se zapnutými zvuky ostření a závěrky, a pokud možno ještě dirigujete celou rodinu, kam si má stoupnout a jak se usmívat.
Lépe: Vypněte blesk, stejně vám nijak nepomůže. Namísto toho si nastavte korekci expozice -1 EV a při fotografování si důsledně fixujte fotoaparát, například o zábradlí, mříže, lavici nebo podlahu.
Noční portrét
Focení v noci je z pochopitelných důvodů problematické. Přesto právě po západu slunce se města proměňují k nepoznání, a bylo by škoda je v jejich noční košilce nezachytit. Jak na to?
Špatně: Nastavím automatiku, ta si s tím pořadí. Ale neporadila, místo toho jen blesk blesk a fotka je černota sama.
Automatika s bleskem - postava na černém pozadí. Takovou fotku nemusíte pořizovat na dovolené, stačí garáž.
Základní pravidlo pro focení nočních portrétů - foťák opřít, nastavit dlouhý čas (klidně 2") a blesknout.
Pořád špatně: No tak vypnu blesk. To je sice krok správným směrem, ale nejspíš nepostačí. Fotka bude zbytečně světlá a nejspíše rozmazaná.
Správně: Nastavte režim noční fotografie či nočního portrétu. Foťák dejte na stativ, nebo alespoň položte na pevný podklad. Ta chvilka laborování se bohaté vyplatí, odměnou vám bude pěkně ostrá noční fotka. Pro vykreslení postavy nebo objektu v blízkém popřední (do tří metrů) aktivujte blesk. Důležité je, aby byl i při blesku zůstal nastaven dlouhý čas expozice.
Ještě lépe: Pokud chcete experimentovat, přečtete si náš předchozí článek o nastavení expozice. Naučíte se pak používat poloautomatické a manuální režimy expozice, korekci expozice a další užitečné funkce, díky kterým nad fotkou získáte plnou kontrolu.
Město v noci
Na zajímavou fotku nočního města je jen jeden recept. Dlouhý čas, stativ nebo zábradlí a hlavně žádný blesk.
Blesk dostřelí maximálně pět metrů, budovy jsou tedy ve tmě.
S dlouhým časem zachytí snímač i slabé světlo, snímek dostane atmosféru.
Focení přes sklo
Občas si chcete z exotického obchodu něco přivézt, aniž byste za to zaplatili. Nemluvíme teď o krádeži, ale o focení zboží vystaveného ve výkladních skříních, nebo exponátů v muzeu.
Z odstupu a s bleskem se přes sklo zpravidla fotit nedá. Snímek kazí odrazy.
Jděte ke sklu co nejblížeji a odrazy se snažte vykrýt - třeba deštníkem.
Špatně: Automatika, která obvykle zapne blesk, způsobí, že na snímku vidíte pouze velký zářivý odraz. I v případě, že blesk vypnete, můžete se potýkat s odlesky všech světlých objektů v okolí
Dobře: Vypněte si blesk. Přistupte blíže ke sklu a tělem (či jinak) si stiňte, zabráníte tak odleskům. Pokud je sklo špinavé, dejte pozor, kam přístroj ostří (musí proostřit za sklo na focený předmět). Pokud se to nedaří, vyberte si jiný předmět (mimo sklo) ve stejné vzdálenosti, namáčkutím zaostřete, otočte se zpět na focený předmět a spoušť domáčkněte.
Za objektivem stála s prstem na spoušti Lucie Vjaterová, před objektivem s úsměvem na tváři |
Kam s fotkami?
Jste zpátky z dovolené, a ať jste se krotili jak chtěli, na kartě máte několik stovek snímků. Co teď s nimi?
To záleží skutečně na vás a vašich potřebách. Potřebách, o kterých jste, pokud dodržíte naše rady, přemýšleli již před samotným focením. My zde tedy pouze nastíníme několik pravidel, která považujeme za užitečná.
Špatně: Přehrát všechny fotky na disk, na editaci a výběr bude čas později... Jenže takhle si nahromadíte tisíce, desetitisíce fotek, a s každou další várkou bude těžší se do nich pustit. Budou na disku ležet jako nemá výčitka, připomínka vaší neschopnosti se k čemukoli dokopat.
Správně: Udělejte předvýběr fotek hned, jak je to možné. Nemusí se jednat o nijak zevrubnou editaci, stačí třeba „ohvězdičkovat“ (řečeno terminologií editoru Picasa) ty nejlepší, vybrat pár desítek jako ochutnávku na web apod.
Nezapomeňte, že jiný výběr fotek má být určen k tomu, kdo s vámi na dovolené byl, a jiný tomu, kdo se jí neúčastnil. Ti, co mají dovolenou v živé paměti, se rádi podívají klidně na 200 fotek z jednoho týdne, a nebude jim připadat, že je jich moc. Mají totiž každou z nich svázanou s reálnou vzpomínkou, ke které fotka odkazuje.
Avšak ti, kteří vás nedoprovázeli, potřebují, aby jim fotky daný zážitek vytvořily (či zprostředkovaly) z ničeho. A i když budete mít fotky sebelepší, po několika desítkách už bude jejich procházení pro nezúčastněného diváka úmorné.
A to je konec přátelé ... (To-to ... jsem měl říct jááá!)
Tipy, které jsme vám navrhli, jsou určeny především čtenářům, kteří s fotoaparátem začínají, případně těm, kteří se nikdy příliš nezajímali o technickou stránku focení. Proto jsme se v našem výkladu dopustili mnoha zjednodušení. Ti, kteří se fotografii amatérský věnují, budou mít jistě mnoho výhrad, obvykle oprávněných. Diskuze je vám otevřená - jaké rady byste majitelům kompaktních fotoaparátů udělili vy?
Přejeme hezké léto a krásné světlo!
